Hlavní obsah

Brexit přehledně: Co je brexit, kdy má nastat, jaké jsou varianty odchodu a jejich dopady

Foto: Profimedia.cz

Brexit – ilustrační foto.

28. 10. 11:00

Kdy Británie vystoupí z EU? Co je brexit a jaké bude mít dopady brexit s dohodou a bez dohody? Přečtěte si přehledné shrnutí nejdůležitějších dat a událostí.

Článek

Co je brexit?

Dvě slova – Britain (Británie) a exit (vystoupení), která dávají dohromady zkratku brexit. Je označením pro plánovaný odchod Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie.

Proces brexitu odstartoval v létě 2016 referendem, ve kterém si občané Británie odhlasovali odchod z Evropské Unie. 29. března 2017 vláda Spojeného království aktivovala článek 50 Lisabonské smlouvy. Tímto krokem začala běžet dvouletá lhůta pro vyjednání podmínek brexitu. Británie tak měla EU opustit 29. března 2019. Jenže jednání a schvalování dohody vázlo, a tak došlo k odkladům brexitu. Británie měla opustit Evropskou unii k 31. říjnu 2019, v pondělí 28. října Evropská unie posvětila další odklad brexitu, tentokrát na 31. ledna 2020.

Referendum o vystoupení

Že budou moci Britové rozhodnout o setrvání své země v Evropské unii, slíbil David Cameron, který stál v čele britské vlády v letech 2010 až 2016. Učinil tak v rámci svého předvolebního slibu 23. ledna 2013.

Na základě Cameronova slibu byl v prosinci 2015 přijat zákon o evropském referendu.

Referendum se uskutečnilo následující rok, 23. června 2016 za účasti 72,2 % voličů. Výsledek referenda byl těsný, pro odchod z Evropské unie bylo 51,9 % voličů, pro setrvání hlasovalo 48,1 % voličů.

Výsledek referenda není právně závazný, o vystoupení rozhoduje britský parlament. Spojené království musí následně informovat Evropskou unii a požádat ji o vystoupení na základě článku 50 Lisabonské smlouvy z roku 2007.

Datum odchodu

Referendum proběhlo 23. června 2016. Klíčové oznámení od vlády Spojeného království směrem k Evropské unii přišlo 29. března 2017 a článek 50 byl aktivován. Dle článku 50 činí doba na projednání podmínek řádného vystoupení 2 roky. Datum brexitu tedy bylo stanoveno na 29. března 2019 v 11 hodin večer.

Jak šel čas s brexitem do 29. března 2019. (Video: Kuba Bernáth, Seznam.cz)

Před hlasováním byl David Cameron tím, který prosazoval setrvání Spojeného království v Evropské unii. Tři týdny po vítězství druhé strany, která se vyslovila pro opuštění EU, rezignoval David Cameron na pozici premiéra. Na jeho místo v červenci 2016 nastoupila Theresa Mayová a stala se premiérkou.

Článek 50:

1. Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit.

2. Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Tato dohoda se sjednává v souladu s čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

3. Smlouvy přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost nebo nedojde-li k tomu dva roky po oznámení podle odstavce 2, pokud nerozhodne Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty.

4. Pro účely odstavců 2 a 3 se člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující členský stát, nepodílí na jednáních ani rozhodnutích Evropské rady nebo Rady, která se jej týkají. Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 238 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie.

5. Pokud stát, který z Unie vystoupil, požádá o nové přistoupení, podléhá tato žádost postupu podle článku 49.

ZDROJ: europa.eu

20. března 2019 britská premiérka Theresa Mayová požádala šéfa Evropské rady o odklad brexitu do 30. června 2019. Lídři 27 zemí Evropské unie se v Bruselu dohodli na dvou variantách odkladu – do 22. května, pokud Dolní sněmovna britského parlamentu schválí dohodu o podmínkách brexitu, nebo do 12. dubna, pokud k tomu nedojde.

Aktuálním termínem odchodu byl v tuto dobu 12. duben, kdyby nastal brexit bez dohody. 11. dubna, den před vystoupením Británie z EU, ale došlo k dalšímu posunu termínu na 31. říjen s tím, že pokud britský parlament dohodu schválí, odejde z EU dříve. Mezitím koncem května oznámila Britská premiérka Theresa Mayová, že 7. června opustí funkci premiérky. Na její místo usedl 24. července Boris Johnson, který pokračoval ve vyjednávání, aby mohla Británie k 31. říjnu Evropskou unii opustit.

V pondělí odpoledne 28. října Evropská unie posvětila odklad brexitu na 31. ledna 2020.

Varianty a dopady odchodu Británie z EU

Varianty odchodu Británie z Evropské Unie jsou dvě – brexit s dohodou a brexit bez dohody. Co znamenají jednotlivé varianty a jaké jsou jejich dopady?

Měkký brexit

Měkký brexit znamená odchod Spojeného království z Evropské unie po dohodě vzájemných pravidel a nového nastavení vztahů. Dohodu by schválila na jedné straně Evropská unie a na té druhé britský parlament. Po určitou dobu by byla Británie v přechodném období, které by se dalo následně i prodloužit. O délce tohoto období rozhodují členské státy EU.

Co znamená přechodné období?

Přechodné období je v tomto případě období po vystoupení Británie z Evropské unie, počítá s ním návrh dohody o vystoupení. Toto období slouží jako takzvaný přechod mezi dosavadním postavením Británie vůči Evropské unii a novým, který bude následovat po jejím vystoupení. V tomto období je právě tento nový vztah dojednán, během něho platí stávající mezinárodní smlouvy a dohody, včetně těch obchodních, a nadále participuje na unijních programech financovaných z rozpočtu Evropské unie. Přechodné období pomáhá státní správě, podnikům a především občanům přizpůsobit se následnému vystoupení Británie z EU.

ZDROJ: brexitinfo.cz

Zachovala by se práva Britů žijících v zemích Evropské unie a na druhé straně také práva občanů Evropské unie žijících na území Spojeného království.

Tvrdý brexit

Tvrdý brexit znamená oddělení Spojeného království od Evropské unie bez dohody. V zásadních oblastech by nedošlo k dohodě či kompromisu. Brexit bez dohody by měl za následek například zdražení veškerého obchodovaného zboží z důvodu standardního dovozního cla a zvýšenou administrativu s ním spojenou. Komplikovanější by bylo třeba i cestování občanů Evropské unie do Británie a naopak.

Doporučené