Hlavní obsah

Být Orbánův příbuzný se vyplatí. Zeť dostal dotaci, syn elitní výcvik

Foto: Profimedia.cz

Maďarský premiér Viktor Orbán.

Reklama

Cílí proti němu pojistka právního státu pro čerpání unijních peněz. Zeťovi maďarského premiéra Viktora Orbána se ale daří čerpat dál. Maďarská média informují o dalších privilegiích rodiny předsedy vlády.

Článek

Orbánův zeť István Tiborcz, který podle mediálních žebříčků patří k nejbohatším Maďarům, dostal z unijních peněz nedávno v přepočtu přes 18 milionů korun. Nevratnou zemědělskou dotaci má použít na zalesňování na blíže neurčeném místě ve středním Maďarsku. Upozornil na to maďarský portál 24.hu.

Tiborczova kancelář serveru sdělila, že se z unijních peněz zaplatí zelené koridory v oblasti zasažené erozí. Připomněla také, že Tiborcz už několik let ekologicky hospodaří na 300 hektarech. Orbánův zeť, který je známý zejména jako investor a developer, dostal už unijní podporu pro přechod na udržitelné zemědělství víckrát.

Podle serveru 24.hu byly granty uděleny „poměrně nevystopovatelným a netransparentním způsobem“. Celkem jde ve forintech o částku přes 360 milionů, v přepočtu 26 milionů korun.

Kauza s veřejným osvětlením

Manžel Orbánovy nejstarší dcery Ráhelt na sebe v minulosti upozornil v souvislosti s kauzou jeho firmy Elios. Ta za unijní peníze modernizovala v Maďarsku veřejné osvětlení. Evropský úřad proti podvodům (OLAF) desítky těchto zakázek prozkoumal a našel v nich řadu pochybení. Maďarská policie ale vyšetřování celé kauzy nakonec zastavila.

„Je legrační, že hlavní věcí, která mi pomohla nejvíc, byli moji kritici, kteří o mně píšou tak často, že mě spousta lidí kontaktuje ohledně nejrůznějších projektů,“ prohlásil loni v rozhovoru Tiborcz. Ten je také jedním z malé skupiny lidí spojených s premiérem Orbánem, která ve velkém profituje ze státních zakázek. K příjemcům štědrých dotací patří podle serveru Direkt36 i byznys napojený na další členy Orbánovy rodiny – jeho otec, bratr, ale i přítel z dětství, který je na špičce nejbohatších Maďarů.

Orbánovy „lepkavé ruce“

Právě na podnikání Orbánovy rodiny kvůli neprůhlednému čerpání unijních peněz míří nová podmínka, která má chránit finanční zájmy EU.

„Jde nám o odříznutí unijních fondů zkorumpovanému Orbánovu systému, a ne maďarskému nebo polskému lidu. Naopak: Chceme, aby se peníze dostaly k občanům – a ne k Orbánovi a jeho zeťovi,“ řekla loni v říjnu německá místopředsedkyně Evropského parlamentu Katarina Barleyová. Obhajovala tak zavedení podmínky dodržování standardů právního státu pro čerpání unijních peněz.

Dodala, že podmínka není o snižování finančních prostředků, ale o jejich rozdělování tak, „aby neprocházely Orbánovýma lepkavýma rukama, ale aby se dostaly přímo k těm, kteří mají být financováni“.

O podmínku se na konci loňského roku svedla velká bitva. Pětadvacet členských států bylo pro její zavedení, Maďarsko a Polsko ale byly ostře proti. Hrozily, že pokud se podmínka schválí, zavetují unijní rozpočet na příští léta a s ním i balík pomoci pro koronavirem zasaženou evropskou ekonomiku.

Foto: Profimedia.cz

Evropští politici při jednání o nové podmínce právního státu.

Pod taktovkou německého unijního předsednictví se nakonec úplně na poslední chvíli podařilo vyjednat kompromis. Unijní podmínka se schválila a od 1. ledna 2021 platí, ale zejména Maďaři si vyjednali určité ústupky, které mají de facto formu nezávazné politické deklarace unijních lídrů. Evropská komise se jí řídit nemusí.

Za vítěze dohody se proto označila jak Komise, která pravidlo prosazovala, tak i vlády v Polsku a Maďarsku. V současnosti se čeká na krok Varšavy a Budapešti, které už dopředu oznámily, že nové unijní pravidlo zažalují u Soudního dvora EU. Proces by tak politickou platnost podmínky „peníze za dodržování zákonů“ odložil – nejlépe až za maďarské parlamentní volby v roce 2022, což požadoval Orbán.

Jourová: volby nás nezajímají

Podle české místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové, která má na starosti dodržování unijních hodnot, ale může unijní soud rozhodnout daleko dříve. „Já očekávám, že tento proces bude rychlý. Podle mě to budou spíše měsíce než roky,“ řekla Jourová.

„Data voleb v naší práci nehrají roli,“ uvedla dál Jourová a dodala: „Už teď víme, že od začátku roku 2021 se budeme zabývat uváděním mechanismu právního státu v život, čili se budeme zabývat i Polskem a Maďarskem,“ řekla komisařka v rozhovoru pro Der Tagesspiegel na konci loňského roku.

Vnitropolitický manévr na začátku ledna předvedl polský ministr spravedlnosti a zároveň generální prokurátor Zbigniew Ziobro. Jeho strana, která sehrává ve vládnoucí trojkoalici roli satelitu Práva a spravedlnosti, prosazovala ve věci podmínky právního státu polské veto. Nakonec se, i když s výraznou nechutí, podvolila kompromisu. Ziobro se ale chystá na nové unijní pravidlo podat stížnost k polskému ústavnímu soudu. Podle deníku Rzeczpospolita ale nemá šanci na úspěch.

Orbánův syn vyslán na elitní britskou akademii

Záležitostmi Orbánovy rodiny se zabývá i maďarský server Telex. Ve čtvrtek upozornil na to, že předloni Orbánova syna Gáspara spolu s dalšími dvěma vojáky vyslalo ministerstvo obrany na devítiměsíční kurz elitní britské Královské vojenské akademie v Sandhurstu. Náklady server odhaduje na 40 milionů forintů na jednoho kadeta (zhruba 3 miliony korun).

Výcvik v Británii Gáspar Orbán podstoupil pouhé dva měsíce poté, co se stal profesionálním vojákem maďarské armády. Maďarský resort obrany věc nekomentoval. Mluvčí vlády na dotaz Telexu uvedl, že nelze zveřejňovat osobní údaje. Na akademii v Sandhurstu prošli výcvikem mimo jiné členové britské královské rodiny, ale i následník lichtenštejnského trůnu, jordánský král a šejci ze Spojených arabských emirátů.

Reklama

Související témata:

Doporučované