Hlavní obsah

Běloruská sprinterka Cimanouská dorazila do Polska

Bez komentáře: Běloruská atletka Kryscina Cimanouská přiletěla do Polska.Video: AP

 

Reklama

Běloruská sprinterka Kryscina Cimanouská dorazila do Varšavy. Sportovkyně, která se pod nátlakem odmítla z olympijských her v Tokiu vrátit do své vlasti, v Polsku obdržela humanitární vízum.

Článek

Případ čtyřiadvacetileté atletky by mohl ještě více izolovat zemi prezidenta Alexandra Lukašenka, na kterého jsou po loňském zásahu proti jeho odpůrcům uvaleny západní sankce, píše agentura Reuters.

Běloruská olympijská sprinterka Kryscina Cimanouská se snažila vyhnout repatriaci z Tokia. Cimanouská požádala o azyl v Polsku poté, co odmítla, aby ji představitelé běloruského národního týmu na olympijských hrách v Tokiu 2020 donutili nastoupit na palubu letadla směřujícího do Minsku.

Česká republika sportovkyni pomoc v podobě azylu rovněž nabízela.

Polsko, které dlouhodobě kritizuje Lukašenka a kde se skrývá mnoho běloruských aktivistů, udělilo Cimanouské i jejímu manželovi humanitární víza. Manžel atletky Arsenij Zdaněvič mezitím z Běloruska uprchl a v současné době se nachází na Ukrajině. Podle některých zdrojů tam utekl se synem, pár však žádné děti nemá.

„Potřebuje si odpočinout. Je unavená, ale šťastná, že je v Polsku. Zůstane v Polsku na bezpečném místě,“ řekl agentuře Reuters náměstek polského ministra zahraničí Marcin Przydacz.

„Kryscina Cimanouská bezpečně přistála ve Varšavě. Chci poděkovat všem polským konzulárním a diplomatickým pracovníkům, kteří bezchybně naplánovali a zajistili její bezpečnou cestu. Polsko nadále projevuje svou solidaritu a podporu,“ napsal Przydacz na Twitteru.

Na varšavském letišti na přílet Cimanouské čekala řada běloruských aktivistů, kteří ji přivítali červenobílými vlajkami, jež symbolizují nezávislost Běloruska. „Jsme tu, abychom podpořili naši krajanku, která řekla pravdu o tom, co se děje v běloruském sportu,“ řekl 31letý student Eugen Dudkin, který odjel do Polska poté, co byl kvůli protivládním protestům na noc zadržen na policejní stanici.

Běloruský olympijský výbor (NOC) uvedl, že trenéři stáhli Cimanouskou z her na doporučení lékařů ohledně jejího emocionálního a psychického stavu. V úterním rozhovoru pro BBC však Cimanouská uvedla, že netrpí žádnými psychickými problémy a s lékaři v olympijské vesnici o svém stavu vůbec nehovořila.

Varšavský běloruský opoziční politik Pavel Latuška zveřejnil na Twitteru fotografii Cimanouské. „Doufáme, že agonie režimu brzy skončí a Kryscina se bude moci vrátit k dobývání nových sportovních vrcholů v novém Bělorusku!“ uvedl Latuška.

Sprinterka, která kritizovala trenéry svého týmu, strávila dvě noci na polském velvyslanectví v Japonsku. Do Polska odletěla přes rakouské hlavní město Vídeň. Aféra se odehrála v době zvýšených obav o bezpečnost Lukašenkových kritiků, a to i v sousedních zemích. V Bělorusku se totiž obávají pokračujících represí proti kritikům vlády.

V úterý byl nedaleko svého domu na sousední Ukrajině nalezen mrtvý šéf organizace pomáhající Bělorusům prchajícím do zahraničí. Šéfa nevládní organizace Běloruský dům na Ukrajině Vitala Šyšova v úterý ráno nalezli oběšeného v parku. Policie zahájila vyšetřování vraždy.

Šyšov, který pomáhal Bělorusům prchajícím před represemi z vlasti, zmizel v pondělí. Podle organizace si šel pravděpodobně zaběhat a už se nevrátil. Úřady prověří všechny verze úmrtí, včetně pokusu zamaskovat vraždu jako sebevraždu. Vital Šyšov byl údajně v poslední době sledován.

Cimanouská není jedinou běloruskou sportovkyní, která se do vlasti nevrátí. Sedmibojařka Jana Maksimovová uvedla, že se s manželem, olympijským vítězem a desetibojařem Andrejem Kraučankou, rozhodli zůstat i se svým dítětem v Německu. V souvislosti s událostmi kolem Cimanouské odjel z Běloruska na Ukrajinu také házenkářský trenér Konstantin Jakovlev.

Bělorusku od roku 1994 vládne prezident Alexandr Lukašenko. Podle oficiálních výsledků loni opět vyhrál prezidentské volby. Opozice, Evropská unie a některé další země však hlasování považují za zfalšované ve prospěch autoritářské hlavy státu.

V loňském roce byly celonárodní protesty proti jeho spornému znovuzvolení násilně potlačeny bezpečnostními složkami. Někteří známí sportovci se k protestům rovněž připojili. Později ale část z nich přišla o finanční prostředky či je z národních týmů dokonce vyřadili. Tyto případy mapuje Běloruská nadace sportovní solidarity na své webové stránce.

Reklama

Doporučované