Článek
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání opět ponechala základní úrokové sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. ECB o tom informovala v tiskové zprávě. ECB při nastavování měnové politiky bere v potaz například inflaci, na kterou má v poslední době vliv i silné euro. To se k dolaru pohybuje blízko maxima za více než čtyři roky.
„Inflace zůstává blízká našemu dvouprocentnímu střednědobému cíli a naše hodnocení výhledu inflace se v zásadě nezměnilo,“ uvedla na tiskové konferenci po zasedání Rady guvernérů prezidentka ECB Christine Lagardeové. „Nebudeme se předem zavazovat k určité úrokové trajektorii. Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou založena na posouzení výhledu inflace a s ním spojených rizik,“ dodala šéfka ECB.
Ekonomika i přes náročné mezinárodní prostředí nadále rostla, uvedli centrální bankéři v tiskové zprávě. Výhled však podle nich zůstává nejistý kvůli obchodním sporům a geopolitickému napětí. Čtvrteční zasedání Rady guvernérů bylo výjezdní, nekonalo se v centrále ECB ve Frankfurtu nad Mohanem, ale ve Florencii v italském regionu Toskánsko.
„Dohoda o obchodu mezi EU a USA z letošního léta, nedávno oznámené příměří na Blízkém východě a dnešní oznámení pokroku v obchodních jednáních mezi USA a Čínou zmírnily některá z negativních rizik pro ekonomický růst,“ doplnila Lagardeová.
Podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky nyní evropská ekonomika vykazuje známky utlumené spotřeby. Přetrvávají podle něj problémy v průmyslu, zejména v Německu. „Nejde přitom pouze o cyklický, ale i o strukturální problém – největšího evropského exportéra trápí mimo jiné nedostatečná konkurenceschopnost. Výsledkem je dlouhodobá stagnace,“ dodal ekonom.
„Evropská ekonomika v dohledné době nespadne do recese, její růst však zůstane utlumený. Rizika dalšího zpomalení jsou přitom stále vychýlena směrem dolů, včetně přímých i nepřímých dopadů americké celní politiky. Dokud se však nepromítnou do hrozby trvalého podstřelování inflačního cíle, ECB by na ně neměla reagovat,“ domnívá se Berka.
Banka vloni v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem letošního června. Od té doby drží úroky beze změny.
Statistický úřad Eurostat ve čtvrtek oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve třetím čtvrtletí zvýšil proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta. Růst tak zrychlil z 0,1 procenta ve druhém čtvrtletí. Překonal rovněž očekávání analytiků, kteří v anketě agentury Reuters předpovídali, že tempo růstu zůstane na 0,1 procenta.
Spotřebitelské ceny v eurozóně se v září podle údajů Eurostatu meziročně zvýšily o 2,2 procenta. Inflace tak zrychlila ze srpnových dvou procent. Předběžné údaje o říjnovém vývoji inflace zveřejní Eurostat v pátek.
