Hlavní obsah

Česko se během zahajovacího koncertu pro Evropu pochlubí romskou superstar

Klavírista Tomáš Kačo.

Reklama

3. 11. 18:50

Vláda ještě pod vedením Andreje Babiše (ANO) vybrala velmi speciálního „ambasadora“ českého předsednictví Evropské unii.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Každá předsednická země zahajuje svůj půlrok v čele Unie kulturní akcí a Česko tuto tradici neporuší. Druhý červencový pátek roku 2022 rozezní pražské Rudolfinum evropská a česká hymna. V hledišti budou čeští i unijní VIP hosté. Jeviště bude patřit klavíristovi Tomáši Kačovi.

Světoznámý hudebník této slavnostní akci „propůjčí“ nejen svůj mimořádný muzikální talent a dovednosti, ale i svůj jedinečný příběh. Pochází z romské rodiny ze severu Moravy, sociálně nepříznivé startovací podmínky ale překonal a vystudoval hudbu na prestižní Berklee College v americkém Bostonu. Na svém kontě má Kačo i vystoupení ve slavné koncertní síni Carnegie Hall v New Yorku.

Seznam Zprávám Kačo odhalil detaily svého vystoupení, při němž bude mít světovou premiéru jeho autorská skladba vytvořená právě pro tuto příležitost. „Jedná se o třívětou kompozici pro orchestr a klavír. Skladbu jsem nazval Stronger than yesterday čili Silnější než včera,“ uvedl světoznámý muzikant. V druhé větě prý použije nápěv české tradiční písně.

Ať mír dál zůstává…

Kačo z USA, kde žije v Los Angeles, vzkázal, že toto angažmá je pro něj pocta i zodpovědnost. S českými úřady prý sám nejednal – to nechal na svém managementu.

„Zadání byla dvě. Celá skladba by měla být symbolickou oslavou českého národa, současným hudebním jazykem vyjádření naší hrdosti. Druhý bod byl praktický – časový rozsah,“ popsal Kačo Seznam Zprávám.

Kompozice, kterou chystá pro české předsednictví EU, má být plná energie, ale i nostalgie a naděje. „Naděje na lepší zítřek, nostalgie z ran, které jsme obdrželi v minulosti, a energie, která vzniká z toho, když něco v životě překonáte a se vztyčenou hlavou kráčíte dál jako silnější člověk,“ říká umělec.

Na vystoupení v Dvořákově síni v Rudolfinu nebude Kačo sám. Doprovodí ho orchestr PKF – Prague Filharmonia s dirigentem Janem Kučerou. Na slavnostním koncertu má zaznít také orchestrální úprava ikonické české písně – Modlitby pro Martu, která se stala symbolem českého zápasu o svobodu, v časech sovětské okupace v roce 1968 i sametové revoluce v listopadu 1989.

Program zahajovacího koncertu vyplynul ze zveřejněného dokumentu ve veřejném registru smluv.

Na rozladěné pianino

Tomáš Kačo má příběh, který má příhodně parametry amerického snu. Pochází opravdu ze skromných podmínek – navíc v zemi, jejíž známou slabinou jsou mezery v začleňování romské komunity.

Dnes světoznámý klavírista se narodil v Novém Jičíně, kde vyrůstal s rodiči a jedenácti sourozenci v dvoupokojovém bytě. Jeho rodina byla muzikálně založená, ale doma bylo jen staré, rozbité pianino. Na něm s hudbou začínal a v začátcích byl vlastně samouk, který se mohl spolehnout jen na svůj mimořádný hudební talent. Noty se naučil až v jedenácti letech.

Kačo vystudoval nejdříve konzervatoř v Ostravě, později HAMU v Praze a jednoho dne se díky odměně ve skladatelské soutěži rozjel do Paříže na přijímací zkoušky na Berklee. Uspěl. Na jeho cestě mu pomohly i neziskové organizace a nadace.

Cítí se Kačo jako vzor pro českou společnost? „Jak píšete, moje práce, moje úspěchy mají vliv všeobecně. Ať pro Čechy, Romy nebo ostatní menšiny žijící v České republice. Pro mladé Romy je to určitě jedna z cest, jak se odhodlat ke vzdělání, nejlépe vysokoškolskému. Alespoň já jsem to tak vždycky měl. Když má člověk nějaký vzor a vidí, že to jde, tak není jediný důvod, proč bych to nemohl zvládnout taky,“ odpovídá Kačo.

„Šup“ a byl tam

Možná překvapí, že jako hlavní hvězdu si klavíristu s romskými kořeny vybrala vláda Andreje Babiše, který se jako politik k otázce začleňování romské komunity příliš nevyjadřoval.

V minulosti například Babiš sklidil oprávněnou kritiku za zpochybňování romského holocaustu, když na mítinku ve Varnsdorfu označil koncentrační tábor v Letech za „pracovní“. „To, co píší v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ řekl v roce 2016 ještě coby ministr financí.

Následně ale přispěl k tomu, že tehdejší vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) po letech marných snah a okolků vykoupila vepřín v Letech, a vytvořila tak prostor pro zřízení důstojného památníku.

Česko také bývá kritizováno za nepříznivé životní podmínky romské komunity a diskriminaci ve vzdělání evropskými organizacemi, například Radou Evropy.

„Nemyslím si, že jsem byl pověřen napsat skladbu pro tuto akci kvůli tomu, aby si Česká republika udělala čárku pro pomáhání romské komunitě. Věřím v to, že silnější než předsudky je právě síla hudby, která má moc lidi sbližovat,“ uzavírá Kačo rozhovor pro Seznam Zprávy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované