Ve městě tomu teď říkají hezké počasí, na venkově sucho, říká expert

Česko už ví, jaká místa jsou nejohroženější akutním nedostatkem vody. Český hydrometeorologický ústav zmapoval zhruba tisíc takových lokalit. Ministerstvo pro ně vyhradilo půl miliardy na akutní opatření. Jak velké krizi čelíme?

Hostem Ptám se já byl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Miroslav Trnka, který je zároveň koordinátorem portálu Intersucho a členem Národní koalice pro boj se suchem.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zmapoval přibližně tisícovku obcí, které jsou nejvíce ohrožené suchem. Ministerstvo životního prostředí pro ně vyhradilo půl miliardy korun ze Státního fondu životního prostředí. Finance mají jít zejména na opatření pro zadržování vody, jako je budování remízků nebo tůní.

ČHMÚ zároveň spustí nový systém výstrah, které mají od příštího roku lépe upozorňovat na nebezpečí sucha a usnadnit rozhodování vodoprávních a krizových orgánů.

Tato opatření jsou jedním z prvních výstupů Národní koalice pro boj se suchem. Tu vláda obnovila letos v srpnu po vlně horkého a suchého počasí, které snížilo v Česku průtoky vodních toků někdy i na historická minima.

Poslední jednání koalice pro boj se suchem svolal premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden po zprávě o tom, že jihočeská vodní nádrž Husinec jako první česká přehrada téměř vyschla.

„Podíváme-li se do vodních toků a některých nádrží, tak vidíme, že to dobře není. Ale zatím to zdaleka není nějaká apokalypsa. To je potřeba říct. Nežijeme v extrémní situaci typu povodní roku 2002. Ale žijeme něco, co nám ukazuje, že pokud by se opakoval takový rok jako 2026 i v roce 2027 a 2028, tak v roce 2028 si skutečně budeme sahat na poslední rezervy vody,“ popsal v Ptám se já aktuální stav ředitel Ústavu výzkumu globální změny Miroslav Trnka.

Jaké klíčové projekty Česko potřebuje? Kolik to bude stát? A jakou situaci s vodou máme čekat v příštích měsících a letech?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Vy na projektu Intersucho mapujete sucho v Česku velmi dlouhou dobu. Jak byste popsal aktuální situaci, která je v Česku? - Je to opakování několika předchozích let. To je potřeba říct. My nemůžeme říct, že to je bezprecedentní sucho, které bychom na našem území měli. Máme indikace pro celé území České republiky, řekněme takovou integrovanou hodnotu intenzity sucha, zhruba od roku 1803. Zatím nedosahujeme rekordních hodnot na celém území. To jsme měli v poslední suché epizodě v letech 2015 až 2019. 

1:30 Nicméně, i když si tohle řekneme, tak také platí, že se velmi rychle blížíme k úrovni toho posledního sucha. A intenzifikace v posledních měsících postupuje velmi rychle. Takže je možné, pokud by charakter počasí vydržel a deficit srážek a relativně vyšší teploty dál pokračovaly, protože minimálně v příštím týdnu zatím nevidíme nějakou výraznou naději na zlepšení, tak to může být v průběhu října ještě zajímavé.

2:00 Když se na to díváme z perspektivy posledních 25 let, tam je situace trochu jiná. Tam můžeme říct, že rok 2026 bude skutečně patřit mezi ty nejsušší z posledních 25 let. Ale na druhou stranu v posledních 25 letech jsme měli snad jenom tři nebo čtyři ročníky, které byly suchem relativně málo zasažené. Takže se suchem se potýkáme v posledních 25 letech na našem území mnohem častěji než dříve a mnohem častěji než tomu bylo v předchozích generacích.

3:00 Nám pomáhá, že z minulosti máme velmi robustní, zejména vodárenskou a vodohospodářskou infrastrukturu, která nám umožňuje tato nebývalá sucha zvládat. A současně se nám podařilo v posledních 30 letech výrazně snížit spotřebu vody. Jednak tím, jak se vybavovaly domácnosti, jednak změnou struktury průmyslu. A všechny tyto věci dohromady umožňují, že na našem území panuje de facto vodní blahobyt v tom, že máme dostatek vody, z velké části nemusíme omezovat spotřebu, zase to neplatí úplně všude. Hlavně se to týká velkých sídel, kde jsou náhradní zdroje velmi problematické. Takže potud to jsou, řekněme, dobré zprávy.

5:00 Samozřejmě ty špatné zprávy, které slýcháme z veřejných sdělovacích prostředků, bohužel nejsou daleko od pravdy. Máme skutečně velmi nízké průtoky. To, co jsem říkal o tom, že sucho je skutečně v kontextu posledních 25 let výrazné, ale nikoli úplně největší, se týkalo celé České republiky. Ale když zaostříme například na jižní části republiky, ať se to týká jižních Čech, tedy povodí horní Vltavy, ale i jižní Moravy a zejména povodí Dyje, tak tady zažíváme skutečně výraznou suchou epizodu. Zvláště co se týká jižních Čech. Tam se to jeví alespoň z prvního porovnání jako horší než bylo pětileté období 2015-2019. Tam si skutečně v kaskádě velmi rychle prohlubujícího se půdního sucha, výrazných dopadů do zemědělství a do lesních porostů, současně vidíme i výrazný propad průtoků. A na to samozřejmě reagují vodohospodáři.

6:00 Při jakých predikcích hrozí, že skutečně překonáme epizodu okolo roku 2015 a dále? Máme nakročeno k tomu, že současná etapa sucha bude tou nejhorší? - My bychom to velmi rádi věděli, ale nevíme. Současná situace, ve které se nacházíme, ukazuje, že se skutečně trochu opakuje začátek předchozí suché epizody. My jenom nikdy nevíme, jak dlouho ta epizoda bude trvat. Ve střední Evropě je předpovídat počasí na déle než 14 dní dopředu velmi problematické, včetně sucha. Byť na tom intenzivně pracujeme, tak máme k dispozici spíše pravděpodobnostní předpovědi, jak by se mohla chovat zásoba vody v půdě, pokud by se opakovalo počasí z předchozích 60 let. Tedy jak je pravděpodobné, že v příštích měsících přijdou meteorologické podmínky, které tu situaci výrazně zvrátí.

6:30 A my vidíme, že na základě dat z posledních 65 let jsme měli jenom velmi málo let, které by byly natolik bohaté na srážky, aby v příštích třech nebo čtyřech měsících, třeba v těch jižních Čechách, dramaticky změnily situaci. Tím neříkáme, že to je vyloučeno. Ale říkáme, že je daleko pravděpodobnější, že se se suchem díky jeho intenzitě a hloubce budeme potýkat i v dalších týdnech a měsících.

7:00 Lidé napříč republikou, nikoli tedy v Praze, protože v Praze zrovna tohle příliš viditelné není, můžou pozorovat výrazný pokles hladiny, ať už řek nebo zejména přehrad. Nakolik je to bezprecedentní? - V některých případech jsou to skutečně extrémně nízké průtoky. A týká se to ale nejen České republiky, a zase zejména jižní části, ale týká se to velké části Evropy. My monitorujeme sucho globálně. A v rámci našich aktivit, jak ve spolupráci s kolegy z Windy, tak v rámci systému Terra Draught ve spolupráci s kolegy ze Spojených států. A jednoznačně vidíme, že v povodí Dunaje panují nezvykle nízké hodnoty půdní vláhy, včetně pramenných oblastí v Alpách. Ta oblast zasahuje od švýcarských hranic přes jih našeho území, celé Slovensko, na Ukrajinu až do Rumunska, takže až na Balkánský poloostrov. Ta suchá epizoda je mnohem větší než jenom jižní Čechy. Není to nějaká malá izolovaná epizoda. A viděli jsme to v letních měsících na Dunaji, kdy měl netradičně nízké letní průtoky. To nebývá obvyklé, protože většinou se může spolehnout na vydatné srážky v Alpách. A to, co vidíme na našich vodních tocích, není obvyklé.

8:30 Rozhodně to krásně dokumentuje intenzita využívání zásob vody z Vltavské kaskády. To, co jste říkala o Praze, je naprosto trefné. Vltavská kaskáda prokazuje služby, pro které byla vybudována po velkém suchu v roce 1947. To byl jeden z rozhodujících momentů, který vedl naše předky, aby v poválečném období investovali prostředky zrovna tímto způsobem, aby zajistili dostatek vody právě pro střední Čechy. A pokud víme od kolegů z povodí Vltavy, tak za dobu existence kaskády takhle intenzivně zásoby využívány nebyly.

11:00 Většinou zásoby ve vodárenských nádržích dokážeme v zimních měsících na našem území doplnit, tak pokud bude normální nebo mírně vlhčí zima, než je obvyklé, ideálně abychom měli srážek a vodních zdrojů výrazněji víc, než je průměr, tak dokážeme velkou část rezerv znovu doplnit před další sezonou. Ale tady bude, a to opakuji, strašně důležité, jaký bude mít průběh zima. Jedině v zimním období dokážeme totiž dosytit zásobu profilu půdy a hlubších vrstev relativně mírným způsobem. K nasycení profilu po takovém suchu v létě je možné, jak říkám s nadsázkou, obvykle za povodňových situací, nebo za nějakého výrazně nezvyklého průběhu počasí. Jinak, v běžném hydrologickém roce, se zásoby vody v půdě doplňují během zimního období, kdy jsou sice relativně nižší srážky, ale díky nízkým teplotám výrazněji klesá výpar a voda se akumuluje ve sněhu, a potom pulzy dosycuje zásobu vody v půdě.

13:00 Koalice pro boj se suchem vznikla poprvé po roce 2018. Byla to právě reakce na tehdejší epizodu sucha. Česko teď pravidelně uvolňuje jednotky miliard každý rok na nějaká dílčí opatření. Je to tempo ale dostatečné? Je to dostatečné to, co v rámci přípravy podle vás děláme? - U takto významných investic, které se provádí, je vždy otázka priorit státu. A stát má vždy víc priorit, než má peněz. Alespoň v našem případě. Nejsme bohatý stát, který může využívat třeba zdroje z těžby ropy nebo jiných surovin. Naše ekonomika má nějaký výkon a musíme pracovat s prostředky, které máme k dispozici. Na druhou stranu, bez vody a bez vodárenské infrastruktury vidíme, že dopady na průmysl a celé fungování společnosti jsou dramatické. Nejen v České republice. Nedostatek vody a sucho obecně je jeden z mála extrémů, který dokáže způsobit propad hrubého domácího produktu.

15:00 I když jsme zažili masivní povodně, tak přes všechny ztráty, které to přineslo, tak vzhledem k tomu, že část majetku je pojištěná a ten extrém netrvá příliš dlouho, tak dojde k obnově. Ekonomika se poměrně rychle postaví na nohy. Nehledě na to, že se poučí a investuje do opatření, aby to příště bylo jednodušší a lépe zvládnutelné. Sucho je mnohem zákeřnější v tom, že nám nenabízí okamžik, kdy se ukáže zcela jednoznačně, jak zásadně ta opatření pomáhají. Při povodních vidíte, že protipovodňové hráze fungují, nebo případně bohužel nefungují a že je potřeba je změnit. V případě sucha ta epizoda začíná velmi pozvolně. Než jsme v extrémním suchu, tak si to často ani neuvědomíme, a v tu chvíli je na opatření pozdě.

17:00 V případě sucha se musí pracovat systematicky a dlouhodobě. A to se strašně těžko prosazuje v jakékoli vládě, zvlášť v systému, kdy se každé čtyři roky dost často mění úplně priority a není bohužel shoda na tom, že sucho by mělo patřit mezi klíčové priority, o kterých se nevede politický boj. A proto vnímám Národní koalici pro boj se suchem jako důležitou platformu, kde prezentujeme odborné názory. Třeba za Akademii věd tam prezentujeme my z Ústavu výzkumu globální změny. A konzultujeme to s dalšími kolegy. Naší rolí je tam říkat: „Tohle jsou fakta a je na politicích, aby rozhodli, jak s těmi fakty naloží.“ A my si z toho současně odnášíme, jak politiky přesvědčit, že to je důležité, upozornit na to, že sucho skutečně může podlomit ekonomiku. A že naše projekce vývoje klimatu říkají, že Česko se bude s větším suchem potýkat.

19:00 Do sucha se investovaly desítky miliard korun. A ano, efekt to určitě mělo. Kolegové z resortů a z těch konkrétních správců a poskytovatelů vodárenské infrastruktury investovali do přípravy na sucho poměrně hodně prostředků. Propojily se jednotlivé izolované soustavy, takže si mohou vypomáhat, což je obrovská výhoda i v případě havárií. Ale to, na čem to celé stojí, je, že máme dostatek zdrojů. A my jsme pořád v situaci, kdy ještě ty vodní zdroje máme. Jsou tu velké nádrže, které nás dokáží udržet několik let. Ale to, co naše analýzy také říkají, je, že ve chvíli, kdy se příliš budeme soustředit na to, abychom propojili vodárenské infrastruktury, a zapomeneme balancovat tu soustavu pro skutečně extrémní situace, tak by potenciálně mohlo potom dojít k selhání daleko většího celku. A ne postupně, ale naráz.

20:00 A to je něco, o čem reálně probíhají diskuze, jestli propojovat třeba ty vodárenské soustavy ve větší míře a případně budovat další zdroje. Byť zatím, a to je potřeba říct, vodárenské zdroje dostačují tam, kde máme problémy. To se týká spíše obcí, které jsou zásobovány podzemní vodou. To je zhruba polovina obyvatel České republiky. A zvlášť tam, kde geologické podmínky nedovolují, aby zvodeň (souvislá akumulace podzemní vody v hornině, pozn. red.) byla velká. Typicky Českomoravská vrchovina, kde menší obce mohou a mají problémy se zásobováním.

21:00 Takže priorita, na kterou se musíme soustředit, je budování nových zásobáren pitné vody, že sice teď ten problém akutně necítíme, ale mohli bychom na něj dojít. - Ano. Vodárenské nádrže mají i další úkoly. Mimo jiné se používají zčásti na nadlepšení průtoku, dokud to jde. A to je druhá bolest, kterou teď zažíváme v případě sucha. Nejde jenom o to, že ve vodoteči je málo vody. To je v přirozeném korytě v našem klimatu v zásadě stav, který čas od času nastane. To, s čím se potýkáme, je, že tady žije přes 10 nebo téměř 11 milionů lidí a produkují i velké množství odpadních vod. Ty odpadní vody někam musíme odvádět. Odvádíme je primárně do vodních toků a naše současné technologie čištění vody počítají s tím, že ve vodním korytě je nějaký minimální průtok, který dokáže do sebe rozpustit ty ne úplně vyčištěné odpadní vody. Tam zůstávají nějaká rezidua, zejména organické látky a fosfor, až si s tím dokáží do jisté míry poradit. A to, na co dojíždíme, je to, že nízké vodní stavy vlastně zahušťují znečištění nad úroveň, kterou jsou schopné živé organismy, standardní ekosystém, zvládnout a místo toho se nám tam množí třeba druhy sinic, které v těch vodních tocích nebo potom v nádržích vidět nechceme. Takže ta výzva je dvojí. Jednak je zbudovat dodatečné vodní zdroje, současně lépe čistit odpadní vodu.

23:00 V té debatě o suchu se poměrně často objevuje otázka, jestli není chyba, že Vltavská kaskáda funguje tak, že v Praze mají obyvatelé dojem, že žádná kritická situace s vodou nehrozí. Že průtok ve Vltavě je vlastně dostatečný a my tady to sucho opticky nevidíme. - Je to trochu nadsázka, někdy bychom potřebovali, abychom si uvědomovali, že je sucho, podobně jako povodně. V Praze, když jsou povodně, tak skutečně vidíte, že ty povodně jsou a jakou sílu ten živel má. Viděli jsme to v roce 2002. V případě sucha tady je právě pozvolnost toho systému. Ale doufejme, že přijdou srážky, zásobníky se naplní a příští rok bude probíhat normálně.

27:00 Můžou paradoxně tyto velmi suché epizody, které všichni vnímají, pomoci k tomu, že bude snažší vytvořit tlak na to, abychom to systematicky řešili? - My o to usilujeme dlouhodobě. V Česku jsou věci, které se podařily. Třeba to, že sucho je dnes ve vodním zákoně postaveno, co se týče extremity, na roveň povodním. To, že jsme opustili přístup, že povodně jsou ten hlavní problém, který řešíme, a sucho řešit nemusíme. Takže máme i nástroje, máme konkrétní odpovědné orgány, které jsou pověřeny tím, aby to řešily, a tím pádem také nesou odpovědnost, jaká řešení zvolí. To je velký pokrok. Druhá věc, která se myslím daří, je přesvědčovat veřejnost i politiky, že probíhající klimatická změna znamená, že se suchem se budem potýkat čím dál častěji a že je na čase přestat řešit sucho jako jednorázový problém, který vyřeší další déšť.

27:30 Sucho je navíc ještě zákeřné v tom, a je na to citát jednoho rumunského spisovatele, který volně parafrázuji, že ve městě se tomu říká hezké počasí, na venkově se tomu říká sucho. Protože počasí, které zažíváme třeba teď jako neobvykle slunečné, dlouhé babí léto beze srážek, vlastně spoustě lidí vyhovuje. To počasí je příjemné. Eh, pokud nemáme zahrádku nebo nejsme vodohospodáři nebo rybáři, tak to není něco, co by nás nějak omezovalo, ale samozřejmě to není přirozené. Ale na pohled to vypadá relativně dobře. Podíváme-li se do vodních toků a na vodu v některých nádrží, tak vidíme, že to dobře není. Ale zatím to zdaleka není nějaká apokalypsa. To je potřeba říct. My nežijeme v extrémní situaci typu povodní roku 2002. Ale žijeme něco, co nám ukazuje, že pokud by se takový rok, jako byl 2026, opakoval v roce 2027 a 2028, tak v roce 2028 si skutečně budeme sahat na poslední rezervy vody.

31:00 Co by to znamenalo třeba konkrétně pro těch tisíc nejohroženějších míst, které teď identifikoval Český hydrometeorologický ústav? - Pořád doufám, že v těch klimatických hodinách máme dost času na to, abychom některé věci opravili. A současně, a to je potřeba říct, vnímáme budoucí klima jako dvojsečné. V našich klimatických projekcích je jednak větší frekvence suchých období a bohužel i druhého extrému, to znamená intenzivnějších období velmi intenzivních srážek, které mohou vést k povodňovým situacím. A to je naše nevýhoda, že my musíme být připraveni na oba dva extrémy zároveň a nemůžeme podcenit ani protipovodňovou ochranu.

32:00 Podle mě je důležité, že na těch tisíc obcí jde půl miliardy. I když je to obrovský balík peněz, tak současně to není dostatečné pro tak velký počet projektů. Ale vnímám to tak, že je to signál ze strany exekutivy, že si uvědomuje, že to problém je. Zatím nás nepostihují a v nejbližších měsících nebudou postihovat masivní výpadky dodávek vody, což je to poslední, co obyvatelé pocítí. Ještě pořád jsme na začátku suché epizody. Ale už jenom to, že jsme měli před několika lety extrémní suchou epizodu a teď máme další, ukazuje, že prognózy klimatických modelů bychom skutečně měli brát vážně.