Hlavní obsah

Bidenová boří tradice: Chce dál pracovat

Foto: Profimedia.cz

Novou první dámou se stane Jill Bidenová.

Reklama

20. 1. 11:52

S novým prezidentem přichází do Bílého domu i nová první dáma. A je už dopředu jasné, že tato v mnohém skutečně první bude. Už v listopadu Jill Bidenová slíbila, že si i přes nově nabytý společenský post udrží práci profesorky.

Článek

„Pokud se dostaneme do Bílého domu, budu dál učit,“ zařekla se v listopadovém rozhovoru pro americkou televizi CBS News Bidenová. Prezidentské volby nakonec její manžel, demokrat Joe Biden, skutečně vyhrál. A ve středu se společně spolu stanou novými nájemníky prezidentského sídla.

Bidenová je držitelkou čtyř univerzitních titulů – navzdory kontroverzi, kterou to v americkém mediálním prostoru spustilo, se odmítla vzdát titulu „doktorka“, který používá před jménem. A přesto, že se z jejího muže stal prezident Spojených států, teď nechce přijít ani o vlastní kariéru profesorky angličtiny na americké státní vysoké škole v Severní Virginii.

Podle britského deníku The Independent se tak stane první chotí hlavy USA, jež bude pokračovat v práci na plný úvazek i po příchodu do Bílého domu. V jejím případě ale nejde o nijak velké překvapení – tentýž krok učinila i poté, co Biden působil jako viceprezident ve vládě Baracka Obamy.

Už tehdy se zapojila do veřejného života, spolu s Michelle Obamovou, tehdejší první dámou, například založila program na pomoc vojenským veteránům a jejich rodinám. Snažila se také o propagaci státních vysokých škol, jež považuje za jedny z důležitých stavebních kamenů amerického vzdělávání. Obě témata, zejména snahu zlepšit povědomí o učitelské profesi celkově, si nese i letos zpět do Washingtonu a Bílého domu.

Foto: Profimedia.cz

Bidenovi den před inaugurací ve Washingtonu D.C.

Trumpovi je v Bílém domě vítat nebudou

Přivítání v prezidentském sídle se Jill Bidenová od své předchůdkyně Melanie Trumpové nicméně nedočká. Byť jde o letitou tradici, kterou dosud první dámy americké moderní historie s důsledností dodržovaly – nově příchozí přinejmenším provedly soukromými prostory Bílého domu.

Tuto zvyklost, vřelé gesto, přitom nabídla i Obamová Trumpové v lednu roku 2017. O necelých deset let dříve zase zorganizovala manželka republikána George Bushe mladšího Laura prohlídku, při níž ukázaly Bushovy dcery Bílý dům dcerám demokrata Obamy, Malii a Sashe.

„Ony byly jedny z nejmladších dětí, které kdy v Bílém domě vůbec byly. Takže se jim Jenna a Barbara Bushovy z pozice odcházejících prvních dcer snažily tu roli usnadnit, trochu je do toho uvést,“ popsala Seznam Zprávám absolventka Institutu mezinárodních studií na FSV UK Anna Matějčková, která se ve své diplomové práci prvním dámám věnovala.

Bushová se svým týmem také nechala na stolech v kanceláři Úřadu první dámy v den inaugurace dopisy, v nichž své následovnici a jejímu týmu přála hodně štěstí do příštích let. A kde jim poskytla i pár rad. „Předání moci šlo v tomto případě zcela plynule, řekla bych až přátelsky. Tedy ne tak, jako to vidíme letos, že Trumpovi nebudou na inauguraci a že nastupující prezidentský pár do Bílého domu nepřivítají,“ okomentovala Matějčková.

Michelle Obamová tancovala

Funkce první dámy je nepsaná pozice, o níž se například americká ústava nijak nezmiňuje. „Ustálila se zvyklostí a úřad první dámy se začal vyvíjet postupně až ve dvacátém století,“ vysvětlila Matějčková.

„Kolem první dámy se rozrůstal tým zaměstnanců a zavedly se i procedury toho, jak první dáma funguje. Že může vytvářet třeba iniciativy, jež sice nemají často oficiální dopad například v podobě zákonů, ale rozhodně mají společenský vliv,“ dodala. Iniciativy prvních dam se několikrát dočkaly úpravy legislativy – a dokázaly i prosadit navýšení rozpočtu, jak to bylo v případě Laury Bushové a její iniciativy na podporu vzdělání.

Svůj tým si první dáma vybírá už v době prezidentské kampaně, obvykle na základě osobních vztahů. Třeba Michelle Obamová začala se svou tehdy budoucí personální šéfkou Melissou Winterovou pracovat už v roce 2007 – a úzce spolupracují dodnes.

Obamová patřila mezi velmi aktivní první dámy. Pracovala nejen na svém obrazu v tradičních médiích, zušlechťovala hojně i své sociální sítě. Mimo jiná témata se bývalá první dáma zabývala i propagací tělesné aktivity a zdravého životního stylu u dětí i dospělých, čímž neformálně navázala na Obamacare, zdravotnické reformy svého manžela.

„Ukázala se i v několika dětských pořadech, třeba v Sezamové ulici, kde vysvětlovala, že by měly děti cvičit a jíst zdravě. Aby pak měla dosah i u dospělých, zejména žen-matek, mluvila o své iniciativě s názvem Let's Move v populárních pořadech jako je The Ellen Degeneres Show nebo ve večerní show Jimmyho Fallona,“ popsala Matějčková.

Foto: Profimedia.cz

Bývalá první dáma Laura Bushová se svým chotěm, exprezidentem Georgem Bushem mladším, v roce 2018.

Hostitelky, které otevíraly tabuizovaná témata

Už od dob Marthy Washingtonové mají první dámy zejména roli „paní Bílého domu“. Tedy roli hostitelky, která pořádá večírky a má za úkol vítat hosty a diplomaty.

„Funkce se samozřejmě vyvíjela, první dáma se sama postupně stala diplomatkou. Ale stále si drží tu hostitelskou roli, spolu se svým úřadem pořádá velké večeře pro zahraniční návštěvy. Zpracování seznamu hostů je její starost, stejně jako zařídit vhodné dekorace,“ doplnila Matějčková s tím, že úřad první dámy komunikuje i s úřadem zaštiťujícím diplomatický protokol.

Foto: Profimedia.cz

Exprezident Gerald Ford s Betty Fordovou v roce 2000. Ford zemřel na konci roku 2006, bývalá první dáma před 10 lety.

Kromě Washingtonové, první dámy prvního amerického prezidenta George Washingtona, se do dvacátých let minulého století o manželkách jednotlivých šéfů Bílého domu moc nemluvilo. Výraznou první dámou, jež na sebe strhla pozornost, se pak stala Eleanor Rooseveltová ve třicátých a první polovině čtyřicátých let.

„Byla velmi aktivní i v rámci politického života a například myšlenky týkající se ženských práv se snažila dotlačit i na stůl svého manžela,“ uvedla Matějčková.

Žena republikána Geralda Forda Betty zase otevřela témata, která byla ještě v sedmdesátých letech ve veřejné diskuzi tabu. Na veřejnosti mluvila otevřeně nejenom o své zkušenosti s alkoholismem, ale i rakovinou prsu.

Foto: Profimedia.cz

Státní návštěva Kennedyových v Paříži v roce 1961, na fotografii s někdejším francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem a jeho ženou Yvonne.

První dáma diplomatkou

Jackie Kennedyová zase v šedesátých letech otevřela Bílý dům veřejnosti. „Pozvala do prezidentského sídla kamery a díky ní vznikly jedny z prvních záběrů Bílého domu, které mohla americká společnost vidět ze své domácnosti. Ona jim představila všechny místnosti, salónky, portréty a umění, které je součástí budovy – většina Američanů netušila, jak to uvnitř Bílého domu vypadá,“ připomněla Matějčková.

Manželka Johna F. Kennedyho také třeba na státní návštěvě Francie v roce 1961 předvedla své diplomatické schopnosti. To ona hovořila s francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem, zatímco JFK stál opodál.

„Byla to vlastně první dáma, kdo s tehdejším francouzským ministrem kultury navázal přátelské vztahy, které vedly až k propůjčení slavného obrazu Mony Lisy Spojeným státům. Diplomatkou byla tedy v tomto konkrétním případě hlavně Jackie Kennedyová,“ dodala Matějčková.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené