Hlavní obsah

Počet přihlášek na některých školách je smrtící, říká šéf Cermatu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Hostem Ptám se já je ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Článek

Termín pro podání přihlášek na střední školu vypršel. Využilo ho 150 tisíc lidí. Dá se přitom říct, že nový elektronický systém to bez větších problémů zvládl. Větší zkouška ho ale teprve čeká. Odvedl zatím Cermat dobrou práci?

Hostem Ptám se já je Miroslav Krejčí, ředitel organizace Cermat, která je odpovědná za přípravu přijímacích zkoušek.

Elektronický systém přihlášek na střední školy má první milník úspěšně za sebou. Podávání přihlášek se uzavřelo ve středu o půlnoci. A až na počáteční problémy, kvůli kterým musel Cermat systém zvaný DiPSy spustit o den později, k žádným větším výpadkům nedošlo. Elektronickou možnost zároveň využila drtivá většina uchazečů. Z celkových 150 tisíc přihlášených jich 135 tisíc šlo digitální cestou.

Větší zkouška celý systém ale teprve čeká. A sice, zda za dva měsíce dokáže správně rozřadit děti na preferované školy. Programy, které se o to postarají, přitom teprve vznikají.

I když si ředitelé škol i samotní uchazeči systém většinou pochvalují, sám ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který si elektronické přihlášky prosadil, hovoří o dosavadním procesu přípravy jako o „osmi měsících guerilly“. Kvůli časovému presu Cermat chystal DiPSy svépomocí, respektive s najatými programátory, kteří na něm dělali doslova do poslední minuty.

Ustojí systém další fázi přijímaček? Jak dlouho je udržitelné, aby stát chystal klíčové projekty „partyzánsky“? A není čas na diskuzi o tom, zda jsou jednotné přijímací zkoušky od Cermatu správně nastaveny?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Ukázalo se, že systém funguje v pořádku. Byť přes to jednodenní zpoždění na začátku, které nás mrzí. Nebyl tam žádný větší problém. Potkali jsme se s jedním dvouhodinovým výpadkem na základních registrech, jinak to byly všechno drobnosti. Systém ukázal, že je životaschopný. Reálně jsme během těch 20 dnů nasazovali řádově snad 100 nových verzí a vylepšení systému uživatelům pod rukama bezvýpadkově.

3:00 Máte zpětnou vazbu stran nějakých problémů? Jestli nepropadly systémem nějaké přihlášky, jestli se něco neztratilo? Nebo se to bude teprve vyhodnocovat? - Pojistku pro to, kdyby se v uvozovkách ztratily, nebo ředitelé neviděli ty přihlášky, tam máme od začátku implementovanou. Rodič, když podá přihlášku, tak dostane PDF dokument, který je podepsán a jsou tam všechny údaje o tom, že ta přihláška byla podána, kdy byla podána, kam byla podána. Kdyby škola neměla v systému tuto přihlášku zaevidovanou, tak rodiči stačí poslat tenhle PDF dokument na tu školu a napraví se to. Ale zatím jsme ještě nezaznamenali jediný případ.

5:00 Co teď bude v rámci další fáze následovat? - Budeme ještě implementovat modul na rozřazování jak k jednotné přijímací zkoušce, tak potom k výsledkům v květnu. Ale teď to nejdůležitější, co musí ředitelé udělat, je zpracovat všechny přihlášky, u všech zkontrolovat, že tam jsou správně žádosti na uzpůsobení podmínek zkoušky z poradny, žádosti na prominutí českého jazyka u cizinců. A toto potřebujeme, aby nastavili do konce února. Všechny další činnosti už nemají termín a mohou je dělat v průběhu března nebo i dubna.

6:00 My rozdělíme žáky k jednotné přijímací zkoušce 1. března. A ředitelé by potom do 5. března měli rozsadit tyto uchazeče do svých zkušebních míst, do učeben. A následně by potom měli začít posílat pozvánky k jednotné přijímací zkoušce. Z těchto pozvánek se rodiče a uchazeči dozvědí, na kterou školu a kdy půjdou skládat jednotnou přijímací zkoušku.

7:00 Samozřejmě je to citlivé na vstupní data. Pokud ředitelé udělají chybu a špatně rozřadí žáky na své škole nebo ve svém oboru, tak to samozřejmě ovlivní řadu dalších výsledků. Právě proto klademe na srdce ředitelům, aby si všechno důkladně xkrát zkontrolovali.

7:30 Může nastat chyba v tom, že někde špatně obodují přijímačky a potom to může ovlivnit to pořadí o několik míst. Nebude to nic drastického. Když se něco takového stane, tak zafungují standardní opravné mechanismy v rámci odvolání. Pokud některá škola dá úplný nesmysl do toho systému a přijdeme na to včas, tak bude prostor pro to, abychom to napravili, a uděláme přepočet nový.

9:00 Co si o tom celém procesu přípravy teď zpětně říkáte? - My jsme stáli před volbou: Buď to uděláme tak, jak jsme to udělali, to byla za mě jediná možná cesta v tom okamžiku na přelomu září, října, kdy jsme museli pohřbít veřejnou zakázku. Anebo si řekneme, že nic neuděláme a řekneme všem: Snažili jsme se, sorry, ale nešlo to a odkládáme to o rok. Otázka je, co by se stalo za rok? Je dost možné, že za rok by opět nebylo nic. A pan ministr měl odvahu na to jít touto cestou, která byla od května připravená jako záložní. Tak jsme se do toho pustili.

12:00 Celé to zní ale šíleně. - Je spousta věcí, které zůstanou v rámci interního týmu, jak to vznikalo. A těch věcí je spousta, ještě šílenějších. - Takže to nejšílenější jste neřekli veřejně. - Přesně tak, ty nešílenější věci nejsou známé. - Jaké třeba? - Počet hodin, který nad tím za měsíc vývojáři strávili v rámci jednoho kalendářního měsíce, je víc než dvojnásobný, 2,5násobný, co odpovídá maximální pracovní době. Někteří kluci spí dva měsíce v kuse čtyři hodiny denně. A jinak nedělají nic jiného.

14:00 Ale když jsem se vás ptala, jestli to je model, který by se měl nebo mohl někdy opakovat? - Je nešťastné opakovat něco podobného s termíny, které jsme my museli dodržet. Je špatně ten časový pres, ve kterém jsme pracovali. Ale ten model ve smyslu, že si to vytvoříme v uvozovkách vlastními silami, ten si myslím, že je replikovatelný a nemusí být z principu špatně.

16:00 Myšlenka pana ministra Beka, že by bylo správné mít svůj vývojový tým - to neříká kvůli DiPSy, ale kvůli systému Edu, jenž se ministerstvo snaží tři roky vytvořit a z důvodu problému s dodavateli ten systém pořád ještě neexistuje, tak to je opravdu super varianta. Že by si to dělali vlastními silami. Ale nevěřím tomu, že se seženou peníze na to, aby stát platil vývojáře jinak než platbou firmě.

18:00 Jaké byly vaše náklady? - Původní odhad byly dva miliony, to bylo ještě v době před vypsáním veřejné zakázky. Ukázalo se, že pracnost byla odhadnutá nižší, takže jsme určitě o hodně překročili dva miliony. Ale zároveň říkám, že zůstaneme výrazně pod částkou, která by se platila tomu vybranému dodavateli. - 16 milionů. - Smlouva byla za 16, ale systém sám o sobě se měl dodávat asi za sedm nebo osm milionů. Pod touhle částkou rozhodně zůstaneme.

20:00 Bylo, nebo nebylo správně zaměstnat svého vlastního syna na tom projektu? - Ten příběh začal tím, že v pátek před spuštěním systému mi večer v 10 hodin vývojáři řekli, že absolutně nestíhají a že nebude co pustit. Já jsem v tu chvíli neměl jinou možnost než sednout do auta a jet za vývojovým týmem do Bratislavy. Protože jsem hlavní analytik na celém tom projektu.

20:30 A syn byl ochoten jet se mnou. Chtěl jsem ho tam vzít primárně na zkušenou, aby viděl, jak vlastně vypadá krizové řízení takhle ohromného projektu, když je úplně v háji. A nakonec se ukázalo, že byl schopen sednout k programování, které v životě neviděl, a během 12 hodin se naučil to vývojové prostředí nebo ten jazyk, ve kterém to bylo napsané. - Tuším, že kdyby uměla programovat vaše žena, tak jela s vámi také. - To si nejsem jistý. Ale vlastně vytvořil responzivní zobrazení pro mobilní telefony. Ušetřil minimálně osm hodin práce vývojářů.

22:00 Vy jste řekl, že to bylo zdarma. V médiích se ale objevovaly některé částky. - Jsou to částky, které byly zaplaceny za jeho práci v roce 2023. Netýká se to práce na DiPSy, týká se to jiných smluv a jiných prací, které měl uzavřené s Cermatem.- Ale proč jste jako ředitel Cermatu najímal vlastního syna? - Bylo to v případech, kdy jsem musel za jednotky dnů dodat práci, která měla velký dopad. Cermat nemá v rukávu programátory. (…) Když jsem podepsal smlouvu se synem, tak jsem neporušil zákon. Zákon mi to nezakazuje, naopak bych ten zákon porušil, kdybych podepsal tu dražší smlouvu s někým jiným.

27:00 Kontrola najde to, co se reálně stalo. A nestalo se nic špatného, takže nemám obavu z toho, že bych kvůli výsledkům kontroly musel odstupovat.

30:00 Chcete do budoucna někam ten systém ještě posunout? - Ten systém je od základu připraven tak, že je mu jedno, kolik škol na přihlášce bude. Když se v červnu zavelí, že má být 10 škol na přihlášce, tak my nemusíme v podstatě nic přeprogramovávat. Ale je podstatné, že by se musela změnit výrazně legislativa. V tuhle chvíli už jsou i tři školy na přihlášce pro spoustu škol dost smrtelné. A máme školy, kterým přišly dva tři tisíce přihlášek, a ony je prostě musí zpracovat. Představa, že by se jim to navýšilo ještě třikrát, to je konečná pro ty ředitele. Je potřeba nejdřív něco udělat s legislativou.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Reklama

Doporučované