Hlavní obsah

Rozhodnuto. Summit EU schválil spojení unijních peněz a vlády práva

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

10. 12. 2020 19:38
aktualizováno • 10. 12. 2020 21:57

Šéfové států a vlád se během dnešního summitu shodli na pravidlech, za nichž bude čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním nezávislosti justice. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel.

Článek

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na klíčovém summitu v Bruselu prolomili pat kolem budoucího sedmiletého rozpočtu a krizového koronavirového fondu, jejichž schválení dosud blokovalo Maďarsko a Polsko. Chaos kolem této otázky trval několik týdnů.

Podle nové dohody všem 27 členským státům bude od příštího roku k dispozici rozpočet a s ním spojený fond v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun).

Podle předsedy Evropské rady Michela je načase „začít rozpočet uvádět do praxe a postavit naše ekonomiky zpět na nohy“.

Lídři souhlasili s návrhem německého předsednictví, který přesvědčil Budapešť a Varšavu ke stažení veta. Upřesňující text stanovuje řadu dodatečných podmínek, za nichž bude možné některou zemi odstřihnout od unijních financí, pokud nebude dodržovat principy právního státu.

Vlády v Polsku a Maďarsku týdny blokovaly přijetí unijního rozpočtu na léta 2021 až 2027 ve výši 1,1 bilionu eur a také fond obnovy hospodářství po pandemii ve výši 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun), který má financovat společná půjčka. Jenom z koronavirového fondu by mělo Česko obdržet v přepočtu 182 miliard korun.

Obě středoevropské země, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, původně nechtěly na podmínku přistoupit vůbec. Spojení peněz a právního státu nemá podle Poláků a Maďarů oporu v unijních smlouvách. Jednou z obav lídrů obou států bylo také to, že zavedení podmínky by mohlo být cestou k rozpadu Evropské unie v budoucnosti.

Země patřící mezi nejhlasitější zastánce nového mechanismu, například Nizozemsko či Belgie, sice daly najevo obavy, aby dodatečné podmínky příliš neomezovaly jeho fungování, nakonec však souhlasily. Nizozemský premiér Mark Rutte požadoval ujištění, že doplňující text nebude vadit europoslancům, jejichž většina spojení peněz a vlády práva rázně hájila. Šéf EP David Sassoli poté lídrům řekl, že považuje kompromis za přijatelný.

Na řešení o dohodě reagoval také francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž uvedl, že „Evropa míří kupředu, jednotná a se svými hodnotami“.

Schválený text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude „objektivní, férové, nestranné a založené na faktech“. Návrh také počítá s tím, že pokud by Evropská komise na základě podmínky související s vládou práva chtěla některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit unijní soud.

„Chápu, že některé země se mohou kvůli naprosté právní jistotě v této důležité věci chtít obrátit na Soudní dvůr EU. Je to jejich právo. Já očekávám, že tento proces bude rychlý. Podle mě to budou spíše měsíce než roky,“ prohlásila po schválení kompromisu místopředsedkyně komise Věra Jourová. Za pozitivní označila fakt, že se na principu samotném nic nezměnilo.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované