Hlavní obsah

Jak zamezit zavření škol? Roušky, testy i rotační výuka, říká člen MeSES

Foto: David Neff

Máme se bát omikronu? A jak ochránit školy? Hostem Ptám se já byl člen MeSES Jan Kulveit (Ilustrační foto).

Reklama

8. 12. 2021 15:30
Článek

Letos na podzim udeřila epidemie covidu plnou silou hlavně ve školách, odkud se nákaza šíří bez větší kontroly do rodin školáků i učitelů. Kdo nebo co za to může?

Hostem Ptám se já byl člen MeSES Jan Kulveit, který se zabývá modelováním globálních rizik a působí na univerzitě v Oxfordu.

Ačkoliv epidemie je ve školách na chvostu, zkušenost zavřených tříd politici nechtějí opakovat. Ministr v demisi za ANO, Robert Plaga dokonce odmítá prodloužit vánoční prázdniny o tři dny a třeba epidemiolog Petr Smejkal tvrdí, že tři dny navíc už situaci příliš „nevytrhnou“. I podle Jana Kulveita je problém trochu jinde, chybou je podle něj podcenění opatření obecně:

„V českých školách se podle mě covid šíří proto, že tam nejsou nějaká adekvátní protiepidemická opatření. Od začátku pandemie děláme výzkum efektů různých opatření – v první vlně nám vyšlo, že zavření škol bylo jedno ze silných opatření a snížilo reprodukční číslo o desítky procent. Z čerstvých výzkumů ale vychází, že v té druhé vlně nemělo v zemích v západní Evropě zavření škol zásadní vliv, protože se dají docela dobře zabezpečit,“ kritizoval.

Podle něj snížení nákaz ve školách napomáhá jak pravidelné testování, ochrana dýchacích cest, nebo i určitý způsob rozdělené, či rotační výuky. Třeba roušky ale žáci v Česku při výuce mít zatím nemusí, pokud se podrobí testu. Ty se ale na školách provádí zatím jen jednou týdně, což podle Kulveita kvůli inkubační době viru není příliš efektivní.

Fakt, že na rozdíl od jara se na podzim opatření ve školách nezavedla, je podle Kulveita důvodem současného nárůstu nákaz nejen ve vzdělávání. „Dá se říct, že školy, mladá populace dětí, byla do jisté míry nějakým motorem podzimní vlny, že to tu vlnu rozjelo rychle. U dětí se to rozběhlo hodně a počet zachycených případů byl u dětí rekordní,“ vysvětlil.

Podle Kulveita by vláda neměla řešit jen opatření ve školách, ale třeba i testy ve firmách. A to i proto, že na scénu přichází nová varianta omikron, která už byla potvrzena i v Česku. „Je třeba se připravovat okamžitě. Ty přípravy zaberou nějakou dobu a podle našich odhadů by omikron mohl převládnout v lednu nebo v únoru. Je možné, že už ale v první polovině ledna bude dominantní, ale hrozí, že se ty přípravy zaspí,“ řekl s tím, že se obává, zda se příchod nové varianty koronaviru příliš nepodceňuje.

„Slova, že může být méně nebezpečný, mi přijdou nebezpečnou představou. Tedy, že je to menší problém. Je to lepší zpráva, že je méně nebezpečný, ale lidé si neuvědomují, že je důležité, jak rychle se varianta šíří. Varianta, která je o polovinu méně nebezpečná, ale šíří se dvakrát rychleji znamená, že vlna by pak dokázala naběhnou rychle a to by mohlo vést k větší hospitalizaci najednou,“ vysvětlil a upozornil, že už dnes víme, že omikron umí dobře utíkat imunitě po nákaze předchozími variantami viru. „Kde už delta brzdila, tam se omikron dokáže šířit výborně,“ varoval.

Jaké podmínky je třeba splnit, aby školy zůstaly bezpečné i v čase rozvinuté pandemické krize? A jaká opatření by udržela tempo šíření nákazy na uzdě i v tak výjimečné době, jako jsou Vánoce?

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Ptám se já

Podcast Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované