Hlavní obsah

Brambor se urodilo méně a zdraží. Výkupní ceny drtí české pěstitele

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

V současné době prodávají pěstitelé kilogram brambor zhruba za tři koruny. Velkoobchodní ceny v Česku jsou jedny z nejnižších v Evropě.

Reklama

21. 10. 9:45

Konzumních brambor se letos urodilo na 815 tisíc tun, což je oproti loňsku o 35 tisíc tun méně. Ze zahraničí je podle pěstitelů nutné dovézt na 150 tisíc tun. Což nakonec pocítí spotřebitel, protože se to promítne do ceny.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Neobvykle chladné jarní počasí může podle zemědělců za zpoždění sklizně raných brambor. „Sklizňová, a tudíž i prodejní sezona čerstvých brambor trvá od začátku června do listopadu, tedy zhruba 25 týdnů. Každý týden zpoždění tak znamená čtyřprocentní výpadek v tržbách,“ vysvětluje člen představenstva Agrární komory České republiky Petr Hanka.

„Zkrácení sezony o jeden až dva týdny je pro pěstitele velký problém. Nesklizená produkce z první poloviny června tlačila v letních měsících ceny konzumních brambor dolů. O prázdninách byly velkoobchodní ceny v České republice jedny z nejnižších v Evropě a nízké výkupní ceny brambor drtí pěstitele i nyní,“ dodává.

Výkupní ceny pěstitele odradí

V současné době prodávají pěstitelé kilogram brambor za tři koruny. Při nákupu „ze dvora“ spotřebitel za kilogram zaplatí osm až deset korun.

V maloobchodech české rodiny zaplatí mezi deseti až patnácti korunami, v akcích řetězců pak mezi pěti a devíti korunami za kilogram.

„Předpokládáme, že v době, kdy se začne obchodovat s uskladněnou produkcí, dojde k mírnému navýšení farmářské ceny konzumních brambor,“ doplňuje Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu.

Spotřeba brambor

  • Každý Čech zkonzumuje ročně asi 65 kilogramů brambor.
  • Brambory jsou nejlepším potravinovým koncentrátem na světě a zároveň levným zdrojem energie a nutričně významných látek. Jsou bohaté na minerály, vitaminy a bílkoviny (včetně esenciálních aminokyselin) a jsou téměř bez tuku.
  • Brambory společně s kukuřicí, pšenicí a rýží patří mezi čtyři nejdůležitější plodiny světa.
  • Od roku 1994 se jejich celosvětová produkce zvýšila z 230 milionů tun na téměř 400 milionů tun. Nárůst zaznamenaly zejména Čína a Indie.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR, Agrární komora ČR

Konzumní brambory se pěstují na menších plochách oproti loňsku. Jde o 14,5 tisíce hektarů. Tuzemská produkce tak nepokryje celkovou spotřebu a okolo 150 tisíc tun bude potřeba dovézt ze zahraničních trhů, nejčastěji z Německa, Francie či Nizozemska.

„Důvodem pro potřebu dovozu je kromě nedostatečné výměry pěstebních ploch i dlouhodobě podfinancované technologické zázemí pěstitelů, zejména nedostatek skladovacích kapacit,“ vysvětluje Petr Hanka. „Cenová nestabilita dělá z konzumních brambor velmi rizikovou plodinu. Aktuální prodejní akce v obchodních řetězcích, kdy se kilogram raných brambor prodává hluboko pod hranicí výrobních nákladů, mohou vést pěstitele k dalšímu snižování pěstebních ploch,“ dodává.

Soběstačnost do konce desetiletí

Dlouhodobým cílem bramborářského sektoru je naopak postupné navyšování ploch a zajištění vyšší soběstačnosti. Ta se v České republice nyní pohybuje kolem sedmdesáti osmdesáti procent.

Čeští zemědělci totiž mnohdy dávají přednost pěstování jiných plodin před bramborami, ať už z důvodu vysoké rizikovosti, vyšší pracnosti, či nejistého odbytu. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že by Česká republika měla úplné soběstačnosti u této komodity dosáhnout do roku 2030.

Bez podpory se bramboráři neobejdou

K rozšíření produkčních ploch pro pěstování brambor je potřeba dlouhodobá státní podpora pěstitelů. Brambory jsou zařazeny mezi takzvané citlivé komodity, na které zemědělci dostávají vyšší dotace. Vzhledem k velikosti českého trhu jsou ceny zemědělských výrobců výrazně ovlivněny situací v zahraničí a zahraniční hladinu více či méně kopírují. Není výjimkou, že pro mnohé farmáře se pěstování brambor dostalo pod hranici rentability.

V letošním roce bylo zahájeno pěstování a zpracování konzumních brambor v režimu jakosti Q CZ. Tedy v režimu, kdy má spotřebitel jistotu, že brambory byly vypěstovány v Česku s garantovanou kvalitou a bezpečností potravin.

Označení garantuje také postupy pěstování, manipulaci, skladování, balení a zpracování brambor s ohledem na životní prostředí a ochranu zdraví spotřebitelů. Předtím označení platilo v mlékárenském průmyslu.

„Žadatelé, kteří se do tohoto programu přihlásili a splní na základě certifikace stanovená kritéria, mohou požádat ministerstvo zemědělství o přidělení ochranné známky Q CZ. Zároveň mohou požádat na základě nového dotačního programu Státní zemědělský intervenční fond o finanční podporu na částečnou úhradu vícenákladů,“ říká šéf Českého bramborářského svazu Josef Králíček s tím, že úspěšný program, o který letos požádalo 106 subjektů, bude pokračovat i v dalších letech.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované