Hlavní obsah

Lidé už nebudou nemocní zadarmo. Sněmovna schválila zrušení karenční doby

Duel: Josef Středula a Ladislav Minčič o zrušení karenční doby. (Video: Markéta Bidrmannová, Seznam.cz)

Poslanci hlasovali o návrhu ČSSD na zrušení karenční doby. Většinou 128 hlasů sněmovna novelu zákona schválila. Hlasování předcházela několikahodinová debata.

Článek

Od 1. července příštího roku by už zaměstnanci neměli stonat doma první tři dny zadarmo jako nyní, ale nemocenskou by měli pobírat už od prvního dne nemoci.

Změnu schválila sněmovna, zaměstnanci by od začátku nemocenské měli dostávat mzdu, a to do výše 60 procent.

Důvod, proč byla taková změna navržena a proč už by se nemělo ani jeden den stonat zadarmo, sdělila sněmovně jedna z překladatelek Kateřina Valachová z ČSSD. „Bylo to nespravedlivé trestání nemocných,“ řekla poslankyně vládní strany, pro niž je zrušení karenční doby jedním z hlavních bodů programu.

„Karenční doba není opatření proti simulaci. Karenční dobou trestáme pracující nemocné,“ přidala se její stranická kolegyně, ministryně Jana Maláčová, podle které se za nynějších podmínek lidé bojí onemocnět, aby jim nevypadly příjmy.

Názory na to, zda mají tři dny nemoci zůstat bezplatné, nebo ne, však Sněmovnu rozdělily.

Po několik hodin trvající debatě prošla novela hlasy hnutí ANO, ČSSD, KSČM, Pirátů a některých lidovců. I v těchto stranách však byli poslanci, kteří se k hlasování postavili jinak než většina klubu.

Například podnikatel Pavel Juříček (ANO), který změnu jako člen hospodářského a rozpočtového výboru ostře kritizoval, se při hlasování nepřihlásil.

Stejně jako předseda klubu komunistů Pavel Kováčik, i když ten se v rozpravě pro zrušení karenční doby vyslovil. „Ten, kdo se živí běžnou prací a má náklady v době nemoci na léky, na cestování za doktorem, nemá tolik finančních prostředků. Pro ně jsou tři dny placené nemocenské zásadní,“ uvedl.

Zamítnutí novely zákona naopak chtěli prosadit poslanci ODS, TOP 09 a Starostů. Jejich celkem 34 hlasů ale nestačilo.

Poslanec a podnikatel Juříček vysvětluje, proč je proti zrušení karenční doby. (Video: Pavlína Kosová, Seznam.cz)

Takzvanou karenční dobu, kdy se první tři dny stonalo zdarma, zavedla před lety kvůli úsporám vláda Mirka Topolánka (2006–2009).

„První tři dny nemoci je velmi účinná a efektivní a nikoli asociální spoluúčast," uvedl nyní před plénem Miroslav Kalousek z TOP 09, v Topolánkově vládě ministr financí. Karenční doba podle něho umožňuje, aby dlouho nemocní brali slušné peníze. „Zrušíme-li karenční dobu, zatíží to veřejné rozpočty. Je to špatné rozhodnutí, nenabízíte alternativy k sociálnímu pojištění, zdravotnímu pojištění, nemocenskému pojištění. Je to jen politika,“ řekl.

Ze stran mimo vládu se přidali ke změně Piráti. Jejich poslankyně Olga Richterová Sněmovnu upozornila na fakt, že „nemoc může přijít na kohokoliv“. "Systém musí být připraven na to, že v případě krátké, nebo dlouhé nemoci tady bude pomoc,“ uvedla.

Její stranický kolega Mikuláš Ferjenčík se přidal. „Mně přijde neuvěřitelné, že lidi, kteří berou 100 tisíc a v případě nemoci, berou pořád 100 tisíc, tohle odmítají změnit,“ upozornil na fakt, že pro poslance nemocenská neplatí. I v případě nemoci pobírají zákonodárci 100 % platu.

Šedesát procent základu příjmu by od prvního do 14. dne měli nemocným poskytovat zaměstnavatelé. Za to by se jim měla snížit sazba odvodů z 25 na 24,8 procenta.

Během diskusí ve výborech se objevily návrhy, aby zaměstnavatelé hradili nemocenskou prvních 11 dnů místo 14 dní. A podle ODS by se odvody zaměstnavatelů měly snížit o 0,5 místo 0,2 procentního bodu.

Zamítnut byl i návrh SPD, aby první tři dny nemocenské hradil stát ze zdravotního pojištění.

Rozhovor s Markétou Pekarovou Adamovou o rušení karenční doby. (Video: Pavlína Kosová)

Po zrušení karence volají i odbory. Podle nich chodí pracovníci do práce nemocní. Podle zaměstnavatelů naopak přibude případů, kdy se krátkodobá nemocenská zneužívá.

Ze studie o dopadech karenční doby, kterou udělal Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI, ubylo po zavedení karenční doby v Česku nemocných zaměstnanců i dnů, kdy kvůli stonání lidé chyběli v práci. Větší úbytek byl u pracovníků s rutinní prací a pevnou dobou. U lidí s možností flexibilní práce se pokles projevil mnohem méně.

„Výsledky (studie) indikují, že mohlo docházet ke zneužívání systému nemocenské českými zaměstnanci, jak se o tomto problému dlouhodobě diskutuje. Na základě závěrů studie ale také nelze vyloučit, že se zvýšil počet lidí, kteří přes nemoc chodí do práce," stojí v závěrech studie.

Během dvou let od zavedení karenční doby se průměrná nemocnost zkrátila z 19 na 13 dnů. Dnů, kdy lidé chyběli na pracovišti, ubylo o 35 procent a průměrný počet nemocných zaměstnanců poklesl o 38 procent. Průměrný pracovník strávil na nemocenské za čtvrtletí o 2,2 dny méně. Výsledky mohla ale ovlivnit hospodářská krize, kdy lidé z obavy o ztrátu zaměstnání nemuseli chodit na nemocenskou.

Počet dnů na nemocenské nejvíc klesl u lidí s nízkými výdělky, na chování zaměstnanců s nejvyššími platy nemělo zavedení karence vliv. Studie připomíná, že český systém silně přerozděluje. Zatímco u lidí s malým výdělkem nemocenská v prvním měsíci nemoci představuje kolem 70 procent jejich čistého příjmu, u pracovníků s dvojnásobkem průměrné mzdy je to asi 40 procent.

131x
Trollik
31. 10. 2018

Doporučujeme

Další zprávy

Reklama