Článek
Od začátku září zkouší, jak by měla v budoucna vypadat výuka v celém Česku. Sedm desítek škol pilotuje reformu připravenou Ministerstvem školství a Seznam Zprávy se podívaly na to, jaké jsou první zkušenosti se změnami.
České děti by totiž nově měly ve škole získat šířeji zaměřené dovednosti, které pak ideálně co nejvíce uplatní v životě.
Víc projektů a badání
To znamená, že se pozornost podle plánů o něco více přenese z učení nazpaměť směrem k pochopení souvislostí. Zároveň by měly děti dostat už na základní škole více na vybranou, čemu se chtějí věnovat – a to formou volitelných předmětů především na druhém stupni. Více času má být na projektovou a badatelskou výuku.
Ačkoliv ministerstvo představilo testujícím školám základní směr, kudy se mají vydat, ani se neočekává, že půjdou zcela totožnou cestou. I kvůli tomu, že v naprosto odlišné situaci jsou malotřídka z vesnice, velká sídlištní základka nebo víceleté gymnázium.
„Využíváme na druhém stupni větší počet volitelných předmětů. Mírně jsme se i odchýlili od modelového vzdělávacího programu. Naši žáci v osmé a deváté třídě mají tak hudební a výtvarnou výchovu formou povinně volitelných předmětů,“ vysvětluje na základě jednoho konkrétního příkladu Jan Cendelín, ředitel ZŠ a MŠ Bernartice na Písecku.
Nový přístup k výuce vytyčený Ministerstvem školství bere ředitel jako velkou příležitost. Důraz chtějí v Bernarticích klást už na prvním stupni na badatelskou výuku, a tak ji rovnou také vyňali do samostatného předmětu. To samé platí o finanční a mediální gramotnosti od páté třídy.
Aby mohli nabídnout více volitelných předmětů, spojují na ně osmý a devátý ročník. Právě pro menší školy – v Bernarticích mají jednu třídu v ročníku – je výzvou, jak zvládnout nabídku volitelných předmětů.
„V tomhle konkrétně závidím ředitelům velkých škol,“ říká Cendelín, že menší škola má samozřejmě své výhody, ale více tříd v ročníku otevírá širší prostor právě v nabídce volitelných předmětů.
A co s angličtinou?
Jak se ukazuje z prvních zkušeností testujících škol, je třeba se podívat důkladněji na angličtinu. Povinně se má totiž nově učit už od první třídy, což bude náročné jak pro učitele, tak pro rozvržení výuky. Čím více dělení do skupin na angličtinu, tím méně prostoru a finančních možností stanovovaných státem na nabídku další individualizace výuky.
„V integrovaném modelu se počítá s propojením českého a anglického jazyka. Narazili jsme ale na limity s kvalifikací pedagogů. Tudíž integrace do jednoho předmětu se nemusí vždycky podařit,“ popisuje ředitelka ZŠ a MŠ Osvračín Jana Pluhařová zcela konkrétní věc, na kterou při testování ve škole natrefili a s ministerstvem ji také řešili.
Škola zkouší takzvaný integrovaný model výuky – tedy propojování většího počtu předmětů do jednoho celku. Malotřídce, kterou v Osvračíně mají, to dává podle ředitelky velký smysl. Čeština a angličtina by v takovém pojetí patřila do jednoho velkého „nadpředmětu“ jazyk a jazyková komunikace, ale ministerstvo škole povolilo angličtinu vydělit zvlášť.
Drobné překážky se tedy v prvních měsících při testování nové výuky objevují. Když ale Seznam Zprávy probíraly s desítkou ředitelů zapojených do pilotáže zavádění změn do praxe obecně, všichni se shodují na tom, že jde o velmi potřebný posun pro české školství.
„Mění se společnost, tak by se mělo měnit i školství. Musíme děti učit uvažovat, vést je ke kritickému myšlení. Rozhodně nestačí jim cpát do hlavy co nejvíce dat a ještě si myslet, že jde o to nejpodstatnější,“ zmiňuje Zdeněk Švarc, ředitel ZŠ Náchodská v Trutnově.
„Samozřejmě bude záležet na tom, jakou podporu školy dostanou. Ale samotná změna je podle mě nezbytná. Dává mi smysl,“ doplňuje Roman Procházka, ředitel brněnské ZŠ J. A. Komenského, která je rovněž v pilotním ověřování zapojená.
Zároveň ale ředitelé opakují v podstatě totožnou obavu, která se objevuje od počátku debat o reformě výuky. Teoreticky může být připravená klidně bezchybně, aktivní ředitelé se zapojí jako vždycky, bude se ale bojovat především o školy, kolem kterých většina změn spíše pluje, bez toho, že by je příliš zasáhly.
Právě tyhle školy ale budou fakticky rozhodovat o tom, jestli se reformu výuky povede plošně zavést, nebo zůstane spíš na papíře, jako při poslední velké změně před 20 lety.
„Máme celou řadu věcí připravenou online pro školy. Pak ale také chceme jít cíleně formou průvodců právě do tohoto typu škol, tedy takových, které si o podporu velmi často neřeknou a leckdy si i myslí, že ji ani nepotřebují,“ popisuje Ivo Jupa, ředitel Národního pedagogického institutu, který spadá pod Ministerstvo školství a má zavádění změn na starosti.
Jako průvodci nemají fungovat žádní teoretici, ale konkrétní zkušení ředitelé, kteří svým kolegům budou připravení pomáhat a podporovat je při zavádění reformy výuky.
Obava, jak to bude po volbách
Do pilotního testování nové výuky je samozřejmě zapojená úplně jiná skupina škol – tedy ty, co mají o změny největší zájem a jsou motivované je i rovnou vyzkoušet. Třeba v pražských Kolodějích otevřeli loni poprvé ročník druhého stupně – mají tedy letos nejvýše sedmáky. Rovnou chtějí učit v novém formátu výuky, a tak se zapojili do pilotáže.
„Máme tu výhodu, že jsme začali před dvěma lety budovat úplně novou školu s novými učiteli. Sledujeme moderní trendy, já je jako ředitel podporuji. Ale je třeba samozřejmě upřímně říct, že změna vzdělávacích programů sama o sobě revoluci v českém školství neudělá. Bude záležet na každé škole, řediteli a učiteli,“ popisuje ředitel tamní základní školy Matěj Žák.
Jak jsou na tom školy v přístupu k reformě, si už průběžně Národní pedagogický institut zjišťuje. Jeho konzultanti byli na 1300 školách a z toho vyplynula úvodní fakta: 92 procent je obeznámených se změnami a s faktem, že se do nich budou muset pustit, 56 procent škol se už do přípravy pustilo a 21 procent škol má na to vyčleněný celý tým učitelů.
Na druhou stranu je tady ale 42 procent škol, kde celou reformu má na starosti jen jeden člověk. Pak je také 3,5 procenta škol, kde se zatím nic neděje.
Někteří pedagogové, ale i odborné asociace nebo zástupci firem navíc kritizují konkrétní body reformy výuky. Zjitřená debata probíhala například kolem výtvarné a hudební výchovy nebo chemie, kterou Svaz chemického průmyslu rovnou označil za druhou „občanskou výchovu“.
A i hnutí ANO slibovalo v předvolebním programu v tomto předmětu změnu. Právě tahle strana by měla získat po volbách Ministerstvo školství a v jeho čele pravděpodobně znovu usedne bývalý ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Teprve se tedy uvidí, jestli dojde k dalším úpravám. Reálně se to může dotknout ještě cizích jazyků. Možná nebudou muset žáci základních škol nakonec povinně absolvovat němčinu, španělštinu nebo francouzštinu, a místo toho si vybrat radši další konverzaci v angličtině. Šéf Národního pedagogického institutu Jupa přisvědčuje, že se politických zásahů do reformy po proběhnuvších volbách obává.
Mezitím už ale zmíněných sedm desítek škol zkouší novou výuku v praxi. A samy tedy přiznávají, že je to leckdy všechno šité velmi horkou jehlou. Je ale třeba dodat, že ne jejich vinou. Pilotáž se spouštěla na konci loňského školního roku, část ředitelů zmiňuje, že jim chybí koordinátoři, se kterými by mohli změny řešit.
Národní pedagogický institut uznává, že metodická podpora zcela hotová není, což je daň za pilotní testování. O to víc oceňuje školy, které do pilotáže šly.
