Hlavní obsah

Boj s kůrovcem komplikují malí vlastníci lesů. Pokutám se často vyhnou

V Česku je na 300 tisíc soukromých vlastníků lesů. Řada z nich má jen jeden hektar a často o tom ani nevědí. Na péči o malý les nemají kapacity ani finance, škůdci se z nich proto šíří dál. (Video: Seznam.cz)

Majitelé lesů mají povinnost vytěžit a odvézt kůrovcem napadené dřevo, aby zabránili jeho dalšímu šíření. Pokud to nesplní, mohou dostat pokutu. V Česku je ale několik stovek tisíc vlastníků lesů, někteří ani nevědí, že nějaký les mají. Škůdce se tak šíří dál. Pokutovat je v době gradace kůrovce se některým obcím ani nevyplatí.

Článek

Menší či větší les v České republice vlastní asi 300 tisíc soukromníků. Zejména ti nejmenší, kteří mají jeden dva hektary, často o svém vlastnictví ani nevědí, takže se o své porosty nestarají. A je i mnoho těch, kteří sice o svém majetku ponětí mají, ale nemají prostředky na to, aby se o něj v době kůrovcové kalamity postarali.

Škůdce se z něj proto šíří na okolní lesní pozemky, jejichž majitelé jsou proti tomu bezbranní. Příliš nepomůže ani dohled státní správy lesů. V nejpostiženějších regionech se už vzdali i svého práva majitele lesů za nečinnost pokutovat.

„Ještě v 90. letech, kdy se lesy restituovaly, bylo vlastníků zhruba 150 tisíc, dnes jich je 300 tisíc, protože staří vlastníci to předávají svým dětem a majetky se rozdrobí. Noví vlastníci jsou bohužel lidé, kteří měli vztahy k majetku zpřetrhané, často žijí někde ve městě a les jim nic neříká, natož aby věděli, jak s ním hospodařit. Já jim to vlastně ani nemám za zlé,“ říká šéf Městských lesů v Hradci Králové Milan Zerzán.

Jím spravované lesy s takovými pozemky na mnoha místech sousedí a jemu nezbývá než sledovat, jak z neudržovaných lesů na ty městské přelétávají škůdci borovic a smrků.

Takových lesů jsou kolem hradeckých městských jen jednotky. Mnohem horší situace je na Vysočině, která se posledních několik let potýká doslova s kůrovcovou katastrofou. Tam jsou miniaturních vlastníků tisíce.

„Na Vysočině je zhruba 30 tisíc soukromých vlastníků. Jde o lesy, které většinou vlastnili tamní sedláci. Mívali kus pole a kus lesa. Dnes však lesy vlastní už často jejich potomci, kteří už dávno žijí někde ve městě,“ říká předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera, který je rovněž jednatelem pelhřimovských městských lesů.

Obce na tresty rezignovaly

Dohled nad malými vlastníky by měly vykonávat obce s rozšířenou působností, které do lesů posílají kontroly, dávají vlastníkům výzvu k těžbě a odvozu napadeného dřeva, a když ji nesplní, mohou ho i pokutovat. To však už některé úřady úplně vzdaly.

Hodně vytížený je v tomto například Městský úřad v Jihlavě, pod který spadá zhruba 30 tisíc hektarů lesních pozemků. „Na 8 tisíc hektarů je 8 tisíc drobných vlastníků, to znamená, že průměrný vlastník má 1 hektar lesa. Kontrolujeme je vždy jeden den v týdnu, kdy navštívíme 5 až 25 lesních porostů,“ říká Aneta Hrdličková z tiskového odboru jihlavské radnice.

V době, kdy se kůrovec na Vysočině začal rozmáhat, tedy od roku 2015, začali vyvíjet aplikaci k evidenci kůrovce. „Ta umožňuje odborným lesním hospodářům v celém Kraji Vysočina evidovat množství napadené dřevní hmoty s přesností na jednotku prostorového rozdělení lesa, zjistit vlastníky porostů, generovat dopisy s výzvou ke zpracování, celkový přehled a spoustu dalších funkcí,“ říká Zdeněk Charvát z oddělení lesního hospodářství jihlavského magistrátu.

Na základě měsíčních hlášení od odborných lesních hospodářů, ale i z vlastních venkovních šetření úředníci vlastníkům zasílali výzvy ke zpracování napadené dřevní hmoty. „Tato praxe fungovala do poloviny roku 2018, kdy měli vlastníci lesů možnost sehnat zpracovatele a nevázl odbyt dříví. Dnes je situace taková, že pokud už vlastník sežene zpracovatele, nemá jistotu, za kolik a zda vůbec vytěženou hmotu prodá,“ dodává Hrdličková.

Pokutování toho, kdo nestihne dřevo včas vytěžit, proto vzdali. „To je stejné, jako kdybyste chtěli pokutovat rybáře za to, že mu při povodni přetekl rybník,“ dodává mluvčí s nadsázkou.

Statisícové pokuty

Přimět majitele drobných lesních porostů k tomu, aby se o ně starali, se pokusil i správce státních lesů, podnik Lesy České republiky. „Letos v březnu jsme oslovili dopisem asi 160 tisíc vlastníků lesů. Myslíme si, že to mělo dobrý efekt. Lidé se začali ozývat, byly to tisíce lidí, ptali se nás na radu, na to, kde najdou svého odborného lesního hospodáře. Někteří se třeba i divili tomu, že les mají,“ říká mluvčí státních lesů Eva Jouklová.

Jak státní lesníci, tak i státní dohled však mohou malovlastníkům s likvidací kůrovce na jejich porostech jen poradit. Sehnat si pracovní síly na vytěžení lesa a také odbyt vytěženého dřeva však musí už každý vlastník sám. A právě to je důvodem, proč se do toho řada z nich nehrne. U některých druhů dřeva totiž náklady na jeho těžbu, asanaci a odvoz daleko překračují částku, kterou lesník za dřevo dostane.

Rozdávat pokuty majitelům lesů může kromě obcí s rozšířenou působností také Česká inspekce životního prostředí. Ve dvou regionech, kde kůrovec řádí nejvíc, už letos padlo 19 pravomocných pokut.

„V Moravskoslezském kraji bylo od počátku roku uloženo soukromým vlastníkům lesů celkem 16 pravomocných pokut v celkové výši 628 300 korun. V Kraji Vysočina to byly od počátku roku dosud tři pravomocné pokuty v celkové výši 144 tisíc korun,“ uvedla mluvčí ČIŽP Jana Jandová.

Doporučujeme

Další zprávy