Hlavní obsah

Zemřela obhájkyně umění. „Neexistuje příběh jako ten její“

Hostem Ptám se já byl předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).Video: Marie Bastlová , Seznam Zprávy

 

Reklama

3. 5. 12:14
Článek

V úterý zemřela mecenáška a sběratelka umění Meda Mládková. Pro Čechy pomohla znovuobjevit Kupku, zrekonstruovala Werichovu vilu a stojí i za zprovozněním Musea Kampa v bývalých Sovových mlýnech. Jaký byl její život?

Hostem Ptám se já byl předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).

Ve 102 letech dnes ráno v Praze zemřela zřejmě nejslavnější porevoluční mecenáška umění a objevitelka malíře Františka Kupky Meda Mládková. Zůstaly po ní obrovské sbírky moderního českého umění. Soubor děl malíře Františka Kupky darovala spolu s mnoha dalšími díly už před lety Praze, zbytek sbírek je v majetku Nadace Jana a Medy Mládkových – Museum Kampa.

„Poláci ani Rakušané nemají takovou osobnost, jako byla Meda Mládková. Je česká Peggy Guggenheim,“ říká europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil, který je už řadu let šéfem Nadace Jana a Medy Mládkových – Museum Kampa. Právě on byl dnes hostem podcastu Ptám se já.

Meda Mládková a její manžel Jan podporovali české i jiné středoevropské malíře a sochaře z komunistických režimů a postupně shromažďovali jejich díla. Jako emigranti se snažili přispět k tomu, aby česká kultura v době temna nevymřela, proto i heslo Jana Mládka, které dnes visí na budově muzea, zní: „Vydrží-li kultura, přežije národ.“

Mládková žila dlouhé roky ve Francii a pak ve Spojených státech amerických. Její manžel zemřel v roce 1989 ještě před revolucí.

Jaký byl její život a jaké sbírky po ní zůstaly? Komu teď umění patří a co bude se sbírkami dál?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 – Medu Mládkovou jsem znal více než dvacet let. Za tu dobu mezi námi vznikl přátelský vztah postavený na respektu a úctě, považuji za čest, že se můžu spolupodílet na péči o její dílo. Byla pro mě jako člen rodiny, ovlivnila mě více než tím, že mi předala správu Musea Kampa. Díky ní jsem se stal vegetariánem, byla velkou bojovnicí za práva zvířat. Podporovala řadu projektů, o kterých si myslela, že mají smysl. Podporovala československé umělce, protože z jejího pohledu to dávalo smysl.

2:00 – Určitě patří mezi největší postavy novodobých dějin. Když se podíváte na naše novodobé dějiny i na národy ve střední Evropě, tak Poláci, Maďaři, Rakušané nemají osobnost jako ona. Je srovnatelná s Peggy Guggenheim, která šla za svým cílem a podporovala umělce, kteří nebyli tolik známí. Meda Mládková tím, že podporovala umělce, kteří nemohli vystavovat, bojovala proti komunistickému režimu, je zcela jedinečná. Není podobný příběh jako ten její.

4:00 – Nebylo dne, kdy by si Meda Mládková nevzpomněla na svého manžela. To byl obdivuhodný vztah a mimořádná láska. Přestože byl přes dvě desítky let po smrti, neustále na něj myslela.

5:00 – Jako moudrý člověk se zajímala, co si o ní myslí lidé. V tom smyslu, že o sobě jako moudrý člověk pochybovala a záleželo jí na tom, zda pochopí to, co se snažila pro českou kulturu udělat. Tedy jestli její odkaz přijmou a pochopí, že to nebylo nějaké pozlátko sbírání obrazů dámy z Washingtonu, ale snaha pomoci československému národu, jehož nekomunistická kultura byla utiskována. Když ji někdo oslovil a řekl, že je pro něj inspirací, byl to pro ni hnací motor. A bylo obrovské množství lidí, kteří si Medy Mládkové vážili a zdravili ji v parku i na Kampě. Myslím, že řada lidí věděla, co pro národ udělala. Podpora od lidí pro ni byla strašně důležitá.

8:00 – Kam se vyvíjí Česko, velmi sledovala. Meda Mládková byla masarykovským typem, velmi jí záleželo na tom, aby tu byla demokracie a její kulturní činnost byla veřejná činnost. Byla taková kulturní politička. Dělala něco, co má smysl pro národ.

9:00 – Meda Mládková nenesla dobře, že tu máme prezidenta Zemana, dokonce s nadsázkou říkala, že kdyby byla mladší, kandidovala by proti němu. Odpůrci Medy Mládkové by tak řekli, že byla klasickou příznivkyní tzv. pražské kavárny. Ale ona velmi ctila proevropskost a bylo na ní vidět, že můžete být velký vlastenec i velký podporovatel EU.

10:30 – Muzeum bude fungovat jako dosud. Nebude tajemstvím, že se paní Meda vzdala jeho vedení, a proto už dnes běželo bez jejích jasných rozhodnutí, ačkoliv se k němu vyjadřovala. Nastavila ho tak, aby po její smrti mohlo fungovat. Byla si vědoma, že každý jsme smrtelný. S notáři před lety sestavila způsob, jak může fungovat. Nadace je jediným dědicem Medy Mládkové – to, abych uklidnil některé, jestli jsem to já, nebo někdo jiný. Nehrozí tedy ani žádné dědické spory nebo destabilizace instituce. Už během života převedla většinu svého majetku buď na město Praha – tedy sbírku Františka Kupky –, nebo na Nadaci Jana a Medy Mládkových.

12:00 – To nejcennější, tedy sbírka Františka Kupky nebo Jiřího Koláře, patří Praze. Za sbírku v řádu miliard korun dostala nadace na sto let od Prahy užívání Sovových mlýnů. Zbytek uměleckých děl bude tedy patřit nadaci. Ale i ten zbytek je v řádu tisíce kusů a ta sbírka se pořád rozšiřuje. Jedním z přání Medy bylo, aby sbírka neskončila tím, co nabírala během komunismu. Odhadem jsou to stamiliony korun. To jsou pořád obrovské hodnoty.

15:00 – Je lepší, když nejsem zaměstnancem Musea Kampa, ale předseda správní rady. Kdybych odešel z politiky, dělal bych tedy jinou činnost. Je podle mě dobré, že mě Museum Kampa neživí a je to pro mě honorární funkce.

Ptám se já

Podcast Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované