Petiční výbor se sejde k „íránským schůzkám“. Odtajnění podpořil i Okamura

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jasno by mělo být 13. května. To je datum, na kterém má petiční výbor během veřejného slyšení projednávat možné odtajnění „íránských schůzek“ komunistů či Motoristů. O ty žádá elektronická petice, pod kterou se podepsalo už přes 16 tisíc občanů.

Petice konkrétně žádá o „zpřístupnění informací týkajících se protestních aktivit Institutu Václava Klause, politických stran SPD a KSČM a osob Václava Klause st., Filipa Turka, Kateřiny Konečné, Jana Kavana a Zdeňka Zbytka, včetně jejich kontaktů a spolupráce s nepřátelskými mocnostmi, zejména Íránskou islámskou republikou a Ruskou federací“.

Jak popsaly Seznam Zprávy, někteří z nich se chtějí bránit právní cestou. Kateřina Konečná například už stihla poslat předžalobní výzvu youtuberovi Patriku Kořenářovi, který případ rozebral ve videoreportáži. Petici si nyní jako zpravodajka vzala na starost poslankyně Hana Naiclerová (STAN).

„Obrátili se na mě autoři výzvy, kterým delší dobu nešlo petici uzavřít a odeslat tak na příslušná místa k projednání. Nyní už je všechno zařízené,“ řekla Naiclerová Seznam Zprávám. Doplnila také, že situace je podle ní vážná, a proto se rozhodla obsah výzvy řešit. „To, že v Česku ve velkém operují ruští agenti, je problém. Pokud jejich vliv prorůstá i do sféry politiky, měla by to veřejnost vědět,“ uvedla poslankyně.

Veřejné projednání petice podpořil i předseda petičního výboru Tomio Okamura, na jehož stranu SPD petice také míří. Okamura přesto výzvu podpořil.

„Na petičním výboru máme hodně peticí, často proti Fialově vládě, se kterou jsou lidé nespokojeni. Petice nad 10 tisíc podpisů mají nárok na takové veřejné projednání,“ řekl redakci Okamura s tím, že by i jeho zajímalo, co je obsahem utajovaných schůzek.

Naiclerová také vysvětlila, proč se e-peticí dlouho nikdo nezabýval. Šlo o technické problémy, zřejmě na straně Digitální a informační agentury (DIA) a Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Seznam Zprávám to potvrdil také Jakub Palata, mluvčí DIA s tím, že NAKIT nyní pracuje na analýze technického problému.

Jak se ke kauze staví jednotliví politici? Již zmíněná Konečná právní cestou. Turek „internetová“ nařčení odmítá, své schůzky obhajuje mandátem europoslance – podle svých slov by se měl formálně setkat se všemi představiteli zemí, které spadají do jeho portfolia, což Írán splňuje. Setkání s íránským velvyslancem má zaznamenané na parlamentním profilu, schůzka podle Turka proběhla v rámci obvyklých diplomatických protokolů.

„Diskutovali jsme o aktuálních geopolitických otázkách, bilaterálních vztazích, dosavadní spolupráci s Evropskou unií a perspektivách pro nadcházející pětileté období v kontextu příslušné delegace. Spekulace o jakýchkoliv nestandardních jednáních postrádají faktický základ. Diplomacie vyžaduje dialog jak s vládními představiteli, tak se zástupci opozice – to je základní princip mezinárodních vztahů, nikoli předmět konspiračních teorií,“ uvedl již dříve pro redakci Seznam Zpráv Turek.

Žádnou schůzku s představiteli íránské opozice nicméně Turek ve svých záznamech neuvádí. Europoslanec a čestný prezident Motoristů doplnil, že e-petice se podle něj zakládá na zcela mylných předpokladech.

„Pro úplnost uvádím, že téma uskupení BRICS (viz infobox níže, pozn. red.) bylo zmíněno pouze okrajově v kontextu odborné diskuze o rozmanitosti vztahů jeho členských zemí se Spojenými státy. Shodli jsme se na pozorování, že i přes různou povahu těchto vztahů pravděpodobně nedojde k zásadním změnám v globálním uspořádání. Jakékoliv spojování České republiky s potenciálním členstvím v tomto uskupení je nejen mimo realitu, ale i mimo geopolitickou logiku – jako země pevně zakotvená v euroatlantických strukturách patříme k zásadně odlišnému geopolitickému prostoru než většina členů BRICS,“ tvrdí Turek.

Několik týdnů před Turkem se s ambasadorem setkal také bývalý prezident Václav Klaus. Schůzka se podle Neovlivní.cz uskutečnila 10. října 2024 v Institutu Václava Klause (IVK) na pražské Hanspaulce.

„Je obvyklou tradicí, že cizí velvyslanci po svém nástupu ze své iniciativy absolvují i zdvořilostní návštěvu u bývalého prezidenta republiky. Václava Klause takto v IVK navštívily desítky zahraničních ambasadorů. Stejně po svém nástupu do diplomatické funkce postupoval i velvyslanec Íránské islámské republiky a jeho návštěva měla standardní zdvořilostní obsah,“ uvedl Jiří Weigl, výkonný ředitel IVK.

Mluvčí institutu a předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka Seznam Zprávám sdělil, že žádné další schůzky s íránskými představiteli Klaus ani Turek neabsolvovali. Nikoho z nich také nekontaktovala žádná zpravodajská služba.

Seznam Zprávy v minulosti získaly také krátká vyjádření Zdeňka Zbytka a Jana Kavana. Podle Kavana, bývalého diplomata a místopředsedy vlády Miloše Zemana za ČSSD v 90. letech, jsou „íránské schůzky“ popsány na sociálních sítích lživě a absurdně.

„Účastnil jsem se jen jedné v roce 2022 a nebyla tam žádná řeč ani o obilí, ani o NATO. Zcela vymyšlené. Asi kvůli volbám,“ napsal Seznam Zprávám bez dalších podrobností Kavan. Zbytek, někdejší armádní plukovník a přítel Miloše Zemana, své vyjádření omezil pouze na konstatování, že nic z toho není pravda a bude se bránit soudní cestou.

Jako zakladatel petice k Íránu je uvedený podnikatel Jiří Klobása z Prahy, ten je ale podle serveru Neovlivní.cz pouze prostředníkem, skutečnou autorkou je Katie Koch. Češka žijící v zahraničí, která mimo jiné pořádala loni v červenci demonstraci proti Rusku.

„Žiji sice poslední roky v Británii, ale není mi jedno, co se doma děje. Demokracie se musí bránit. Mojí motivací bylo poukázat na to, že takové kontakty nejsou v pořádku,“ vysvětlila.