Hlavní obsah

Boj o pozemky. Brno chystá sérii stížností, byznysmen zatím účtuje à 150 korun za lístek do šatny

29. 1. 2019

Lidé placení podnikatelem Liborem Procházkou vybírají peníze za vjezd k Bobycentru. (Video: Tomáš Svoboda, Jan Kozel, Seznam.cz)

Ve slavném areálu brněnského sportu dál bobtná spor mezi městem Brnem a firmami podnikatele Libora Procházky. Město se nyní hodlá bránit rázněji.

Článek

Pondělí odpoledne. Před brněnským Bobycentrem, jen pár desítek metrů od slavného fotbalového stadionu, se znovu objevují muži v oranžových vestách. Děje se tak několikrát týdně od začátku loňského prosince. Ani neodklizené přívaly sněhu je neodradí. Od mnohdy překvapených řidičů nekompromisně vyžadují 150 korun. „Vybíráme poplatek, protože je uvnitř akce,” vysvětluje mladík z ochranky šoférovi, který stáhl okénko.

Výměnou za peníze dá řidiči lístek, který většinou dostanete v šatně obecního plesu. Žádný daňový doklad, jen propiskou dopsáno číslo 150.

Mladíky v oranžových vestách platí firmy Libora Procházky. K vybírání poplatku nemají doložitelný nárok, v okolí jim nepatří ani centimetr pozemku. Přesto už si mohly za několik měsíců přijít na desetitisíce korun. Odvážnější lidé projedou přes zábrany, jindy zní Lužánkami sprosté nadávky. „Tahle cesta není vaše. Nemáte tady co dělat. Jestli nedáte pryč ty kužely, přejedu vám nohu,” brání se rozzlobená žena.

Situace připomínající spíš westernový Divoký západ vyplývá ze zdánlivé banality. Podnikatel Procházka se prostřednictvím svých firem už deset let pře o chodníky, silnice, billboardy a další mobiliář s městem Brnem. Získal je v dražbě za necelých dvacet milionů korun po zkrachovalém impériu Lubomíra Hrstky. Teď si je cení na patnáctinásobek.

Město se po týdnech nečinnosti v pondělí vrhlo do protiútoku. Po dohodě se zastupující advokátní kanceláří HKR podá na podnikatelovy firmy sérii podnětů k silničnímu správnímu úřadu, živnostenskému úřadu s podezřením na neoprávněné podnikání, dále finančnímu úřadu, pokud jde o ztížení evidence tržeb, protože členové ochranky lidem vydávají jen šatnové lístky.

„Dále podáme podnět pro neoprávněné zabrání veřejného prostranství, zejména zábranami, kterými zahrazují komunikace k průjezdu. A dále podáme podnět k policii pro prošetření potenciálního trestného činu neoprávněného užití cizí věci, případně zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby,” uvedl v pondělí večer náměstek primátorky Tomáš Koláčný.

Vybírání poplatků a tragikomické historky jsou jen odnoží nabobtnalého lužáneckého sporu.

Pozemky nezpochybnitelně vlastní město. Co se týče povrchu na nich, k určení vlastnictví opět zasedne soud. „Všechno, co se tam stalo, je otázka devadesátých let a přelomu tisíciletí. Dřívější občanský zákoník popíral zásadu, která je vlastní občanským zákoníkům po celém světě. Stavba je součástí pozemku. Jenže to ve staré legislativě neplatilo,” vysvětlil právník Petr Kocmánek ze společnosti Frank Bold.

Soudy už ve věci rozhodovaly v letech 2010 až 2013. Laicky řečeno, spor Procházky a města skončil remízou. Ani jedné straně se vlastnictví nepodařilo prokázat. „Silnice a chodníky mohou být, ale nemusejí být podle svého technického provedení samostatnou věcí. Pokud nejsou samostatnou věcí, nemůžete je ani vlastnit,” popsal bývalý náměstek primátora Robert Kotzian. Předseda spolku Brno+ se tématu dlouhodobě věnuje.

Procházkovy firmy tak musejí u soudu prokázat dvě skutečnosti. „Že jsou komunikace způsobilé být předmětem vlastnictví a že opravdu patří Procházkovi. Obojí je podle mě pochybné,” sdělil Kotzian.

Ten zároveň připomíná, že Procházkovy společnosti v roce 2013 nedokázaly u soudu zajistit důkazy, které by přesně stanovily, jaký mobiliář náleží k jakým parcelám. „Pokud je mi známo, nedisponují žádnými dalšími důkazy. Město je v mnohem silnější pozici, než se samo tváří,” kritizoval Kotzian nové vedení na konci minulého týdne.

Zároveň žádá od vedení radnice, ať v otázce nevyužitých podzemních garáží a kousku komunikace blízko bývalého zimního stadionu, které jsou nezpochybnitelně Procházkovy, vyzve vlastníka k vyklizení. „Odstranění majetku je součástí výkonu vlastnického práva,” zdůraznil Kotzian.

Procházka trávil leden v zahraničí. „Domluvíme se později,” vkzázal reportérovi Seznamu.

Lokalita za lužáneckým parkem je posvátným místem brněnského sportu. V minulosti v tamních arénách získávaly tituly Zbrojovka i Kometa. Zimní stadion už nestojí, fotbalový chátrá.

Město zároveň nemůže rozvíjet území o velikosti přes dvacet hektarů. „Je to velká škoda. Pozemky v tomto místě mohou mít hodnotu deset až patnáct tisíc korun za metr čtvereční,” řekl stavitel Tomáš Kaláb ze stejnojmenné developerské společnosti.

Velká část lokality je v územním plánu vedená pro sportovní účely. To lze však měnit. I stále živý projekt stadionu od ateliéru Petra Hrůši z roku 2009 počítal s kombinovaným využitím. „Umožňuje kolem stadionu stavět i jiné objekty, aktivity, které nebudou čistě sportovní, ale smíšené. Území se odblokuje až po vyřešení sporu,” připomněl Hrůša.

Jenže právníci říkají otevřeně: soudní spor se může táhnout i přes deset let. A tak fandům stadionu nezbývá nic jiného než čekání. Trvá už od roku 2001 a bohužel pro ně jen tak neskončí.

Doporučujeme

Reklama