Euro za dvacet, byty zlevní a bublina praskne. Extrémní výhled na příští rok

Říkáte si, že jsou předpovědi ekonomů jedna jako druhá? Podcast Ve vatě se inspiroval tzv. šokujícími předpověďmi, které každý rok publikuje Saxo Bank, a přináší svůj do extrému vyhnaný výhled na příštích 365 dnů.

Zlato a česká koruna, ceny bytů, umělá inteligence, válka na Ukrajině i stárnutí populace. Pět trendů, které už dnes hýbou ekonomikou. Podobně jako Saxo Bank jsme nesestavili klasické prognózy založené na ekonomických předpovědních modelech, ale jde spíš o myšlenkové experimenty. Pět ekonomických příběhů, které se sice do roka a do dne nejspíš nestanou… ale co kdyby?

„Nejsou to předpovědi, že přiletí ufoni. Stojí na reálných základech a problémech, o kterých si povídáme u piva. Jen jsou přehnané tak, aby si člověk řekl: To se určitě nestane. Ale už ho někde vzadu nahlodává pochybnost,“ vysvětluje princip šokujících předpovědí, v originále outrageous predictions, ekonom Dominik Stroukal.

Předpověď: Česká národní banka dál masivně navyšuje zlaté rezervy, stát investuje, ekonomika se nadechne, zatímco hospodářství Spojených států zpomalí a dolar oslabí. Kapitál začne více proudit do střední Evropy – a koruna masivně posílí. Česko se stane druhým Švýcarskem Evropy.

Takový posun by nebyl výsledkem jednoho rozhodnutí, ale souhry několika trendů: přílivu investic a relativního oslabení velkých ekonomik. V určitém bodě by se pak kurz mohl dostat na úroveň, která dnes zní absurdně. „Klidně by se mohlo stát, že česká měna bude na 20 korunách za euro,“ fantazíruje v podcastu ekonom Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal.

Exportéři by protestovali, silná měna by jim komplikovala život. Část z nich je ale už dnes zajištěná v eurech, takže dopad by nebyl rovnoměrný. Silná koruna by zároveň otevřela politickou debatu o přijetí eura. „Možná by voliči říkali: Pojďme rychle přijmout euro, dokud je to za 20,“ představuje si Stroukal.

Importérům by silná měna vyhovovala. Přinesla by levnější elektroniku i levnější dovolené. Do Prahy by ale přestali jezdit turisté za levným pivem a Češi by naopak vyrazili na nákupy do Německa. Z levné destinace by se stala drahá metropole.

A právě takový kurzový šok by mohl být jedním z impulzů pro druhý, neméně provokativní scénář.

Předpověď: Silná koruna omezuje zahraniční poptávku po bytech, Ukrajinci se vrací domů, Česko schvaluje funkční stavební zákon a rozjíždí digitalizaci. Masivně se staví, stát zároveň zvyšuje daň z nemovitosti. Cena bytů padá o pětinu.

V Česku přetrvává přesvědčení, že ceny nemovitostí už nikdy neklesnou. Co by se muselo stát, aby spadly o 20 procent? Spouštěčem by mohl být souběh faktorů: silná koruna omezující zahraniční poptávku, návrat části Ukrajinců domů po dosažení míru, vyšší daně z nemovitostí nebo prostá změna nálady.

Centrální banky běžně testují scénáře s propadem o 20 až 30 procent – bankovní sektor by to podle Stroukala ustál. Problém by však mohli mít investoři financující byty na dluh. Pokud by začali ve strachu prodávat, mohli by pokles ještě prohloubit.

Ironicky dodává, že masivní výstavba by ceny také srazila. „Ale to už bych věřil spíš těm ufonům,“ dodává. Brutálnější dopady na ekonomiku by ale mělo splasknutí jiné než nemovitostní bubliny.

Předpověď: Boom kolem umělé inteligence stojí na přehnaných očekáváních, ne na skutečné produktivitě. Technologické akcie, které dnes táhnou index S&P 500, ztrácí desítky procent hodnoty. Svět zachvátí recese.

Umělá inteligence dnes táhne valuace největších technologických firem i růst indexu S&P 500. Co když je ale část tohoto nadšení nepodložená?

Stroukal připomíná případ startupu Builder.ai, který se prezentoval jako AI platforma, ale za miliardovou valuací stálo 700 indických inženýrů píšících kód manuálně. „Co když jich není 700, ale 700 00?“ ptá se provokativně Stroukal.

Pokud by se ukázalo, že velká část růstu technologických akcií se opírá o iluzi, trhy by mohly odepsat klidně polovinu hodnoty, spekuluje Stroukal. Následovala by recese a technologický sektor by zažil něco podobného jako po splasknutí dotcom bubliny. „Já si to úplně nemyslím. Ta věc je reálná, používáme ji a funguje,“ říká Stroukal o umělé inteligenci.

„Ale kdyby se to stalo, měli bychom velký problém. Jen by byly levnější RAM,“ dodává s nadsázkou.

Předpověď: Česká republika vstoupí do Trumpovy iniciativy Board of Peace. Putin kývne na mír, Ukrajina je svobodná.

Čtvrtý scénář je lidsky žádoucí, ekonomicky ale pro řadu aktérů problematický. Na rychlý a skutečně trvalý mír na Ukrajině by trhy reagovaly euforií, akcie by rostly, zlato by oslabovalo. Investoři do zbrojního průmyslu by naopak tratili.

Pro českou ekonomiku by ale mohl nastat paradoxní problém. Ukrajinci dnes tvoří významnou část pracovní síly ve stavebnictví, gastronomii i sociálních službách. Jejich návrat domů by znamenal nedostatek pracovníků u nás, tlak na mzdy a potenciálně vyšší inflaci. Vyšší inflace by znamenala vyšší sazby a dražší hypotéky.

České firmy by se navíc patrně zapojily do obnovy Ukrajiny, což by mohlo omezit kapacity doma a tlačit nahoru ceny stavebních prací i nemovitostí.

Předpověď: Na světě se narodí pod 100 milionů dětí za rok. Populace stárne rychleji, než se čekalo. Nemá kdo pracovat a vydělávat na penze.

Pokud by počet narozených dětí na světě klesl pod 100 milionů ročně – dnes jsme zhruba o třetinu výš –, znamenalo by to zásadní demografický zlom.

Méně pracujících by financovalo více důchodců, penzijní systémy by se dostaly pod tlak a náhradové poměry by klesaly. Pro růst HDP je to špatná zpráva: Menší populace znamená menší dělbu práce a nižší potenciál ekonomiky.

Regionálně by úbytek obyvatel mohl tlačit ceny nemovitostí dolů – což by pomohlo těm, kteří si dnes bydlení nemohou dovolit. Dlouhodobě je to ale spíše negativní zpráva pro investory obecně. Méně lidí znamená slabší poptávku po aktivech, a tedy tlak nejen na reality, ale i na akcie.

Výjimkou mohou být sektory navázané na stárnutí – farmacie, zdravotní péče nebo sociální služby. Naopak obory závislé na příchodu nových generací by mohly čelit strukturálnímu útlumu.