Článek
Euro zaznamenalo nejdelší vítěznou sérii vůči dolaru za více než dvě desetiletí — a část obchodníků věří, že růst ještě neskončil. Jednotná evropská měna se momentálně obchoduje kolem 1,18 USD za euro, tedy na nejsilnějších úrovních od září 2021. Od začátku roku tak vůči americké měně posílila už o 14 procent.
Podle agentury Bloomberg euro k 1. červenci prodloužilo růst na devátý den v řadě, což je nejdelší série od roku 2004 a zároveň třetí nejdelší od zavedení eura v roce 1999.
Analytici stále častěji očekávají, že během příštích měsíců euro dosáhne hranice 1,20 za euro. Některé odhady pak předpovídají dokonce posílení k úrovni 1,25. Viceprezident Evropské centrální banky (ECB) Luis de Guindos upozornil, že příliš silné euro nad úrovní 1,20 USD by už mohlo být pro tvůrce měnové politiky problém.
„Myslím, že 1,20 USD není nic zásadního. Něco nad touto úrovní by bylo mnohem složitější. Ale 1,20 dolaru za euro je naprosto přijatelné,“ uvedl de Guindos pro Bloomberg. ECB tradičně zdůrazňuje, že na konkrétní kurz necílí, ale sleduje jej jako jeden z faktorů, které ovlivňují její rozhodování.
Nejde jen o úroveň, ale o rychlost
Podle hlavního ekonoma Jana Bureše z Patria Finance není klíčová jen úroveň kurzu, ale hlavně rychlost, s jakou se k ní euro dostane. „Nejde o to, jestli euro bude na 1,20 nebo 1,25, ale jak rychle tam dojde. Prudké posílení eura může totiž jednorázově srazit ceny dovozů a tím i inflaci, zatímco úrokové sazby působí na ekonomiku postupně,“ vysvětluje Bureš pro SZ Byznys.
Kurz podle něj ovlivňuje inflaci okamžitě přes dovozní ceny, zatímco sazby působí pomaleji a stabilizují ekonomiku spíš ve střednědobém horizontu. Pokud by euro rychle vystřelilo k 1,25 USD, mohlo by to podle něj představovat šok, který by ECB nemohla jen tak ignorovat.
Euro k 1. červenci prodloužilo růst na devátý den v řadě, což je nejdelší série od roku 2004 a zároveň třetí nejdelší od zavedení eura v roce 1999.
Silné euro sice Evropě přináší levnější dovoz surovin a energií, které se obchodují v dolarech, současně však komplikuje situaci průmyslovým firmám zaměřeným na export, zejména na americký trh. „Letos se k silnému euru navíc přidává meziročně levnější ropa i plyn, což je pro evropské spotřebitele dvojnásobná výhoda,“ upozorňuje Bureš.
„Momentálně průmysl netrápí tolik kurz eura jako slabá globální poptávka. Ale pokud by euro rychle vyskočilo na silnější úrovně, mohlo by to začít dělat paseku,“ dodává.
Nejhůře by to podle něj dopadlo na odvětví jako automobilový průmysl, strojírenství nebo producenty kovů, kteří už teď čelí vyšším clům při vývozu do USA. „Když k tomu přičteme stále vyšší ceny energií v Evropě, je to pro průmyslové firmy dost nepříjemná kombinace,“ říká Bureš.
Intervence nejsou na stole
Co tedy může ECB dělat se silným eurem? Jednou z potenciálních možností by byly devizové intervence. To ale podle Jana Bureše není na stole.
Devizové intervence totiž znamenají, že centrální banka přímo nakupuje nebo prodává vlastní měnu, aby ovlivnila její kurz. U eura je ale problém v tom, že se jedná o druhou největší rezervní měnu světa po dolaru. Denně se s eurem obchodují biliony dolarů, takže by ECB musela vydat obrovské objemy peněz, aby kurz vůbec posunula.
„Intervence u ECB nedávají moc smysl. Trh s eurem je obrovský, takové zásahy by byly drahé a nejisté. To je spíš nástroj pro menší centrální banky, jako je ČNB nebo švýcarská centrální banka,“ vysvětluje Bureš. „ECB by ale mohla krátkodobě výrazněji snížit sazby víc, pokud by silné euro začalo výrazně brzdit růst nebo tlačit inflaci příliš nízko.“
Dopady na Česko
Silné euro má podle Bureše vliv i na Česko, především přes ceny pohonných hmot, které se obchodují v dolarech. „Slabý dolar a silné euro se pozitivně odráží v cenách pohonných hmot, což český spotřebitel pocítí. U ostatního dovozu, například elektroniky, nejsou efekty tak výrazné, protože cenotvorba je komplexnější,“ uvádí Bureš.
Podle stratégů Danske Bank je velká část příběhu o silném euru ve skutečnosti příběhem o slabosti dolaru. Americká měna podle nich oslabuje nejen kvůli očekávanému snižování sazeb Fedu, ale také proto, že geopolitická rizika ustupují a investoři se znovu více soustředí na americkou ekonomiku a politickou scénu.
„Důvěru v americký dolar doslova podkopal prezident USA Donald Trump. Jeho výhrůžky s obchodní válkou výrazně snížily důvěru zahraničních investorů v americkou ekonomiku,“ doplnil analytik brokerské společnosti Purple Trading Petr Lajsek.
Jak se kurz vyvine dál, bude záležet především na datech z eurozóny i USA, politické situaci a rychlosti, s jakou obě centrální banky mění měnovou politiku. Pro Evropu zůstává klíčovou otázkou, zda silné euro pomůže snižovat inflaci, nebo začne brzdit hospodářský růst.
