Hejtři žen v politice mají novou favoritku. Evu Decroix

Čerstvá ministryně spravedlnosti Eva Decroix právě zažívá, zač je toho loket, když se žena pustí do vysoké politiky.

Internet komentuje její postavu v plavkách, posmívá se jí za tančení, kritizuje její oblečení a nadává jí do uklízeček a prostitutek. Zkrátka takový starter pack české ústavní činitelky - tady máš průkazku, kýbl keců o tom, jak vypadáš, a nezapomeň vyplnit BOZP.

Že je nová ministryně pod veřejným drobnohledem, je logické a správné - bitcoinová kauza je obrovský průšvih s řadou nevyjasněných otázek. Že na ně má odpovídat stranická kolegyně bývalého ministra Blažka, vzbuzuje oprávněný pochyby.

Nic z toho ovšem nesouvisí s tím, jak Eva Decroix vypadá, jaký má vkus na oblečení a jestli se někde náhodou ve volném čase nevyfotila u rybníka.

Místopředsedkyni ODS lze věcně kritizovat za kde co. Například za to, že zatím mnoho světla do celé kauzy nevnesla. Nebo za předložení časové osy, která ovšem neobsahuje žádná jména. Můžou se připomínat její výroky ohledně dětského certifikátu.

Debata se může vést i o tom, že v některých dokumentech používala magisterský titul, i když už věděla, že by neměla. (I když by asi nemusela být moc dlouhá vzhledem k tomu, že tu nejde o žádné podvádění s tituly - zahraniční studium jako takové jí bylo uznáno a později získala ještě vyšší akademické vzdělání.)

Jenže tohle všechno by bylo složitější, než vytapetovat sociální sítě její fotkou v bikinách, přimontovat k tomu obličej Pavla Blažka a dělat přiblblé vtipy o „chlapech s kozama“.

Eva Decroix není žádná křehká květinka, která by si z podobných komentářů dělala hlavu. Ale je to trapné a otravné. A musí se s tím potýkat každá žena, která se v politice dostane dost vysoko.

Nekorunovanými „královnami“ téhle smutné disciplíny jsou tradičně dvě političky. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, jejíž odpůrci se rádi titulují jako ten „lepší tábor“ a tleskají volebním heslům o slušné politice. Když ale jde o to někomu vyčíst kila navíc nebo lesknoucí se make-up, s ničím si nezadají s fandy z druhého břehu.

A samozřejmě šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která si s hejty na vzhled taky užila svoje. Teď když se stahuje z vysoké politiky, to má ještě okořeněno o komentáře, jestli vypadá, nebo nevypadá nemocně.

Zdatně v poslední době sekunduje ministryně obrany Jana Černochová, která dostává sodu především za svůj šatník. Jen pár dní zpět o ní vyšel článek v bulvárním deníku Super, kde se o přední političce hovoří slovy jako „rozkvetlá asijská zahrada“, „vypadala jako cibulák“ nebo „poslední dobou je velmi romantická“.

Exemplárním příkladem z poslední doby je taky šéfka SOCDEM Jana Maláčová, které se posmívali za vzhled i přes to, že zcela evidentně nosila paruku. Ani když nakonec promluvila - mimochodem i pod tíhou neurvalých komentářů - o své nemoci, nepomohla si. Dozvěděla se, že když si neumí ani vybrat pěknou paruku, jak chce řídit stát?

Vzkaz je jasný - nejdřív holky pěkně zhubnout, namalovat se a oháknout, protože to je na vás skutečně to důležité. Ale pozor, zase ne moc! Pak vás totiž nikdo nebude brát vážně.

Jak se o tom teď přesvědčila Janette Prošková, mladá kandidátka TOP 09 v Královéhradeckém kraji, kterou bulvár otituloval jako „proklatě žhavou brunetku“ a v komentářích na sociálních sítích si kromě sexuálních narážek může přečíst, že s takovou vizáží je jistě zcela hloupá.

Zastal se jí její stranický kolega Matěj Ondřej Havel, který titulek označil za prasácký. Víc takových, prosím. Nazývejme prasáctví prasáctvím hezky nahlas. Ať už se týká političky, které fandíte, nebo té, která vám leze na nervy.