Hlavní obsah

Bitva o mokřad. Obec ho chce vysušit a zastavět. Místní se bojí o vodu ve studni

Stavební parcely, nebo příroda? Lidé z Hejnic bojují proti snaze zastavět mokřad v centru města. (Video: Seznam Zprávy)

21. 2. 18:47

Bažina, nebo rodinné domy? Takový spor se rozhořel v Hejnicích u Liberce, kde město uvažuje o zastavění umělého mokřadu nedaleko centra obce. Části obyvatel se projekt nelíbí a chtějí mokřad nechat přírodě. Argumentují i jeho užitečností v období sucha.

Článek

Vedení radnice v severočeských Hejnicích se rozhodlo vyřešit nedostatek stavebních parcel v obci projektem, jenž počítá s částečným vysušením a zastavěním dvouhektarového mokřadu, který před několika desítkami let vznikl nedaleko centra města.

Tím si ale proti sobě popudili část obyvatel obce, již se rozhodli za mokřad bojovat. Během deseti dnů sehnali skoro tisíc podpisů pod petici, kterou město žádají, aby od záměru výstavby rodinných domů v mokřadu ustoupilo.

Umělá bažina vznikla zhruba před 50 lety. „Podle pamětníků to byla odjakživa vlhká louka, která ale byla pravidelně sečena a spásána. Později tam byl záměr vybudovat cementárnu nebo betonárku, ale to se právě kvůli provlhlému podloží nezdařilo. Od záměru proto ustoupili a od té doby tady začal vznikat unikátní biotop, který si žije vlastním životem,“ říká spoluautorka petice Kristýna Housová.

Mokřad vznikl špatně provedenou meliorací, postupně začal zarůstat vrbami a náletovými dřevinami a pro Hejnické se stal oblíbeným místem procházek. S tím, jak se v Česku začalo měnit klima, začal plnit i jiné funkce než jen rekreační. „I když kolem, kde není tolik vody, byly suché stromy, tady to bylo od jara do podzimu zelené. Takových míst, která umí zadržet vodu, bychom si měli vážit a ne je zastavovat,“ míní Gabriela Hankeová, další z autorek petice.

Hejnický starosta Jaroslav Demčák (Starostové pro Liberecký kraj) se ohrazuje zejména proti tvrzení, že město chce celý mokřad vysušit a zastavět. „Bavíme se o tom, že chceme to místo zrekultivovat, pozemky tam mají 1 100 až 1 300 metrů čtverečních. Celé území jsou dva hektary, takže tam spousta pozemků zůstává jako zeleň nebo mokřadní tůně,“ říká Demčák a ukazuje architektonický návrh řešení.

Pozemky, které mají v bažině vzniknout, chce město přednostně nabídnout místním mladým rodinám, které se podle starosty neustále chodí ptát na stavební pozemky. „Lidé hledají místo, kde by si mohli postavit dům, aby mohli zůstat v Hejnicích.“ Někteří místní se však obávají toho, že mladé rodiny na pozemek a stavbu nedosáhnou a bažinu nakonec zastaví víkendovými domy zámožní lidé z velkých měst. „Podobný model jsme už zvládli u nedaleké zástavby, v prvním kole se mohli přihlásit jen Hejničtí,“ vyvrací to starosta.

Silným argumentem bojovníků proti výstavbě je přetrvávající sucho, které doléhá i na podhorské oblasti Libereckého kraje. „Mokřad má vlastnost, že zadržuje vodu, a když přijdou nějaké větší deště, do mokřadu to stéká a voda se tady drží, a když přijdou suchá léta, která tady poslední roky byla, příroda z toho čerpá,“ myslí si Hankeová. Odvodnění části nebo celého mokřadu by zároveň mohlo stáhnout i vodu ze studen starousedlíků, kteří v okolí bažiny už desítky let bydlí.

„Oni už to říkají teď, že jim ubývá voda, že jsou měsíce, kdy mají hodně sníženou hladinu vody ve studních,“ upozorňuje Kristýna Housová.

Velká část Hejnic je ve čtvrtém pásmu Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Stavební projekty a změny proto musí posuzovat správa CHKO. Ta v současné době čeká na biologické hodnocení lokality, které je naplánované na letošní jaro. Proti výstavbě na území mokřadu však a priori není. „Naší ideální představou by byl kompromis několika domů po obvodu a prostředek řešený jako mokřad pro retenci vody,“ říká Tomáš Korytář ze Správy CHKO Jizerské hory.

Drobnější biologické průzkumy už podle něj v mokřadu v minulosti proběhly a objevily například přítomnost slepýše křehkého či užovky obojkové. Chráněné druhy rostlin tam však botanici nenašli.

Autorkám petice se během necelých dvou týdnů podařilo nasbírat skoro tisícovku podpisů, z nich asi 150 je od obyvatel Hejnic. S peticí v tomto týdnu dorazily na zastupitelstvo, které je vyzvalo, aby předložily svoji vizi, jak by chtěly s mokřadem naložit. O ní zastupitelé rozhodnou na dubnovém zasedání. „Zastupitele jsem požádal o vyjádření, abychom věděli, jak je projekt jimi přijímán, abychom zbytečně neinvestovali prostředky města do něčeho, co bude nereálné,“ dodal starosta, který se kvůli petici pokusí předložit kompromisní řešení. Ani s ním však autoři petice nesouhlasí. Bažinu chtějí revitalizovat tak, aby zůstala jen přírodním prostředím.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené