Článek
Když premiér Andrej Babiš dostane nepříjemnou otázku, proč se něco jeho vládě nepovedlo, obvykle to hodí na osvědčené viníky - předchůdce Fialu (děravý rozpočet), guvernéra České národní banky Michla (vysoké úroky), samozřejmě Brusel (Green Deal) a někdy i amerického prezidenta Trumpa (drahá ropa).
Poslední dobou k výmluvám nově přidává také postesknutí „…jo, kdybych byl Karel IV., tak…“. Tím nám chce lídr hnutí ANO říct, že by vše fungovalo líp, kdyby úplně o všem rozhodoval jen on sám s neomezenou mocí. Patrně se cítí jako osvícený panovník.
Možná vám to přijde jako přehánění, ale podíváme-li se na druhé funkční období Andreje Babiše v roli premiéra, vidíme spoustu konkrétních kroků, kterými přesně ke svému královskému snu směřuje. Jde o trend, poptávku voličů po silném lídrovi vidíme dnes po celém světě.
Ve vládě a v Poslanecké sněmovně si to už Babiš pořešil. Schůze vlády jsou krátké a stručné. Poddaní ministři vědí, že nemá cenu diskutovat, protože na jejich názoru vůbec nezáleží. Co mají dělat a co si myslet, se vždy dozvědí z premiérova nedělního videa na Facebooku.
Už jste slyšeli aktuální epizodu Vlevo dole?
Politický styl Andreje Babiše v posledních týdnech připomíná spíše generátor náhodných nápadů. Neuplyne týden, aby předseda vlády nepřišel s nějakým nekoncepčním plánem, který nemá oporu ani ve volebním programu ANO, ani v programovém prohlášení vlády.
Ve „žvanírně“ - tedy v Poslanecké sněmovně - se už také dokázali adaptovat na panovníkova přání. Když už nejde zrušit martýrium při schvalování každého zákona v podobě prvního, druhého a třetího čtení, tak se alespoň vypnulo připomínkové řízení, aby se legislativní proces urychlil.
Takzvaní experti tomu stejně nerozumí, jen zdržují. A tak se zrušily i nejrůznější poradní orgány. Jak říká Babiš, stejně v nich seděli akademičtí teoretici, kteří na rozdíl od něj nepostavili ani psí boudu. A k čemu by jejich rady byly, když premiér stejně ví všechno nejlíp?!
Znáte snad někoho jiného, kdo umí poradit každé nemocnici, jaké mají nakoupit přístroje, za kolik a od koho? Někoho, kdo umí rozhodnout, která obec potřebuje novou základní školu a která ještě zvládne předělat půdu na radnici na dvě třídy? A navíc přesně ví, co by se děti měly učit, aby v koncernové republice jednou obstály?
Samosprávy nechá vláda vyhladovět
Dvaasedmdesátiletý premiér je proto přesvědčen, že nejlíp by bylo, kdyby všechno řídil a rozhodoval sám z centra. Jako koncern. Nejen proto, že se považuje za osvíceného, ale také proto, že nikomu jinému stejně nevěří. Ani dětství ve Švýcarsku ho nenakazilo tamním principem subsidiarity, kdy rozhodování má být co nejníž a nejblíž lidem ve všem, kde je to jen možné.
Teď vidíme, že po ministrech a poslancích by se měli začít obávat o svou autonomii také hejtmani, primátoři a starostové. Kdyby Andrej Babiš mohl, možná by těch 14 krajů a 6250 měst a obcí šmahem zrušil.
To úplně nejde, takže na to půjde jinak, jak už ostatně pozorujeme. Vláda se pustila do otevřeného konfliktu se samosprávami, nechá je vyhladovět. Argumentuje, že mají nasysleno, tak proč jim něco nevzít. Krajům už škrtla příspěvky na opravy silnic a ještě od nich chce vybrat daně z peněz, jimiž platí veřejnou dopravu.
A na radnicích by teď měly blikat červené kontrolky. Významní politici hnutí ANO mluví o tom, že by se mělo „sáhnout“ do takzvaného rozpočtového určení daní. Tedy zvlášť citlivého zákona, podle něhož se výnosy z daní vybíraných státem dělí mezi vládu, kraje a obce.
Svůj návrh na změnu pravidel už chystá zlínský hejtman Radim Holiš z ANO, který je šéfem Asociace krajů. Vicepremiér Karel Havlíček zase na nedávném summitu o dostupném bydlení řekl natvrdo, že čtyři velká města (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) mají až moc peněz, zatímco zbytek málo.
Což o to - ne, že by stará pravidla rozdělování vybraných daní nepotřebovala reformu. Dnes systém vůbec nezohledňuje právě význam a úlohu velkých aglomerací. Nezohledňuje dokonce ani aktivitu obcí, spíš zvýhodňuje ty líné, kde se nic neděje.
Jenže jak to asi dopadne, když k tomu pustíte Andreje Babiše? Zkusme se teď ponořit do jeho hlavy, až zjistí, jak se rozdělují daně: „Co to jako je!? My tady s Alenkou, kobrou a EET dvojkou vybereme všechny daně, aby nám z toho pak zůstalo sotva 70 procent?! A 20 procent jen tak zbůhdarma pošleme obcím a 10 procent krajům? Proč, když mají stamiliardové úspory a my stamiliardové deficity? Dokud to neutratí, neinvestují, tak už jim nic nedáme!“
Třetí čtení Vlevo dole
Máte rádi podcast Vlevo dole? Seznam Zprávy vám v neděli přinášejí jeho část v textové podobě. Může jít o zprávu, která vám v podcastu unikla, ale stojí za přečtení, širší komentář, nebo detail, který si zaslouží větší prostor. Nebo také něco úplně jiného.
Vlevo dole je podcast Václava Dolejšího a Lucie Stuchlíkové, politických reportérů Seznam Zpráv.
Politické kauzy, problémy tradičních i nových stran, historky ze zákulisí volebních sjezdů i Sněmovny. Nový díl každou středu na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech podcastových aplikacích.
Jaká epizoda vás bavila nejvíc? Co máme zlepšit? Své podněty, připomínky nebo tipy posílejte na e-mail audio@sz.cz.
