Článek
Kolik novinářů už z Běloruska uteklo nebo se na útěk z Lukašenkovy diktatury připravuje?
Nemůžu vám dát přesné číslo, myslím ale, že můžeme mluvit o stovkách lidí.
Stovky už odešly, nebo jsou tam i ti, kteří se teprve chystají?
Mnoho jich už odešlo do sousedních zemí, zvláště do Litvy.
Slyšel jsem, že tři z nich by mohli dostat víza do České republiky. Jak probíhá spolupráce s českými úřady?
Můžu říci jen to, že české úřady jsou odhodlány pomoci novinářům, kteří potřebují bezpečné místo pobytu. Nevím, kde se přesně teď nacházejí a jak daleko je jejich případ, ale mám z českých úřadů velmi dobrý pocit.
Myslíte, že budou ochotné přijmout i více novinářů než zmíněné tři?
To vůbec netuším, vše záleží na tom, kam budou běloruští novináři převezeni.
Vy se snažíte těmto novinářům pomáhat, aby mohli i nadále vykonávat svoji profesi. Co přesně teď potřebují?
Musí mít především spojení na nějaká exilová média, ta fungují v několika státech. Je dobré, že ti novináři chtějí ve své práci pokračovat a informovat lidi v Bělorusku o tom, co se děje v jejich zemi.
Moje otázka mířila trochu jinam, spíše směrem k veřejnosti a úřadům. Kdyby se vás lidé zeptali, co ti novináři potřebují, jak jim pomoci?
Je potřeba se jim pokusit najít ubytování, samozřejmě i pokrýt nějaké životní náklady, pojištění. Je to opravdu důležité, protože jen neziskové organizace jim to všechno sehnat nedokážou. Přivítáme jakoukoliv pomoc, která přijde ze strany jednotlivých států. Důležité je pokrýt náklady, peníze na nájem na zemi neleží.
Část novinářů, kteří už ze země odešli, pracuje pro exilová online média. Jsou v Bělorusku ještě nějaká média, která byste označil za svobodná?
Nejsem si jistý, ale myslím, že v Bělorusku už žádná svobodná a nezávislá média nejsou, všechna jsou v exilu.
Snaží se režim omezit přístup k internetovému obsahu, jak to dělají například v Číně?
Ano, snaží se o to, jsou ale pořád cesty, jak můžete obsah dostat ke čtenářům. Musím říci, že exilová média jsou v tom velice úspěšná.
Jako jedno z bezpečných míst pro běloruské novináře jste zmínil Litvu…
Je těžké říci, že je to zcela bezpečné. Označil bych ale Vilnius za exilové hlavní město běloruské žurnalistiky.
Nabízejí pomoc běloruským novinářům i další země kromě Litvy?
Ano, je to Polsko a Lotyšsko, snaží se ale i další evropské země, jako je Dánsko, Švédsko a Norsko. Jsem si jistý, že nějakým způsobem přispívají i další státy a samozřejmě Evropská unie. Potřebujeme ale, aby evropské země zachovaly Bělorusko na vrcholu své agendy - teď je u tohoto tématu znát jistá únava, je ale třeba vydržet, je to opravdu důležité.
Bělorusko už na vrcholu pozornosti není, Lukašenkovi se podařilo velmi hanebně odpoutat pozornost pomocí migrantů, kteří se chtějí dostat do Evropy. Evropské země se stále bojí migrační krize, o kterou se starají více než o řešení situace v Bělorusku.
Doteď jsme mluvili o novinářích, kterým se podařilo utéct, nebo se na útěk chystají. Jaká je ale situace těch, kteří zůstali v zemi? Někteří jsou ve vězení…
Šestadvacet novinářů je stále ve vězení, pět jich nedávno propustili. Novináře režim obviňuje z toho, že jsou extremisté, protože jejich média nafotila opoziční demonstrace, někteří něco napsali o prezidentovi, obvinění proti nim jsou různá. Když fotí, riskují zatčení a soud. Když pak opouštějí zemi, je to riziko i pro jejich rodiny, pro řadu novinářů je proto důležité odejít s celou rodinou.
