Hlavní obsah

Bez zaměstnání kvůli koronaviru. Nejhůř to ponesou předdůchodci

Foto: Profimedia.cz

Úřady práce zasáhne vlna nezaměstnaných. (Ilustrační fotografie)

Reklama

6. 7. 2020 10:02

Kvůli koronaviru je řada zaměstnavatelů nucena zavírat a propouštět. V následujících měsících tak úřady práce čeká velký nápor.

Článek

Jednou z nejohroženějších skupin jsou lidé ucházející se o práci několik let před důchodem. „Co se týká stálých pracovních míst, tak tam bude přetrvávat starý známý problém, se kterým jsme se potýkali už před koronavirem. Tedy, že v nouzi se pravděpodobně ocitnou starší věkové ročníky,“ řekl serveru Seznam Zprávy prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Zaměstnavatel většinou počítá s tím, že u něj zaměstnanec vydrží např. 10 až 15 let a vypracuje se. Pokud se však o místo uchází například někdo, komu je 58 let nebo více, tak se počítá s tím, že v 65 odejde do důchodu. Vzít do firmy takového zaměstnance je pak pro zaměstnavatele ztrátové.

Podle Burkoviče by v ohrožení mohli být také například vysokoškolští studenti, kteří shání letní brigády. Mnoho festivalů a různých kongresů se ruší, a pro studenty tak mizí jedny z největších příležitostí pro krátkodobé zaměstnání. Studenty by rádi uvítali v zemědělství. O to však bývá jen velmi malý zájem.

Typicky jsou ohroženi také uchazeči, kteří jsou jakkoli více sociálně nebo jinak zatížení či méně flexibilní. „Nejdéle na úřadech zůstávají lidé, co mají více znevýhodnění. Jde například o nízké vzdělání, exekuce, matky s dětmi. Lidé, kteří z různých důvodů nemůžou za prací dojíždět. Není to moc překvapivé,“ uvádí odbornice na dávky a sociální systém Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky (SPOT).

Další z ohrožených skupin jsou mimo jiné někteří specializovaní freelanceři, tedy podnikatelé „na volné noze“. „Kdo je na tom výrazně hůře, jsou lidé s obecným vzděláním, kteří vykonávají administrativní pozice, pak lidé z marketingu a HR, kde vidíme velké snižování stavů ve firmách, dále lidé, kteří doteď pracovali jako freelance v marketingu, kultuře, gastru a turistickém ruchu. U posledních dvou zmíněných oborů jsou v ohrožení v podstatě všichni,“ tvrdí marketingová manažerka personálně poradenské firmy Randstad Alžběta Honsová.

Na druhou stranu nejvíce pracovníků bude potřeba v zemědělství a potravinářství. Kůrovcová kalamita také umožní přístup k místům v dřevařství, na které pak navazují třeba pily a papírny. Lidí bude zapotřebí také v obchodech. Zájemci o místa v těchto oblastech by tedy na Úřadu práce neměli strádat nijak dlouho.

Kdo utrpěl? Kdo získal?

Odborníci se shodují, že nejvíce lidí na úřady práce bude proudit hlavně ze služeb, které kvůli koronaviru utrpěly nejvíce. Nejvíce jich pravděpodobně poputuje z pohostinství, hotelnictví a cestovního ruchu. Na tyto se poté vážou další oblasti jako třeba čistírny nebo specializované firmy, které spravují hotely či penziony. Očekává se také dvaceti až třicetiprocentní propad poptávky po úklidových službách. Naopak například poptávka po bezpečnostních službách se stále drží ve stejné rovině.

Další oblast, kterou epidemie znatelně oslabila, je automobilový průmysl. Ten se momentálně drží v útlumu, přičemž výroba sice přímo nestagnuje, na mnoha místech však není dostatek zaměstnanců. Pracovníci ze třetích zemí v poslední době většinou odcházejí a tuzemští o potřebné pozice často nejeví zájem.

Ve většině případů koronavirus práci spíše bral. Některé obory ale naopak posílily. Podle Alžběty Honsové z Randstadu se zvýšila poptávka hlavně v oblastech e-commerce, logistiky, IT, farmacie nebo také telekomunikace.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené