Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká měna zažívá své nejlepší pololetí vůči americkému dolaru za posledních 17 let. Zatímco na začátku letošního roku stál jeden dolar 24,3 koruny, během pondělního obchodování už vyšel jen na 21,1 koruny. Od začátku roku tak koruna vůči dolaru posílila o více než 13 procent.
Naposledy se jí dařilo ještě lépe v první polovině roku 2008, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
„Pokud se nic nepředpokládaného nestane, bude právě končící pololetí z pohledu kurzu koruny k dolaru pátým nejúspěšnějším obdobím v celé historii České republiky od roku 1993,“ upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lepší výsledek než letos koruna zaznamenala kromě zmíněné první poloviny roku 2008 ještě v první polovině roku 2002, kdy si připsala dosud rekordní pololetní zisk 16,7 procenta. Silně posílila také ve druhé polovině roku 2007 a ve druhé polovině roku 2004. Daří se jí i ve světovém měřítku.
„Ze všech významnějších měn světa zpevňuje letos v prvním pololetí vůči dolaru čtvrtým nejvýraznějším tempem. Ještě více posílil jen ruský rubl, švédská koruna a maďarský forint. Koruna tak letos překonává například euro či švýcarský frank,“ dodává Kovanda.
Nejsilnější pololetí koruny k dolaru
Období | Zpevnění |
---|---|
1. pololetí 2002 | 16,70 % |
1. pololetí 2008 | 16,60 % |
2. pololetí 2007 | 14,30 % |
2. pololetí 2004 | 14,30 % |
1. pololetí 2025 | 13,30 % |
2. pololetí 2010 | 11,10 % |
1. pololetí 2017 | 11,00 % |
2. pololetí 2001 | 10,80 % |
1. pololetí 2011 | 10,20 % |
2. pololetí 2020 | 9,50 % |
Zdroj: Trinity Bank, Bloomberg
Kořeny v americké politice i ekonomice
Významnou část důvodů pro posílení koruny analytici vidí na americké straně. Podle Pavla Peterky, hlavního ekonoma brokerské společnosti XTB, přináší nejistotu zejména obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Nejsilnější negativní dopady budou minimálně v prvních vlnách směřovat na americkou ekonomiku. Každá aktualizace výhledu pro americkou ekonomiku vykazuje revizi růstu směrem dolů,“ vysvětluje pro SZ Byznys Peterka.
Zatímco na konci roku 2024 se očekával reálný růst americké ekonomiky v letošním roce o 2,8 procenta, nejnovější odhady počítají už jen s růstem 1,6 procenta. To podle něj vedlo k částečnému odlivu kapitálu z amerického trhu, což oslabilo dolar. Další důvody poklesu dolaru vidí v rozpočtové politice Spojených států.
„K oslabení dolaru přispívá i agresivní fiskální politika a vysoké tempo zadlužování, které navíc pravděpodobně zrychlí po prosazení ‚velkého krásného zákona‘, který chce Trump protlačit,“ uvádí Peterka. Dolaru podle něj nepomohou ani relativně vysoké úrokové sazby americké centrální banky, protože se očekává jejich postupný pokles.
„Dvojí snížení sazeb přijde zřejmě už letos,“ dodává. Zároveň upozorňuje na pozvolný pokles podílu amerického dolaru ve světových rezervách. „I zde lze hledat drobný tlak na slabší dolar, kdy například asijské centrální banky zjednodušeně nakupují více zlata a prodávají třeba i část pozic v amerických státních dluhopisech,“ říká Peterka.
Koruna a stabilita domácí ekonomiky
K síle koruny přispívají kromě slabšího dolaru i faktory z české ekonomiky. Jan Berka, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen, připomíná přísnější postoj České národní banky (ČNB) na červnovém zasedání.
„Bankovní rada působí v prostředí nad očekávání silné ekonomiky, kde převažují proinflační rizika. Proto nebude ČNB spěchat s dalším snižováním sazeb,“ uvádí Berka pro SZ Byznys.
To vedlo k přecenění tržního výhledu, který nyní naznačuje možnou stabilitu sazeb až do konce roku. Zatímco české sazby by mohly zůstat beze změny, trh počítá s poklesem sazeb jak v eurozóně, tak v USA. Koruna podle obou ekonomů těží z relativně stabilní ekonomické situace, stabilní úrovně sazeb a snahy vlády o konsolidaci veřejných financí.
„Česká ekonomika má navíc výhodu, že většina negativních dopadů obchodních válek bude mít spíše sekundární charakter a zpoždění. Minimálně v krátkém období to pomáhá kurzu koruny,“ říká Peterka.
Průraz pod hranici 21 korun je nejistý
Otázkou zůstává, zda má koruna další prostor k posílení. V pondělí se její kurz k dolaru pohyboval jen pár haléřů nad hranicí 21 korun. Podle Berky však tato psychologicky významná úroveň může sloužit jako takzvaná úroveň podpory, u které část trhu vybere zisky. To by mohlo korunu odrazit zpět k vyšším hodnotám.
„Pro výrazný průraz pod jednadvacítku bude podle nás potřeba výraznější převaha negativních zpráv z dolarové strany,“ míní ekonom.
Dvousečná zbraň
Silná koruna je pro českého investora investujícího do dolarových aktiv dvousečná zbraň. „I když americké akcie rostou, posílení koruny může významnou část zisků umazat. Na druhou stranu silná měna zlevňuje nákup amerických aktiv,“ říká Berka.
Zatímco dlouhodobí investoři kurzové riziko příliš neřeší, ti krátkodobí by podle něj v prostředí vyšší volatility měli zvážit možnosti měnového zajištění. Podle ekonoma Peterky je současná situace příznivá zejména pro dlouhodobé korunové investory.
„I přes vysoké hodnoty amerických akciových indexů lze najít řadu příležitostí. V korunovém vyjádření jsme u indexu S&P 500 zhruba o devět procent od historických maxim. Při stabilizaci kurzu dolaru tak existuje významný prostor pro zisky v korunovém vyjádření. To platí samozřejmě i pro další akciové tituly,“ tvrdí.

Zatímco hodnota amerického indexu S&P 500 v dolarovém vyjádření (zelená křivka) už vystoupala na nová historická maxima a od začátku roku je v plusu pět procent, korunoví investoři bez měnového zajištění si budou muset na návrat k rekordům ještě počkat. Graf ukazuje vývoj indexu od začátku letošního roku, přepočtený i do českých korun (modrá křivka).
Ani Peterka neočekává výraznější propad dolaru, například pod hranici 20 korun za jeden dolar. „K tomu by bylo třeba výrazné zhoršení situace. Současné nejistoty už jsou v kurzu dolaru zaceněny,“ tvrdí.
Silná koruna vůči dolaru má dopady také na český zahraniční obchod. Slabší dolar totiž českým firmám zlevňuje nákupy surovin, energií nebo komponent, které se běžně obchodují právě v americké měně, například ropy, elektronických součástek nebo farmaceutických výrobků.
Naopak pro exportéry může být současná situace komplikací, protože za zboží vyvážené do Spojených států inkasují při převodu dolarů na koruny méně peněz, což snižuje jejich korunové tržby a může tlačit na marže.
Slabší dolar tak mírně zhoršuje konkurenceschopnost českých firem vůči konkurenci například z eurozóny nebo Asie. Naopak pro české spotřebitele znamená silnější koruna vůči dolaru příznivější ceny u dovozového zboží. Slabší dolar může v Česku zlevnit například elektroniku, léky nebo automobily dovážené z mimoevropských trhů.