Hlavní obsah

Češi nejspíš začnou „více stonat“. Zaplatí to firmy, o peníze přijde i stát

Jak se změnila docházka Čechů po zavedení karenční doby. (Video: Jan Marek, Seznam.cz)

Za první tři dny nemoci opět zaměstnanci dostanou část mzdy, konkrétně 60 procent. Co to podle dostupných statistických údajů udělá s docházkou Čechů do práce?

Článek

Tvrdá data ukazují celkem přesvědčivě, že po zavedení karenční doby začali zaměstnanci českých firem stonat mnohem méně. Tedy alespoň na papíře, soudě podle dnů, kdy oficiálně kvůli nemoci nepřišli do práce. Na základě historických údajů se tak dá očekávat, že po zrušení karenční doby si budou lidé nemocenskou opět vybírat častěji. Navíc nyní za volno v době nemoci dostanou 60 procent mzdy, v době před rokem 2008 to bylo jen 25 procent.

O tom vypovídá statistický údaj zvaný „průměrné procento pracovní neschopnosti“. Ten konkrétně vyjadřuje procento pojištěnců, kteří v průměru denně chybí na pracovištích z důvodu pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Zatímco v roce 2007 (tedy v době, kdy ještě v prvních dnech nemoci zaměstnanci část mzdy dostávali) činila podle Českého statistického úřadu průměrná pracovní neschopnost 5,62 procenta, hned poté začala klesat.

Během roku 2008, kdy se podmínky vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci několikrát změnily, klesl tento ukazatel na 5,18 procenta. Prvním celým rokem karenční doby byl potom rok 2009, kdy klesla průměrná pracovní neschopnost na 4,18 procenta. Nejníže potom byla v roce 2012, kdy činila 3,45 procenta. V posledních dvou letech se tento ukazatel stabilizoval na 4,2 procenta.

Tolik jasná čísla. Jejich interpretace už se liší. Hospodářská komora (která byla pro zachování karenční doby) argumentovala tím, že v době „předkarenční“ se podezřele často kryly termíny nemocenských a prázdnin. Neboli, že si lidé z nemocenské dělali dovolenou, případně si prodlužovali víkendy. Na druhou stranu ale odbory celou dobu tvrdí, že Čechy karenční doba odradila od toho, aby se doma léčili na nemocenské. A když jsou nemocní, berou si buď dovolenou, nebo nemoci „přecházejí“.

K oběma závěrům došla i studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. „Výsledky indikují, že mohlo docházet ke zneužívání systému nemocenské českými zaměstnanci, jak se o tomto problému dlouhodobě diskutuje. Na základě závěrů studie ale také nelze vyloučit, že se zvýšil počet lidí, kteří přes nemoc chodí do práce,“ stojí v závěrech studie.

V Duelu Markéty Bidrmanové o karenční době diskutovali Josef Středula a Ladislav Minčič. (Video: Markéta Bidrmannová, Seznam.cz)

Nejvíc podle studie po zavedení karence ubylo nemocnosti ve zpracovatelském průmyslu a pohostinství, ale i v dopravě a stavebnictví. Nejmenší dopad byl tam, kde je možnost flexibilnější práce, tedy třeba ve službách. Výsledky ukázaly silnou vazbu mezi rutinou a zkrácením doby na nemocenské. Čím byla práce rutinnější s pevnými pravidly, tím byl pokles nemocnosti po zavedení karence větší. Naopak lidé s pružnějším zaměstnáním měli menší motivaci chodit na nemocenskou a větší motivaci k přecházení nemocí, uvádí studie.

Počet dnů na nemocenské nejvíc klesl u lidí s nízkými výdělky, na chování zaměstnanců s nejvyššími platy nemělo zavedení karence vliv.

Aktuální změna karenční doby ovlivní i systém zdravotního pojištění. Peníze navíc za první dny sice musí hradit firmy, jako kompenzace jim ale naopak stát sníží odvody na zdravotní pojištění o 0,2 procentního bodu. To sníží příjmy systému zdravotního pojištění.

Ten se přitom už podle aktuálních údajů České správy sociálního zabezpečení v prvním letošním pololetí dostal do minusu 200 milionů korun. V prvním pololetí loňského roku byl systém v plusu 1,23 miliardy korun. Naposledy byl za celý rok systém v minusu před devíti lety.

Příjmem systému jsou právě odvody zdravotního pojištění. Z něj se vyplácí nemocenská, ošetřovné, mateřská a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, nově od letošního února také otcovská a od června dlouhodobé ošetřovné.

Nynější manko není způsobené příjmovou stranou (příjmy samotné rostly spolu s tím, jak ubylo nezaměstnaných a rostly mzdy), ale rostoucími výdaji. Zatím se letos vybralo 16,98 miliardy korun a vyplatilo se 17,18 miliardy.

Doporučujeme