Hlavní obsah

Expert: Pro samořiditelná auta Elona Muska bude centrum Prahy oříšek

Foto: Profimedia.cz

Hostem Stopáže je odborník na počítačové vidění, profesor Jiří Matas z Fakulty elektrotechnické ČVUT (ilustrační foto).

Reklama

6. 5. 12:00
Článek

„Zavedené automobilky měly strach, že jim v oblasti autonomie může trochu ujet vlak a přeskočí je ‚rychlejší‘ startupy. Po několika incidentech se ale zdá, že autonomie nejvyšší úrovně hned tak nebude možná,“ říká vědec Jiří Matas.

Ačkoliv titulky světových médií naznačují opak, nejbohatší muž světa Elon Musk se nezabývá jen tím, co udělá se sociální sítí Twitter. Těžiště jeho zájmu je především v automobilce Tesla. Musk už několik let slibuje, že elektrická auta jeho automobilky Tesla dosáhnou plné autonomie – tedy automatizovaného řízení, kdy vůz řidiče vůbec nepotřebuje. A stejný cíl pro Teslu zopakoval i letos.

„Na tom asi není co zpochybňovat, otázkou spíš je, kde a jak to bude. V některých státech USA s příjemným počasím a standardními širokými silnicemi, typu Nevada nebo Arizona, podle mě Tesla dostane povolení, aby v určitých oblastech jezdila zcela autonomně. Ale spíš bych chtěl vidět Teslu projet kolem nábřeží v Praze, Starým Městem, křivolakými uličkami, kde jsou kočičí hlavy, tu a tam nějaká objížďka. Stará Praha je z hlediska autonomního systému vytrénovaného ve Spojených státech docela jiná, a to může být problém,“ říká Jiří Matas, vědec a profesor na FEL ČVUT, v podcastu Stopáž.

Matas je jedním z největších českých odborníků na počítačové vidění. Už 20 let společně se studenty vyvíjí systémy pro samořiditelná auta značky Toyota. Autonomní vozy se intenzivně vyvíjejí už od 70. let a je třeba rozlišovat, o jaké úrovni „samořiditelnosti“ se bavíme.

„Pro běžného řidiče jsou důležité tři úrovně. Ta nejnižší úroveň jsou vlastně známé asistenční funkce typu hlídání odstupu mezi auty nebo mikrospánku řidiče. Ta nejvyšší je naopak už tak pokročilá, že vůz ani nemusí mít pro řidiče sedačku. A mezitím je úroveň ‚musím mít někde ruce blízko volantu, dávat pozor, ale neřídím‘. Podle mě taková úroveň pro řidiče není moc pohodlná, protože musí být připraven do několika vteřin převzít řízení, takže neustále sleduje kontext a moc si neodpočine,“ vysvětluje Matas.

Řada hráčů v oblasti se pustila do samořiditelných taxi. To je už dostupné v americké Arizoně, kde ho provozuje googlovská firma Waymo. V San Francisku je veřejnosti dostupná služba Cruise. V Číně startup Pony.ai nedávno získal licenci na provoz 100 autonomních taxíků. Kdy se jich dočkáme v Česku?

Širší a rychlejší prosazení autonomních aut bude podle Jiřího Matase otázkou financí a regulace. „Autonomní auta totiž dlouhou dobu lidem šetřit peníze nebudou. Mít auto, kde nemusím vůbec dávat pozor na řízení a místo toho třeba pracovat, to bude trochu dražší, protože budu muset mít pokročilejší systémy navíc,“ říká pedagog, který je držitelem zvláštní ceny v soutěži AI Awards za zviditelnění ČR ve světě umělé inteligence.

Dodává, že přesvědčit evropské regulátory, aby nechali na silnicích jezdit auto bez „jistícího“ lidského operátora u volantu, bude podle něj těžší než například v USA.

Motivačním faktorem při prosazování autonomních vozidel může být ale nižší spotřeba nebo menší vůle naučit se řídit. „V Evropě se počet lidí s řidičským oprávněním snižuje. Když jsem chodil na gympl, tak se většina spolužáků na řidičák těšila a připravovala se na něj tak, aby si pro něj v den svých 18. narozenin mohli dojít. Dnes je to starost a spoustu lidí auta nezajímají, očekávají od nich jen jasnou funkci, dostat se z bodu A do bodu B. I proto mi přijde, že nejrychleji se prosadí autonomní taxíky,“ říká Matas.

Očekává, že vysoce autonomní vozidla se budou rychleji prosazovat v uzavřených nebo speciálně navržených komunitách – například na loňské letní olympiádě v Tokiu popovážela sportovce po olympijské vesnici automatizovaná autonomní vozítka e-Palette.

„Ideální prostředí pro rozvoj podobného typu dopravy jsou třeba rozptýlené čtvrti pro lidi v důchodovém věku, které jsem viděl na Floridě. Máte pod kontrolou, kdo a co tam smí jezdit, jsou to centrálně řízené komunity. Silnice tam jsou prakticky jako koleje, neustále udržované. Většina obyvatel už překročila věk 70 let, kdy se jim zpomalují reakce, a podobný typ dopravy by jim řešil spoustu potřeb. Bez auta nemůžete totiž ve Spojených státech skoro nic,“ vysvětluje expert.

Skončila už „zlatá autonomní horečka“? Jak bude vypadat provoz, ve kterém se budou mísit klasická a vysoce autonomní auta? A co je v oblasti vidění aut tou největší výzvou? Poslechněte si celý rozhovor s Jiřím Matasem v úvodu článku.

Stopáž

Jediný podcast, který si musíte tento týden poslechnout, pokud nestíháte sjíždět twitter a chcete si udržet přehled. Uvádí Jan Kordovský (@korda).

Souhrn nejdůležitějšího dění, analýza s redaktory Seznam Zpráv, rozhovory s hosty, glosy. Každý pátek na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů Stopáže najdete tady, další podcasty Seznam Zpráv tady. Co máme zlepšit? Jaký díl vás bavil nejvíc? Své postřehy, podněty a tipy nám můžete posílat na audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované