Hlavní obsah

Bude vaše dítě ve škole úspěšné? Záleží, ve kterém kraji žijete

Foto: Profimedia.cz, Profimedia.cz

Každý třetí žák v Ústeckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji bude mít problém s pracovním uplatněním. Kvůli špatnému porozumění textu (ilustrační foto).

8. 12. 2019 17:09

České děti nemají stejnou šanci na vzdělání. Rozdíly nepanují jen mezi lepšími a horšími školami, ale stále i mezi kraji.

Článek

Ať vyrazíte z Prahy kterýmkoliv směrem, výsledky žáků se zhorší. V Česku totiž více než v jiných vyspělých zemích závisí úspěch ve škole na rodinném zázemí.

„Socioekonomický status rodin je faktor, který v České republice hraje významnou roli, jednu z nejvýznamnějších v mezinárodním srovnání, a ovlivňuje vzdělávací výsledky našich žáků,“ upozorňuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

A situace se nijak výrazně nezlepšuje. Ukazují to výsledky mezinárodního šetření žáků devátých tříd a prvních ročníků středních škol – PISA 2018. Pokud se tak vydáte po dálnici D8 z Prahy na Ústí nad Labem, každý kilometr bude zároveň znamenat zhoršení v testech čtenářské gramotnosti žáka o těžko uvěřitelných 0,7 bodu.

Praha jako Japonsko

Výzkum PISA probíhá každé tři roky a vždy se zaměřuje na jednu z gramotností – čtenářskou, matematickou nebo přírodovědnou. Letos se výzkumníci nejvíce soustředili právě na testování porozumění textu a žáci z Ústeckého kraje dopadli úplně nejhůř. Získali průměrně 439 bodů a mají tak čtenářské znalosti na úrovni Srbska nebo Spojených arabských emirátů. Zato Pražané jsou s 503 body mezi nejlepšími, mohou se porovnávat třeba s Japonci, Australany nebo obyvateli čínské Tchaj-peje.

„Jednou z významných zpráv mezinárodního šetření je, že ve vzdělávacích výsledcích našich žáků jsou výrazné rozdíly. Mezi Ústeckým krajem a Prahou jsou dva školní roky,“ upřesňuje propastné dělení dětí Zatloukal.

Vypovídající srovnání mezi kraji ale nastane teprve tehdy, pokud se do výsledku započte i index ekonomického, sociálního a kulturního statusu (ESCS). Ten v podstatě říká, jaké je průměrné rodinné zázemí v jednotlivých krajích. Praha má nejlepší výsledky, ale také nejvyšší socioekonomický status. Slouží tak v porovnání jako opěrný bod. Níže pak lze na grafu ukázat, které kraje dosáhly lepšího výsledku (jsou nad červenou přímkou), než je sociální zázemí předurčovalo, a které naopak horšího (pod přímkou).

Foto: PISA 2018, Seznam.cz

Výsledky žáků v krajích ovlivňuje rodinné zázemí. Některé regiony ale dopadly lépe, než měly.

Ukazuje se, že lepších výsledků, než by podle statistik měli, dosahují žáci v Plzeňském a Zlínském kraji. Zlín byl přitom v posledním šetření čtenářské gramotnosti před devíti lety ještě podprůměrný. Překvapivý je výsledek Karlovarského kraje. V roce 2015 totiž dosáhli jeho žáci horších výsledků než Ústečané. Statisticky se však zlepšilo i rodinné zázemí rodin, což se ale reálně patrně nestalo. Může tak jít o zkreslení statistik.

„Posun v gramotnostech může být zapříčiněn zlepšením výuky, ale posun v socioekonomickém statusu rodin je zvláštní, protože Karlovarský kraj ve většině kvantitativních ukazatelů stagnuje, takže to nahrává tomu, že je v šetření nějaká výběrová odchylka,“ říká sociolog Daniel Prokop. Jako příklad menší odlišnosti jmenuje třeba to, že se do výběrového šetření, které proběhlo loni, mohly dostat lepší školy než před třemi lety, nebo testování ovlivnily absence žáků.

Co měří index ESCS?

Index kombinuje informace o dosaženém vzdělání a povolání rodičů s informacemi o vybavenosti domácnosti a jejích kulturních a vzdělávacích zdrojích. Kladná hodnota indexu odpovídá lepšímu sociálnímu, kulturnímu a ekonomickému zázemí, než je průměr zemí OECD, záporná hodnota znamená horší zázemí (zdroj: PISA).

„V některých zemích se také v minulosti řešilo, že některé děti v době testování chybí, třeba ty horší. A to ovlivňuje relevanci testů. Je na další analýzu, čím to je, možná to ukazuje, že bychom neměli přehánět interpretaci přes výsledky zejména těch malých krajů, jako je Karlovarský,“ dodává Prokop.

Rozdíly se zvětšují

Jak už dříve upozornila třeba Analýza výzev vzdělávání v České republice, tuzemské školství nezvládá vyrovnávat rozdíly mezi žáky, kteří přichází z různých rodin. V Česku přitom nejsou mezi dětmi z hlediska rodinného původu takové rozdíly jako třeba v Bulharsku, ale náš vzdělávací systém díru ještě rozšiřuje.

Mezi lety 2006 a 2015 se navíc vliv sociálního původu na výsledcích žáků znovu posílil. V Česku se tak nejen s nerovností nedaří příliš bojovat, ale situace se ještě zhoršuje.

„V PISA 2018 výrazně posílilo Estonsko a Polsko, už to není jen to bájné Finsko. Obě ty země jsou přitom z podobného sociokulturního a ekonomického prostředí, jako jsme my. V čem se ale od nás nejvíc liší, je to, že všechny tamní školy mají nějakou standardní úroveň. Není tam problém jako v Česku, že se školy dělí na elitní a průměrné,“ porovnává výsledky Prokop.

Stejně tak nehraje v Estonsku ani Polsku takovou roli rodinné zázemí žáků. V Česku vysvětluje rozdíly ve výsledcích mezi kraji ze 63 procent právě sociokulturní prostředí regionů, ze kterých děti pocházejí.

Vůbec nejhůře v tomto ohledu z krajů dopadl ten Jihomoravský. Zdejší děti dosahují průměrně významně horších výsledků, než by se dalo podle sociální úrovně očekávat.

Tamní žáci mají ale ještě jeden problém. Třetina z nich nedosahuje ani základní čtenářské gramotnosti, tedy druhé úrovně z celkem šesti, kterých mohou v testech žáci dosáhnout. U takových žáků je pak velká pravděpodobnost, že opustí školu předčasně. Nedokončí třeba ani střední vzdělání. Navíc budou mít v dospělosti velký problém se vůbec pracovně uplatnit.

Co chce české vzdělávání

„Že v těchto regionech má spoustu lidí pouze základní školu, je holý fakt a nelze tomu přizpůsobit nabídku vzdělávání, ale je naopak potřeba snažit se vytáhnout žáky na jejich potenciál. Ne je držet v sociální a zaměstnanecké úrovni jako jejich rodiče,“ říká ministr školství Robert Plaga (ANO).

Stejně jako Jihomoravský kraj, kde na základní čtenářskou úroveň nedosáhne 32 procent dětí, je na tom ještě Moravskoslezský. Vůbec nejhůře pak dopadl opět Ústecký kraj s 36 procenty. Nejméně takových žáků není kupodivu v Praze (19 %), ale v Plzeňském kraji (18 %). Ten je tak ve srovnání čtenářské gramotnosti podle úrovní nejlepší.

„Správnou reakcí na toto šetření je, že schválíme Strategii 2030+, ale nejen ji, i implementační plán na první období. Ten bude obsahovat konkrétní kroky ke změně obsahu vzdělávání, v oblasti podpory učitelů a ředitelů škol a samozřejmě se budeme zabývat nejen finanční, ale také metodickou a jinou podporou těch zaostávajících regionů,“ dodává Plaga.

Strategii vzdělávání na rok 2030 bude Ministerstvo školství dokončovat v první polovině příštího roku. Mimo změny obsahu vzdělávání se chce zaměřit právě na snižování nerovností v přístupu ke vzdělání.

„Myslím, že je především potřeba změnit hodnotové uvažování o českém vzdělávání. Cílem má být rozvíjet a naplnit potenciál každého žáka, ne roztřídit zrna od plev v páté třídě,“ dodává Prokop.

Reklama

Doporučené