Transplantace prasečího srdce člověku: Jako cesta člověka na Měsíc, říká lékař

V americkém Marylandu se 7. ledna odehrál revoluční lékařský zákrok. Tamním kardiochirurgům se totiž po mnoha desetiletích výzkumu podařilo úspěšně transplantovat geneticky upravené prasečí srdce lidskému pacientovi. O jak velký krok pro lidstvo jde?

Hostem Ptám se já byl brněnský kardiolog, lékař a vědec Tomáš Kára.

„Jsme svědkem historického momentu. Nejen v dějinách medicíny, ale v dějinách lidstva. Díky výsledkům xenotransplantačního výzkumu bylo poprvé možné poskytnout upravené srdce člověku na záchranu života. To je průlomový moment,“ popisuje Kára zákrok, který se začátkem ledna ve Spojených státech odehrál a který dává naději, že lidé, již potřebují transplantaci, dostanou možná v budoucnu včas potřebné orgány, na které dnes mnohdy marně čekají.

Na výzkumu xenotransplantace - tedy procesu, kdy se nefunkční tkáň nebo orgán příjemce nahradí zdravým odpovídajícím orgánem či tkání od jedince jiného živočišného druhu - se brněnský lékař společně s dalšími českými odborníky sám podílel díky spolupráci s prestižním americkým vědeckým a lékařským pracovištěm Mayo Clinic. I proto vnímá operaci jako zlomový bod pro lidstvo.

„Pro představu, rozsah výzkumu předcházející tomu, aby mohl být tento zákrok proveden, se svým rozsahem, odbornou i finanční náročností vyrovná projektu Apollo, tedy pilotovanému letu na Měsíc,“ vysvětluje kardiolog.

První pokusy s transplantací tkáně jiných druhů člověku proběhly přitom už v 90. letech. Výrazný posun v transplantaci prasečích orgánů ale nastal poté, kdy vědci a lékaři přišli na to, jak upravit genetický kód speciálního chovu prasat, aby se jejich srdce podobala srdcím lidským, a usnadnili tak lidskému organismu prasečí orgány přijmout. To znamenalo zvrat, který se obratem ukázal u výzkumných transplantací takto upravených prasečích srdcí experimentálním zvířatům. Nové orgány se ujaly, začaly pracovat a zvířata po operaci přežívala týdny a měsíce.

Podle Tomáše Káry je ale složité predikovat, o kolik takto upravený orgán prodlouží život sedmapadesátiletému Davidu Bennettovi, kterému byl transplantován jako prvnímu člověku. „Byla to pro něj jediná možnost, protože nemohl podstoupit běžnou transplantaci srdce, a ani mu dle sdělení lékařů, kteří xenotransplantaci provedli, nemohla být implantována tzv. mechanická srdeční podpora. Když si toto uvědomíme, tak fakt, že je pacient devátý den naživu a srdce mu funguje, je neuvěřitelný výsledek,“ vysvětluje odborník.

Brněnský kardiolog ale upozorňuje, že upravené tkáně jiných druhů mají už dnes využití i v jiných oblastech než v kardiologii. Třeba biologická kůže vytvořená s pomocí modifikovaných prasat se experimentálně zkouší s dobrými výsledky u pacientů s těžkými popáleninami a velkou nadějí je i náhrada jednotlivých buněk, které by mohly pomoci například s léčbou cukrovky 1. typu. „A je otázka využití dalších orgánů, než je srdce, jako ledviny, játra, v úvahu přichází plíce,“ popisuje odborník. V hledáčku je i vývoj nové generace biologických srdečních chlopní.

A výhled výzkumu na následující léta? „Doufám, že se xenotransplantace začnou používat ve většině odvětví medicíny. U kardiologie věřím, že v horizontu zhruba 15 let budeme mít k dispozici pro léčbu srdečního selhání stále klasickou transplantaci, vyspělé mechanické srdeční podpory, ale že bude xenotransplantace rutinní metodou a pro každého pacienta bude možné vybrat možnost, která je pro něj nejlepší,“ dodává Kára.

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu, nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.