Hlavní obsah

„Buď elektřinu, nebo jídlo.“ Ceny energií vystřelily, Evropa už rozjíždí dotace

Foto: Profimedia.cz

Jaderná elektrárna ve španělském Cáceresu.

Reklama

Malé zásoby plynu po dlouhé zimě, zvýšení cen emisních povolenek, bezvětří v Severním moři. To jsou jen některé z důvodů nárůstu cen energií v Evropě. Rekordní ceny za elektřinu a plyn momentálně trápí především jih kontinentu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropu trápí velký nárůst cen energií, největší zdražování aktuálně registrují obyvatelé jižních států. Ve Španělsku se v některých případech ceny energií až zdvojnásobily. V průměru cena energií ve Španělsku v porovnání s minulým srpnem vzrostla o 34,9 procent, jen za poslední měsíc pak téměř o osm procent.

„Těch 25 eur navíc, které musím platit měsíčně za energie, odpovídá ceně nákupu potravin na týden. Máme tedy přestat nakupovat, abychom zaplatili účty? Něco tady není v pořádku,“ řekl stanici France24 senior José Luís Harcas, který bydlí v malém bytě v katalánské Barceloně.

Problémy hlásí také španělští podnikatelé. „Když si u mě zákazník objedná toast, raději řeknu, že už žádné nemám. Nevyplatí se mi totiž ani zapínat přístroje. Brzy mi zbyde jediné, buď zavřít, nebo propustit zaměstnance,“ popsal France24 aktuální situaci jeden z majitelů barů v Barceloně.

Do řešení situace už se vložila španělská vláda vedená premiérem a předsedou Španělské socialistické dělnické strany Pedrem Sánchezem. Předseda vlády v rozhovoru pro deník El País na začátku září slíbil, že „ceny energií se do konce roku 2021 dostanou na úroveň cen z roku 2018“.

V dalším rozhovoru, tentokrát pro španělskou státní televizí RTVE, Sánchez představil sérii opatření, kterými chce vláda proti extrémně vysokým cenám energií bojovat. Daň z elektrické energie v zemi klesne na minimum povolené unijními pravidly, tedy 0,5 procenta oproti původním 5,1 procentům.

Vláda také zdaní velké zisky energetických firem, ze získaných financí pak chce dotovat koncové ceny energií. Podle odhadů Sánchezova kabinetu by jen tento krok mohl do státního rozpočtu přilít 2,6 miliardy eur (66 miliard korun). Podle posledních údajů agentury EFE vystoupala cena elektřiny ve Španělsku na 188 eur za megawatthodinu (4780 korun). Vládní koalice tento zásah považuje za „morální povinnost“.

Kroky vlády ale čelí silné kritice. Opoziční strany jako španělská Lidová strana (PP), krajně pravicové uskupení Vox nebo středově-liberální hnutí Ciudadanos (Občané) zásadně odmítají jakékoli zásahy státu do volného trhu, uvádí server Euractiv. Sdružení energetických společností (Aelec) pak vydalo prohlášení, ve kterém „důrazně odmítá vládní opatření namířené proti energetickým společnostem“.

Španělská vláda mezitím oznámila, že chce, aby téma současného nárůstu cen energií bylo projednáno na říjnovém summitu vládních představitelů EU. Debata by se měla podle španělského ministra pro evropské záležitosti Juana Gónzaleze-Barby zabývat „příčinami nárůstu cen a možnostmi zlepšení regulačního rámce EU pro stanovování cen na trhu s energiemi“, píše server EU Observer.

Španělská ministryně hospodářství Nadia Calviñová a ministryně energetiky Teresa Riberaová také vyzvaly Evropskou komisi, aby poskytla členským státům pokyny, jak reagovat na prudký nárůst cen energií.

Podpory v projednávání tématu rostoucích cen energií se Španělsko dočká ze strany Itálie, která se musí v mnohém inspirovat. Země Apeninského poloostrova je z velké části závislá na dovozu zemního plynu, který v zemi využívá více než polovina domácností, píše deník The Financial Times. Cena plynu ale prudce roste. Vláda premiéra Maria Draghiho proto 23. září představila záchranný balíček v hodnotě tří miliard eur na zmírnění zvyšujících se nákladů na energie. Podle představeného plánu vláda zmrazí účty za plyn a elektřinu celkem třem milionům italských domácností. Od fixních poplatků (jako například fixní platby za jistič) pak vláda osvobodí všechny domácnosti a celkem šest milionů podniků. Ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku se také sníží daň z přidané hodnoty na zemní plyn z dvaadvaceti na pět procent.

Draghiho kabinet už na zásahy na trhu s energiemi a snížení spotřebitelských cen vynaložil nejméně jednu miliardu eur. Ceny energií v srpnu v porovnání s minulým rokem vzrostly v Itálii v průměru o dvacet procent, což je pro zemi nejrychlejší tempo růstu cen za posledních čtyřicet let.

Italové v porovnání s ostatními obyvateli eurozóny utrácejí mnohem větší části svých příjmů za elektřinu, plyn a další náklady na bydlení, proto mají rostoucí ceny energií velký dopad na výdaje domácností, zejména těch s nižšími příjmy, píší The Financial Times.

Rostoucí náklady na energie podle ředitelky italské charity Albero della Vita Isabelly Catapanové „přinutily chudší rodiny vzdát se základních potřeb“. Chudší domácnosti jsou podle Catapanové postupně nuceny utrácet méně například za kvalitní jídlo nebo vzdělávací a rekreační aktivity pro své děti. Míra nezaměstnanosti v Itálii je stále nad 9 procenty, v roce 2020 v zemi žilo v chudobě asi 5,6 milionu lidí.

K dotování cen energií se rozhodlo také Řecko. Na příspěvek bude moci do konce roku dosáhnout podle vlády většina řeckých domácností. „Je tu mezinárodní energetická krize,“ řekl médiím ministr energetiky Kostas Skrekas. „Naše vláda se rozhodla podpořit ty, kterým vzrostly účty za energie,“ dodal ministr.

Náklady na tento krok se podle deníku Ekathimerini vyšplhají až na 150 milionů eur (více než 3,8 miliardy korun). Dotace bude zahrnovat příspěvek v hodnotě devíti eur na prvních spotřebovaných 300 kilowatthodin měsíčně, uvedl Skrevas. Dotace bude k dispozici pro přibližně 70 procent domácností, dodal ministr. Největší řecká energetická společnost Public Power Corp., která je z 51 procent vlastněna státem, pak nabídne domácnostem větší slevy.

Reklama

Doporučované