Hlavní obsah

Australský „recept na katastrofu“. Tito lidé se s covidem setkávají poprvé

Foto: Profimedia.cz

Australští Aboriginci z města Darwin.

Reklama

1. 9. 12:36

Dlouhé měsíce se pandemie v Austrálii týkala jen velkých měst. Domorodé komunity už před rokem a půl marně varovaly, že zavlečení nákazy do odlehlých oblastí bude „receptem na katastrofu“.

Článek

„Jsem naštvaná. Vláda pro naši ochranu neudělala nic. Sedí ve svých slonovinových věžích a rozhodují o problémech domorodců.“

Monica Kerwinová z australské rezervace Barkindji je matkou šesti dětí. Společně žijí v odlehlé Wilcannii, městečku přibližně se 700 obyvateli, uprostřed Nového Jižního Walesu (NJW). Až doposud se covid-19 v Austrálii držel ve velkých městech, odlehlým krajinám se vyhýbal.

S rozšířením varianty delta ze Sydney na západ Nového Jižního Walesu se však s covidem-19 poprvé setkávají také domorodé národy. „Jsme na hraně. Naše populace na tuto pandemii není připravena,“ říká pro BBC lékař Chaitanya Kada, sídlící v Lightning Ridge, dalším opuštěném městě.

Rozšíření pandemie do odlehlých domorodých oblastí je dle něj pravým „receptem na katastrofu“ hned z několika důvodů. V těchto zapomenutých místech nejsou zdravotnická zařízení vybavená pro zvládaní covidem nakažených pacientů ani dostatkem personálu. Místní navíc častěji trpí chronickými onemocněními a nízkou imunitní odpovědí na očkování. Vzhledem k povaze společenských a kulturních interakcí je také složitější dodržovat sociální distancování a řádnou izolaci. Chybí také osvěta a jasné informace.

Většinu ze stovek nakažených v Novém Jižním Walesu tvoří právě domorodí Aboriginci. V pondělí covidu-19 podlehl první domorodý muž. V úterý zaznamenala Wilcannia 73 případů nákazy, což z Wilcannie dělá oblast s nejrychlejším přenosem nákazy v NJW.

„Měli jsme na to 18 měsíců,“ uvedl pro The Guardian doktor Peter Malouf, australský epidemiolog z poradní skupiny NJW. Jakákoli další akce přijde „příliš pozdě a v nedostatečné míře“. „Chybí koordinace a vedení,“ řekl. „Náš sektor úspěšně dodává sezónní vakcíny proti chřipce a dalším chorobám, tohle funguje více než 50 let. Proč to v případě covidu nefunguje?“

V pondělí Guardian Australia odhalil, že federální vláda i vedení NJW dostaly varování před možnou katastrofou ve Wilcannii už před 18 měsíci. Uniklá korespondence ukázala, že zdravotnická korporace Maari Ma Aboriginal v březnu 2020 napsala ministrovi domorodých Australanů Kenu Wyattovi dopis, v němž nastínila „vážné obavy“ z možného rozšíření nákazy mezi zranitelné obyvatelstvo. Obdobný dopis dostala také premiérka NJW.

„Nikdo nás neposlouchal“

Nákaza se ve městě začala šířit 13. srpna po pohřbu, kterého se zúčastnilo více než 100 lidí. Účastníci neporušili žádné z platných nařízení ministerstva zdravotnictví, Wilcannia se v té době nenacházela v žádné fázi lockdownu. Ministr zdravotnictví NJW Brad Hazzard nicméně na celostátní tiskové konferenci smuteční událost označil za „sobeckou“, což vyvolalo hněv komunity a rodiny zesnulého. Hazzard později nad svými poznámkami vyjádřil lítost. Nic to nemění na tom, že truchlící mohli nevědomky nákazu rozšířit i mezi další členy komunity.

Situace místní obyvatele rozčílila. Monica Kerwinová uvedla, že nejen ona několikrát žádala o uzavření a ochranu Wilcannie. „Sledovali jsme, co se děje v jiných komunitách. Sledovali jsme, jak se virus blíží,“ řekla. „Snažili jsme se o prevenci. Nikdo nás ale neposlouchal.“

Brendon Adams, který žije ve Wilcannii 20 let, říká, že se nad městem riziko zavlečení nákazy vznášelo od začátku pandemie, jelikož leží na hlavním tahu. „Vozidla se ve Wilcannii zastavují a cestující používají naše veřejné toalety, naše restaurace, náš jediný obchod nebo čerpací stanici, čímž ohrožují naši komunitu,“ dodává.

Problém zhoršuje také nízká míra očkování mezi domorodým obyvatelstvem. Plně naočkovaných je asi 33 procent Australanů. Data pro domorodé Australany nejsou úplná, podle informací deníku The Guardian by mělo jít okolo 16 procent v regionu, který zahrnuje i Wilcannii.

„Myslím, že je to tím strachem a nedůvěrou,“ říká Amanda Kellyová, domorodá zdravotní sestra z města Orange. Dodává, že v domorodých Australanech přežívají historické křivdy a nedůvěra vůči vládě a zdravotnickému systému, což plynulému průběhu očkování příliš nenahrává. Mnohé kliniky v odlehlých oblastech mají problémy i se získáváním zásob vakcín.

O šíření osvěty se tak snaží aspoň místní rozhlasové stanice. „Zdůrazňujeme, že je důležité držet se doma a nechávat se testovat. Bojujeme i proti dezinformacím. Mým úkolem je předávat jim správné informace, na základě kterých se mohou lidé dál rozhodnout,“ říká pro BBC Adams. Podle místních lékařů však v předávání informací i do domorodých oblastí selhala primárně vláda. „Rady z jejich strany měly být konzistentní a jednoduché, zvláště co se týče vakcín,“ tvrdí Kada.

Z laxního přístupu vlády k Aborigincům jsou místní zklamaní. „Jsem naštvaná, protože nevznikl žádný plán boje proti covidu, který by byl relevantní pro naši kulturu. Všechny plány se týkaly jen lidí žijících na předměstí Sydney,“ dodává.

V posledních dnech je většina lidí s pozitivním testem přesouvána do autokempu na okraji města. Pomoc státu na poslední chvíli v podobně polních klinik a testovacích center prý přišla příliš pozdě.

Přestože vláda Nového Jižního Walesu minulý rok dostala varování před potenciální katastrofou ve Wilcannii, odpovědnost za současnou situaci odmítá. Minulý týden premiérka NJW Gladys Berejiklianová na adresu šíření covidu v domorodých komunitách uvedla, že vláda „tvrdě pracuje na podpoře všech zranitelných komunit“. Dodala, že zavedení očkování je zodpovědností federální vlády a premiéra Scotta Morrisona. Právě ta je kritizována za pomalou očkovací kampaň napříč celou zemí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované