Hlavní obsah

Češi za sebou v počtu návštěv zubaře nechali celou EU. Je čemu tleskat?

Foto: Pixabay

Návštěvy u stomatologa Češi nezanedbávají, tvrdí Eurostat. Problémy jsou ale jinde.

8. 12. 2019 12:20

Česká republika se po čase opět objevila (téměř) na špičce zdravotnického žebříčku. A na rozdíl od řady jiných tentokrát nejde o tragická čísla spojená s vysokou obezitou nebo alkoholismem.

Článek

Čerstvá data Eurostatu mluví o tom, jak často se obyvatelé jednotlivých zemí EU objevují v křeslech stomatologů. Nejvyšší počet návštěv mají Nizozemci – 2,8 během jediného roku. Češi jsou s 1,6 návštěvy na druhém místě. Stejně často se ke stomatologovi vypravují jen v Litvě.

O čem údaje svědčí? Pokud jde o hodnocení z hlediska dostupnosti péče, Česko s ní problém na první pohled nemá. Už druhý pohled do statistik či informací českých institucí ale ukazuje, že je to se stomatologickou péčí v Česku mnohem pestřejší.

„Spíše si myslím, že jsme někde na prvním místě nebo těsně za ním. Ve statistice nejsou návštěvy u lékařů bez smlouvy s pojišťovnami, kterých je u nás více než v celém Německu. Máme jedny z nejčastějších návštěv stomatologa, neboť je to v uvozovkách zdarma. Lékařů máme na počet obyvatel velmi mnoho a jsou velmi rovnoměrně rozmístění,“ uvedl pro Seznam Zprávy prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.

Šéf stomatologů dodal, že v Česku neregistruje nedostatek zubních lékařů v zákonné dosahové vzdálenosti do 30 minut, a to ani „na vrcholech hor“.

„S pojišťovnami řešíme, jak najít lékaře pro každého a máme v tom úspěchy, třeba teď jsme s VZP našli lékaře pro dvanáct tisíc pacientů, kteří ho dlouhodobě neměli z různých příčin. Díky tomu, že se peníze braly ze stomatologie do nemocnic, to není ideální. Ale pořád je to na špičce EU v dostupnosti. Kvalita na pojišťovnu je nižší než v Německu, neboť tam jsou možné doplatky. Ale to u nás parlament nechce dovolit, tak si moderní ošetření musejí lidé platit celé. Těžko to pochopit, ale tak to tady lidé zvolili,“ dodává stomatolog.

Na odpočinek

Stomatologie si v posledních letech v mnohém polepšila. Komora si pochvaluje zejména nárůst prostředků ze zdravotního pojištění. „Od roku 2019 je zhotovení základní amalgámové výplně navýšeno tak, aby se dostala i nemajetným pacientům základní péče. Dojednány byly nové rámcové smlouvy, které zpřesňují vztahy se zdravotními pojišťovnami,“ informuje například v loňské ročence.

Stejný materiál ale jedním dechem upozorňuje i na problémy, které se do budoucna mohou zhoršovat. Jedním z nich je všeobecné stárnutí zubařů v Česku. Nejvíc stomatoložek a stomatologů – celkem 1336 – podle dat komory loni spadalo do věkové kategorie 60 až 64 let. Dalších 1155 bylo v rozmezí mezi 65 a 69 lety. Celkem přitom komora registruje přes 8000 lékařů.

A jak je to se zmiňovanou dostupností dnes? Navzdory Eurostatu i tvrzení šéfa stomatologů dostupnost péče zdaleka není ve všech regionech srovnatelně dobrá. Na pojišťovny i Ministerstvo zdravotnictví pravidelně chodí stížnosti, že zubaři v některých oblastech chybí nebo nechtějí přijímat nové pacienty, kteří by si péči nehradili sami, ale měli by ji ze zdravotního pojištění.

Situaci zlepšilo zavedení vyšší úhrady za registraci pacienta a prevence. Díky tomu podle VZP našlo od letošního července do října zubaře přes 11 600 lidí. Podle Svazu zdravotních pojišťoven ale zubaři stále preferují větší města, méně atraktivní lokality mají problém.

Byty a peníze

Kraje a města proto neúnavně slibují další a další benefity těm, kteří k nim přijdou léčit. Stomatology hledá Jihočeský, Středočeský i Pardubický kraj nebo Morava. Chybí i v pohraničí, v Kraslicích na Sokolovsku, na Šluknovsku, v Mariánských Lázních, Rychnově nad Kněžnou, Krnově nebo Frýdlantsku. Seznam by přitom mohl pokračovat.

Ani nabízení příspěvků na vybavení ordinace, byty a další pobídky ale mnohdy k přilákání nové krve nestačí. Příkladem je třeba Žďár nad Sázavou, první kolo dotačního programu přilákalo jen jednu mladou zubařku. Ordinace ve městě ale v nejbližších letech zavře víc lékařů, kteří odcházejí do důchodu. Město proto shání odborníky do 35 let a v programu nabízí celkem 900 tisíc korun.

Podobný program je k mání na Vysočině – 300 tisíc korun pro obce k zajištění zubních ordinací a zvýšení hodinové sazby, kterou dostávají zubaři sloužící pohotovost. Hlinsko na Chrudimsku zase zaplatí 400 tisíc korun přímo zubařům, kteří si ve městě zřídí ordinaci. Případně jim dá výhodnou půjčku milion korun.

Ohrožení péče letos na podzim ohlásil i Bohumín na Karvinsku – dvě zubní lékařky totiž odcházejí do důchodu a od nového roku zavřou své ordinace. Tisícům lidí tak hrozí, že přijdou o zubaře. Město se proto nové snaží přilákat na připravenou ordinaci i bydlení.

Jak honba za mladými zubaři v daných lokalitách dopadne a zda se podaří odvrátit blížící se krizi, si ale nikdo netroufne odhadovat.

Reklama

Doporučené