Meteorolog Žák: Ovládání počasí je možné, ale drahé. Každý oblak je unikátní

Čína do výzkumu a modifikace počasí investuje miliardy dolarů. Ekonomická návratnost setí mraků a dalších umělých zásahů je ale zpochybnitelná, vysvětluje meteorolog Michal Žák.

Evropu zachvátilo nejhorší sucho za 500 let, hlásí aktuální data Evropské komise a její centrály pro pozorování sucha (GDO). Se suchem ale bojují i Spojené státy nebo Čína, kde panuje největší vlna veder od roku 1961, kdy se údaje o teplotách začaly vést.

Nízké hladiny řek a extrémní sucho mají dopad na lodní přepravu, vedou také k přerušování provozu důležitých továren. Čína přistoupila ke snahám počasí ovládnout a pokouší se o cloud seeding, česky setí mraků.

„Do oblačnosti, která má potenciál přinést srážky, se vpraví určité částice, nejčastěji jodidu stříbrného, které jsou podobné přirozeným zárodkům srážkových částic – usnadní proces vzniku srážek, a vedou tedy k tomu, že srážky nakonec „vypadnou“. Voda v oblaku zkondenzuje nebo namrzne podle toho, jaké teploty panují,“ vysvětluje meteorolog a klimatolog Michal Žák z Katedry fyziky atmosféry MFF UK.

„Jde ale o velmi složitý a nejistý proces. Aby byl úspěšný, musíte přesně vystihnout úzké časové okno. Každý oblak je svým způsobem unikát, k tomu se musí uvážit všechny podmínky v atmosféře, obsah různých dalších znečišťujících látek. Efektivita těchto zásahů do počasí je podle vědecké komunity velmi sporná,“ dodává Žák v podcastu Stopáž.

Setí mraků ale není výsadou Číny, zkušenosti s ním mají například i Spojené arabské emiráty.

Kromě snah o vyvolání deště se za příhodných podmínek objevují pokusy o rozehnání mlhy, například v blízkosti letišť s hustým provozem. Japonsko podnikalo pokusy o umělé sněžení v horských oblastech a zimních střediscích – tající sníh pak může být užitečným zdrojem vláhy i v jarních a letních měsících.

Ve Francii a Středomoří mají zkušenosti s prevencí výskytu krup, které mohou jinak poničit ovocnářskou a vinařskou úrodu. „Jde o to změnit procesy v bouřkových oblacích tak, aby kroupy nenarostly do obřích rozměrů, ale vzniklo více malých krup, které po cestě k zemskému povrchu roztají nebo nebudou tolik nebezpečné,“ dodává meteorolog.

S lokálními pokusy o zásahy do počasí se samozřejmě objevují úvahy, jestli je nejde využít i na celosvětové úrovni a snažit se o zmírnění dopadů změn klimatu.

„Mezi meteorologickou a klimatologickou komunitou panuje shoda, že taková cesta není vhodná, protože dopady různých zásahů mohou být dramatické i dlouhodobé. Zatímco u lokálního zásahu by byly dopady v řádu dní nebo maximálně týdnů, v globálním pohledu by mohly být problematičtější,“ naznačuje Žák.

Šlo by „ukrást“ srážky sousednímu státu? Existují mezinárodní smlouvy nebo úřady, které by na zásahy do počasí dohlížely? Lze modifikace počasí využít jako válečnou zbraň?

Poslechněte si celý rozhovor v přehrávači v úvodu článku.