Hlavní obsah

Bývalý král Belgie přiznal po 51 letech nemanželské dítě

Foto: Profimedia.cz

Bývalý belgický král Albert II.

Reklama

Po letech soudních sporů v pondělí bývalý belgický král Albert II. přiznal, že je biologickým otcem Delphine Boëlové. Umělkyně o uznání jeho otcovství usilovala od roku 2013, informoval server listu La Libre Belgique. V roce 2018 soud někdejšímu panovníkovi nařídil, aby se podrobil testu DNA. Dosud ale výsledek zůstával tajný.

Článek

„Jeho Veličenstvo král Albert II. vzal na vědomí výsledky odběru DNA, kterou poskytl na základě žádosti odvolacího soudu v Bruselu. Vědecký závěr ukazuje, že je biologickým otcem paní Delphine Boëlové,“ uvedl v prohlášení právní zástupce bývalého panovníka, kterému je nyní 85 let.

O to, aby Albert II. uznal, že je jejím otcem, usilovala Boëlová soudní cestou od roku 2013. Jednapadesátiletá sochařka tvrdila, že její matka, baronka Sybille de Selys Longchampsová, měla s králem v 60. a 70. letech minulého století poměr. Právě z tohoto vztahu se podle výsledku testu DNA v roce 1968 narodila Boëlová. Albert byl přitom od konce 50. let ženatý a jeho manželka Paola mu v letech 1960, 1962 a 1963 porodila tři děti.

Foto: Profimedia.cz

Delphine Boëlová.

Albert II. se stal králem v roce 1993 po smrti svého staršího bratra Baudouina I. V roce 2013 abdikoval ve prospěch svého syna Philippa. Albert dlouhodobě odmítal, že by byla Boëlová jeho nemanželskou dcerou. Loni v květnu se nakonec na základě rozhodnutí soudu testu otcovství podrobil. Jinak mu hrozila pokuta 5 000 eur (126 000 Kč) denně do doby, než vzorek DNA poskytne.

V pondělním prohlášení král zdůraznil, že se od narození Boëlové nepodílel na žádných rozhodnutích týkajících se její výchovy a vzdělání a vždy respektoval „vazbu, která existovala mezi paní Delphine Boëlovou a jejím zákonným otcem“. Podle svých právníků bývalý král dlouholetým procesem, který Boëlová vyvolala, „nesmírně trpí“.

Belgický server RTBF upozornil, že Boëlová nebude mít jako nemanželská dcera krále nárok na žádné peníze od státu a nezíská ani místo v pořadí nástupnictví na trůn. Po smrti Alberta II. by ale mohla dostat část dědictví.

Reklama

Doporučované