Článek
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Klíčová depozitní sazba, za kterou si komerční banky ukládají u ECB přebytečnou likviditu, tak zůstává na dvou procentech. Takový výsledek očekávala i většina analytiků – z 84 oslovených v průzkumu agentury Reuters jen dva počítali s dalším snížením sazeb.
ECB začala snižovat sazby loni v červnu, kdy se depozitní sazba nacházela na čtyřech procentech. Od té doby došlo k osmi snížením, pokaždé o čtvrt procentního bodu. Aktuální rozhodnutí tak ukazuje, že banka si po roce výrazného snižování sazeb dává pauzu.
Ekonomové teď řeší otázku, zda se dočkáme ještě jednoho snížení sazeb na podzim – nejčastěji se zmiňuje zářijové nebo prosincové zasedání – nebo jestli současná úroveň dvou procent bude na delší dobu konečnou. Inflace v eurozóně je nyní přesně na cílové dvouprocentní hodnotě, ale nejistotu přinášejí obchodní vztahy s USA.
Podle informací z jednání o nové obchodní dohodě by EU mohla čelit clům ve výši 15 procent. To by znamenalo zvýšení oproti současným deseti procentům, ale stále by šlo o kompromis oproti 30 procentům, kterými americký prezident Donald Trump hrozil, pokud by k dohodě nedošlo do 1. srpna. ECB tak nechce příliš riskovat v době, kdy by vyšší cla mohla poškodit evropskou ekonomiku i obchodní tok.
Prostředí je nejisté
Centrální banka zároveň ve svém komentáři zdůraznila, že cenové tlaky v eurozóně dál zvolňují a růst mezd se mírní. „Ekonomika, která částečně odráží předchozí snižování úrokových sazeb, prokazuje v náročném globálním prostředí celkovou odolnost,“ uvedla ECB. Dodala však, že současné prostředí zůstává „mimořádně nejisté, zejména kvůli obchodním sporům“.
Rada guvernérů také potvrdila, že její přístup bude dál záviset na aktuálních datech a výhledu inflace. „Rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik, přičemž bereme v úvahu příchozí ekonomická a finanční data, dynamiku jádrové inflace a sílu přenosu měnové politiky,“ uvádí ECB.
Současně zopakovala, že se „předem nezavazuje k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb“.
„Pokud Evropská unie nepřijde s odvetnými opatřeními vůči americkým clům, převáží podle našeho názoru obavy ze zpomalení hospodářského růstu a poklesu inflačních očekávání a ECB přistoupí k dalšímu snížení úrokových sazeb již v září,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Dodává ale, že pokud obchodní napětí zesílí, ECB může vyčkávat a další kroky bude podmiňovat novými daty.
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance, připomíná, že se evropská ekonomika zatím navzdory celním bariérám drží překvapivě dobře.
„Vidíme solidní čísla z reálné ekonomiky, ale je otázkou, jak dlouho to vydrží. Některé firmy mohou dočasně strategicky dotovat setrvání na americkém trhu nebo dodávky přesouvat v čase dopředu v obavách z dalšího navyšování celní zátěže a nic z toho nemusí trvat věčně,“ doplňuje ekonom.
