Hlavní obsah

Babiš má šanci, jak ven z Čapího hnízda: musí mu dokázat, že o podvodu věděl

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Andrej Babiš je dál stíhaný pro dotační podvod se sazbou až osm let vězení.

Reklama

Obnovené vyšetřování má zjistit, jestli Čapí hnízdo v roce 2008 zalhalo v žádosti o padesátimilionovou dotaci. A co o tom věděl nynější premiér.

Článek

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman není spokojený s tím, jak policie vyšetřila případ možného dotačního podvodu premiéra Andreje Babiše. A na sklonku minulého roku nařídil, že Babiš má být opět obviněn a kauza Čapí hnízdo bude pokračovat.

A to například i kvůli přetrvávajícím pochybnostem, že Babiš hrál v případu z roku 2008 hlavní roli: podle obvinění stál za žádostí o padesátimilionovou dotaci pro kongresovou farmu na Benešovsku – peníze získala z evropských fondů určených pro malé firmy, ačkoli byla úzce spojena s Babišovým bohatým Agrofertem.

Přesto je při pečlivém čtení usnesení, jímž nejvyšší žalobce Zeman v prosinci stíhání obnovil, možné najít pro Babiše šanci, jak by mohl i z pozice hlavního obviněného z kauzy vyváznout.

Zjednodušeně jde o to, že v dalších fázích vyšetřování musí detektivové a jejich dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch zjišťovat, jestli vůbec Babiš věděl o tom, že by se při žádosti o evropské peníze obcházely dotační podmínky. A jestli to neměli být hlavně dotační úředníci, kdo měl odhalit, že na dotaci pro Čapí hnízdo něco nehraje, a žádost o podporu zamítnout.

Co vše má vědět žadatel?

Celý případ se točí kolem toho, nakolik byla farma Čapí hnízdo, v roce 2008 nově založená firma s anonymními vlastníky, napojena na Agrofert.

Kdyby vyšetřovatelé uzavřeli (stejně jako předloni Evropský úřad pro boj proti podvodům) případ s tím, že to byly propojené společnosti, byl by to zřejmě pro Babiše v této trestní kauze problém. Podle dotačních předpisů totiž měly dostávat peníze malé nebo střední podniky – aby se tím vyvážila nevýhoda, kterou na trhu mají malí proti těm velkým.

Čapí hnízdo dodalo při žádosti o dotaci požadované čestné prohlášení, že za ním žádná velká společnost nestojí. Tedy se samo ohodnotilo, jestli se cítí být malým či středním podnikem. Jenže podle rozhodnutí nejvyššího žalobce Zemana je nutné zkoumat také to, jestli žadatel o dotaci musí nutně dopodrobna znát složitá dotační pravidla.

Zda například musí znát definici, jaký podnik se vlastně na základě evropských doporučení považuje za malý či střední. Nebo jak v tomhle ohledu v minulosti rozhodovaly soudy.

„Rovněž bude nutné dále vyhodnotit, zda je skutečně povinností žadatele o dotaci v rámci tohoto čestného prohlášení zohledňovat materiální podmínku definice malých a středních podniků, zejména pokud součástí vzoru čestného prohlášení o sebehodnocení podniků materiální kritéria nejsou výslovně uvedena,“ stojí v Zemanově rozhodnutí, které si Seznam vyžádal podle informačního zákona.

„Je třeba zvážit i druhou variantu vycházející z předpokladu, že vyhodnocení tohoto materiálního kritéria je prováděno až ze strany řídícího orgánu při administraci žádosti o dotaci,“ naznačuje dále Zeman.

Úředníci nefungovali

A nejvyšší státní zástupce také vysvětluje, co pro tuhle variantu hovoří: i v oficiální uživatelské příručce pro žadatele o dotace z roku 2006 se píše, že jsou to úředníci, kdo mají při hodnocení žádosti o dotaci sami vlastním šetřením zjistit, jestli se o peníze opravdu uchází malý nebo střední podnik.

„V tomto směru bude třeba vyhodnotit především rozsah dostupných informací, jejichž znalost bylo možné po žadatelích o dotační financování při posouzení definičních podmínek malých a středních podniků v období roku 2008 rozumně požadovat,“ píše Zeman.

Zeman zároveň ze spisu zjistil, že úředníci nic takového nedělali a ani dělat nemohli.

„Je třeba přisvědčit tomu, že tehdejší personální zajištění chodu úřadu a časový prostor určený k úvodnímu hodnocení projektových žádostí reálné detailní a poctivé posouzení pravdivosti předkládaných informací neumožňoval. V důsledku toho se řídící orgán nijak tehdejší majetkovou strukturou nezabýval, stejně jako ověřováním legitimnosti předložených sebehodnocení žadatelů o naplnění definičních podmínek malých a středních podniků,“ píše Zeman.

Velký bratr Agrofert

Na druhou stranu v závěru rozhodnutí Zeman píše, jak důkazy (včetně výpovědí svědků) ze spisu dohromady působí: že Andrej Babiš skutečně přes své blízké nechal farmu Čapí hnízdo založit a držel ji tajně pod křídly svého Agrofertu, aby získala dotaci 50 milionů coby malý a střední podnik. A po dokončení kongresového centra u středočeského Benešova nechal pak Čapí hnízdo zase splynout s Agrofertem.

Agrofert totiž na samém počátku poskytl Čapímu hnízdu ručení za úvěr ve výši 380 milionů, pořídil mu pozemky pro výstavbu a společnosti ze skupiny Agrofert si na Čapím hnízdě rovněž objednávaly reklamu za desítky milionů – což ostatně vyšetřuje policie jako samostatné podezření z daňového úniku. To má svědčit o těsném propojení Čapího hnízda a Agrofertu, a tedy o nepřípustnosti dotace.

Ostatně, i někteří svědci vypověděli do policejních protokolů, že farma byla od začátku Babišovým rodinným podnikem.

Na některých úkonech, jak Zeman vyčetl ze spisu, se přitom přímo podílel sám Babiš. A není jasné, proč by vlastně vznikala složitá struktura Čapího hnízda, včetně anonymních majitelů, když by aktéři kauzy byli přesvědčeni, že o dotaci žádají podle všech pravidel.

Tyhle všechny okolnosti musí podle nejvyššího žalobce Zemana vzít státní zástupce Šaroch v potaz, opatřit další důkazy (jaké, konkrétně nevíme, protože tyto pasáže jsou v Zemanově usnesení začerněné) a rozhodnout znovu.

Nepátrala, kdo je vlastníkem

Státní zástupce Šaroch loni zrušil nejen Babišovo stíhání, ale i stíhání premiérovy ženy, jejího bratra a manažerů Agrofertu, kteří se na dotaci podíleli. Nejvyšší žalobce Zeman však poté nařídil, že stíhání musí ve dvou případech pokračovat – u Andreje Babiše a jeho manažerky Jany Mayerové, která žádost o dotaci zpracovávala.

Právě Mayerová je podle Zemana v poněkud jiné situaci než Babiš. Podle spisu věděla v roce 2008 o napojení Čapího hnízda na společnost Agrofert a jak bude Agrofert nově založené farmě ekonomicky pomáhat.

Čapí hnízdo tehdy muselo k žádosti o dotaci připojit čestné prohlášení, že není na žádnou jinou silnou firmu napojeno, jinak by dotaci nezískalo. Mayerová na policii vypověděla, že prohlášení sepsala na základě informací zástupce akcionářů farmy. Ti byli tehdy schovaní za akcie na majitele, dnes víme, že šlo o členy Babišovy rodiny.

Mayerová při výslechu uvedla, že se spokojila s informací, že se jedná o nepodnikající fyzické osoby.

Podle Zemana je pak otázka, jestli mohla Mayerová vůbec takové prohlášení o nezávislosti Čapího hnízda sepsat, když – jak tvrdí – ani pořádně nevěděla, kdo za ním stojí.

Reklama

Doporučované