Hlavní obsah

Část investic se reguluje, jiné vůbec. U druhých si položte jednu otázku

Foto: Shutterstock/Koca88

Problém investiční regulace je, že reguluje jen část trhu, zatímco jiná část regulována není vůbec. Ilustrační foto.

Kvůli přísným pravidlům investování mají začínající investoři omezené možnosti dát peníze do potenciálně zajímavějších produktů. Některé oblasti investic ovšem nejsou regulované vůbec. Jak ale poznat, že jsou bezpečné?

Článek

I přes více než rok trvající pandemii se daří investicím. A tuzemské domácnosti se na úspěšné vlně vezou, naskakuje na ni čím dál víc lidí. Podle posledních čísel Asociace pro kapitálový trh drželo obyvatelstvo ke konci prvního letošního čtvrtletí v tuzemsku prodávaných podílových fondech téměř 532,5 miliardy korun. Jde tak o více než 23procentní meziroční nárůst.

Například Partners investiční společnost hlásí, že je zájem klientů o investice do fondů oproti minulým letům takřka čtyřnásobný.

Mnoho klientů začalo s investicemi již během loňského prvního lockdownu.
Martin Mašát, investiční stratég

„Mnoho klientů začalo s investicemi již během loňského prvního lockdownu a jejich ‚probuzené‘ rezervy jsou tak díky následnému růstu cen o desítky procent vyšší,“ říká její investiční stratég Martin Mašát.

Apetit některých investorů ale brzdí regulace, některé oblasti investic zase nejsou regulované vůbec. Pravidla stanovuje stát, jejich dodržování hlídá Česká národní banka (ČNB).

„V poslední době vnímáme silnější tlak v oblasti posouzení vhodnosti a rizikového profilu klientů a do čeho pak mohou investovat. Z našeho pohledu je to trošku extrémní a v podstatě to vylučuje spoustu začínajících investorů z investování do akciových či jiných dynamických fondů či ETF, a to i v situaci, kdy je riziko rozložené díky pravidelnému investování či diverzifikaci portfolia,“ vysvětluje šéf finanční skupiny Partners Petr Borkovec.

Jak ČNB kontroluje investování

  • Při dohledu poskytování investičních služeb bankami se sleduje, zda zákazníkovi nejsou investiční nástroje či služba prezentovány jako přiměřené či vhodné v situaci, kdy zákazník prokazatelně nerozumí rizikům, které s danou investicí souvisí.
  • V případě investic je totiž ve hře nejen výnos, ale také příslušně riziko ztráty – investiční dotazníky by pak především měly rozlišit, zda si je zákazník těchto skutečností vědom a zda jsou splněny také další faktory (dostatečné znalosti a zkušenosti zákazníka a dostatečné finanční zázemí a odpovídající investiční cíle).
  • ČNB sleduje dodržování pravidel tak, aby nedocházelo k nabízení investičních produktů zákazníkům, kteří zcela nerozumí jejich podstatě a rizikům s nimi spojeným, případně těch, které jsou výrazně rizikovější, než je zákazníkova deklarovaná tolerance vůči riziku.

Zdroj: ČNB

Snaha ochránit investora někdy může způsobovat komplikace právě samotným investorům. Typickým příkladem jsou investiční dotazníky, které musí vyplnit každý začínající investor.

„Pro splnění investičních cílů některých klientů by byly objektivně vhodnější dynamičtější investiční strategie, ale pokud klient nemá s investováním zkušenosti, musí podle výsledků dotazníku finanční poradce doporučit konzervativnější variantu, která pro splnění cíle vyžaduje vložení vyššího objemu prostředků,“ přidává se Lucie Kulová, manažerka marketingu poradenské firmy Broker Trust. „Teprve časem je možné rozložení investice změnit,“ dodala.

Šéfka Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Jana Brodani uznává, že dohled ČNB nad investicemi patří mezi nejpřísnější dohledy nejen v Česku, ale i v Evropě. „Takovýto přístup pomáhá zajišťovat pro investory důvěryhodný lokální trh investic,“ vysvětluje.

„Problém ale vzniká v situaci, kdy regulované subjekty jsou regulovány pořád přísněji. A vedle toho je méně přísná regulace v jiných evropských zemích i USA, kde není v dnešní době problém investovat. Nebo tam existuje dokonce zcela neregulovaný trh některých aktiv,“ konstatuje zároveň.

V těchto případech je pro nezkušeného investora problém správně vyhodnotit jednotlivé nabídky. Nastávají situace, kdy regulovaná finanční instituce klientovi musí především zdůraznit všechna rizika související s investováním a pak přijde prodejce neregulovaného produktu, který mu zdůrazňuje pouze výhody jím nabízeného produktu, bez toho aby uváděl možná rizika.

„Typickým příkladem je prodej korporátních dluhopisů, kdy ten samý dluhopis mu regulovaný obchodník ani nemusí na základě investičního dotazníku a pravidel nabízení nabídnout, zatímco neregulovaný prodejce jej může nabídnout bez poskytnutí jakýchkoliv relevantních informací,“ upozornila Brodani.

Takováto nesystémová regulace tak podle Brodani přispívá k růstu atraktivity neregulovaného trhu, což je paradoxně opak toho, co se právě ochranou investora snaží finanční regulace dosáhnout.

Je na každém, aby si vyhodnotil, zda je ochotný toto riziko podstupovat – nejde jen o kryptoaktiva, ale např. zlato či další komodity.
Denisa Všetíčková, mluvčí ČNB

„Snahou AKAT je, aby rostla atraktivita a konkurenceschopnost českého kapitálového trhu, čehož lze dosáhnout, jenom pokud bude regulace stabilní, ale také nesmí být zbytečně přísnější než v jiných evropských zemích,“ dodala Jana Brodani.

ČNB zdůrazňuje, že by investoři uměli rozlišit oblast, kde se uplatní dohled ČNB, instituce podnikají na základě povolení ČNB, a operační rizika jsou podstatně snížena, od oblastí ostatních, kde je investiční riziko vyšší.

„Je na každém, aby si vyhodnotil, zda je ochotný toto riziko podstupovat – nejde jen o kryptoaktiva, ale např. zlato či další komodity – ‚investiční byty‘ nebo sběratelské předměty,“ uvedla pro SZ Byznys mluvčí ČNB Denisa Všetíčková.

Nezkušený investor tápe

Jana Brodani ovšem namítá, že pro drobné a nezkušené investory je náročné rozlišit, zda se jedná o regulovaný nebo neregulovaný produkt. Navíc tyto neregulované produkty právě na drobné investory cílí.

Petr Borkovec, předseda představenstva Partners, tvrdí, že podle průzkumů má více lidí investováno v kryptoměnách než v podílových fondech. „To je naprostá šílenost,“ říká.

Tisíce lidí bez nutnosti zkoušek, certifikací a alespoň maturity prodávají zlato.
Petr Borkovec, předseda představenstva Partners

„Tisíce lidí bez nutnosti zkoušek, certifikací a alespoň maturity prodávají zlato, junk dluhopisy (pochybné  pozn. red.), kryptoměny jako investiční nástroje s neuvěřitelnými argumenty či svěřenské fondy nebo alternativní investiční fond. Toto vše je mimo rámec procesních požadavků při prodeji investičních nástrojů a kontroly ze strany nějakého orgánu,“ podotýká šéf Partners.

Jak poznat neseriózní investiční produkt?

Podle šéfky AKAT může být známkou neserióznosti, pokud je nabízený produkt propagován takovým způsobem, který se snaží vymezit vůči „špatnému regulovanému trhu“ a nabízí „řešení“, o kterém tvrdí, jak je výhodné, levné a bezrizikové.

Dnešní doba nahrává řadě rádoby finančních poradců, kteří využívají k masivní reklamě sociální sítě a nabízejí pochybné investice.
Lucie Kulová, Broker Trust

„Dnešní doba nahrává řadě rádoby finančních poradců, kteří využívají k masivní reklamě mimo jiné sociální sítě a nabízejí za vysokou provizi pochybné investice například do kryptoměn nebo rizikových firemních dluhopisů, což se děje mimo regulatorní dohled ČNB,“ varuje také Lucie Kulová z Broker Trustu.

Každému proto doporučuje ověřit si, zda spolupracuje s finančním poradcem, který je zapsán v registru ČNB, a tudíž má potřebné odborné znalosti.

Drobní investoři by si podle Brodani vždy měli dávat pozor především na to, s kým jednají, a pokud se nejedná o instituci, která je regulovaná a dohlížená Českou národní bankou, měli by být velmi obezřetní.

Položte si jednoduchou otázku

„Investování je dlouhodobá, konzistentní a pravidelná činnost, která vyžaduje především znalosti a trpělivost,“ zdůrazňuje. Tomu podle ní odpovídá i regulace, která vyžaduje, aby investor všechny relevantní informací získal.

„U produktů, u kterých relevantní informace a zázemí regulace chybí, by si člověk raději měl hned na začátku položit otázku, proč by zrovna jemu měla takováto sázka vyjít,“ uzavírá Jana Brodani.

Doporučované