Hlavní obsah

ČEZ v bulharském ohni: miliardovému výprodeji může pomoci pád „karate“ premiéra

Foto: Profimedia.cz

Bulharská anabáze je pro vedení ČEZu špatným snem. V uplynulých dvou a půl letech nedokázalo ani nadvakrát prodat bulharské distribuční a prodejní „dcery“.

28. 7. 16:59

ČEZ hraje v Bulharsku o miliardy korun. Doposud neúspěšné snaze opustit tamní trh by mohla pomoci kauza, kterou spustila potyčka na pláži a jež vyhnala Bulhary do ulic protestovat proti propojení špiček z politiky a byznysu.

Článek

Bulharské pláže jsou v posledních dnech sledované nejen kvůli turistům cestujícím v čase koronaviru, ale i kvůli ostrému politickému dění. Co je zajímavé, že vývoj na politické scéně této balkánské země budí pozornost i v centrále českého elektrárenského obra ČEZu.

Jihoevropskou zemí už několik dnů cloumají silné protesty namířené proti vládě premiéra Bojka Borisova. Demonstrujícím vadí korupce a propojení politiků s mocnými podnikateli.

Oslabení či případná demise Borisovovy vlády by mohla hrát do karet tuzemské polostátní společnosti ČEZ. Ta se již několik let pod vedením Daniela Beneše marně snaží prodat svá tamní aktiva a opustit bulharský trh. Naposledy loni na podzim: ČEZ sice podepsal prodej své prodejní a distribuční sítě bulharské skupině Eurohold, loni v říjnu však obchod stopl tamní antimonopolní úřad.

Neoficiální důvod byl, že finančníci z Euroholdu, kteří podnikají zejména v pojišťovnictví a prodávají v Bulharsku vozy značky Maserati, přišli o politickou podporu.

Nyní se čeká, jak stopku antimonopolního úřadu posoudí tamní soud.

Smlouva o prodeji sítě obsluhující v Bulharsku tři miliony obyvatel má ale lhůtu až do konce roku. ČEZ má tedy stále čas svůj „bulharský exit“ dotáhnout. K tomu by měla společnost blíže, kdyby Borisovova vláda tlak veřejnost neustála a padla.

„Politické dění nikdy nekomentujeme. Ohledně divestice: čekáme na vyjádření soudu k naší žalobě proti rozhodnutí antimonopolního úřadu. Veškeré naše společnosti v Bulharsku fungují nadále samozřejmě standardně a v souladu s nejlepší praxí a maximálním důrazem na péči o zákazníka,“ ubezpečil mluvčí polostátního gigantu Roman Gazdík.

Premiérův strašák

Bulharskou anabázi ČEZu dlouhodobě komplikuje vztah s tamními úřady, kvůli čemuž ČEZ vede s bulharským státem arbitráž až o 500 milionů eur (zhruba 13 miliard korun).

„Bulharská vláda a osobně předseda vlády Bojko Borisov prodej zablokovali. Budou tak činit, dokud nebude nalezen kandidát, který je z nejbližšího kruhu podnikatelů v premiérově okolí,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéfredaktor bulharského liberálního týdeníku Kapital Aleksej Lazarov.

Podle něho k tomu Borisova, který je známý zálibou v karate, vedly dva důvody. „První je politický. V roce 2013 byla po masových protestech veřejnosti způsobených vysokými účty za elektřinu svržena první Borisovova vláda. ČEZ tehdy sloučil účty za dva měsíce do jednoho. Bulharští politici si z toho odnesli, že když podnikáte v energetice a rozhodnete se, můžete vládě ublížit. Premiér tedy umožní prodej ČEZu pouze někomu, komu plně důvěřuje. Mechanismus, jímž dohodu zastavil, je stejný, jakým způsobem zabránil vašemu Petru Kellnerovi v nákupu největší bulharské mediální skupiny,“ řekl Seznam Zprávám Lazarov.

A druhý důvod, proč podle šéfredaktora byznysového týdeníku Kapital bulharský aparát komplikuje prodej ČEZu? Jeho nejbližší spojenci se snaží ovládat všechny hlavní peněžní toky v Bulharsku. ČEZ v Bulharsku zadává mnoha společnostem, aby udržovaly elektrickou síť. A to by mohlo být velmi lukrativní pro kohokoli, kdo společnost ovládá.

O tom, že by oslabení premiéra Borisova mohlo pomoci dění kolem ČEZu, je přesvědčený i vedoucí bulharského investigativního portálu Bivol Atanas Tchobanov, který působení české energetické společnosti v balkánské zemi dlouhodobě kritizuje.

„ČEZ se historicky zapojil do kšeftů s lidmi blízkými premiéru Borisovovi. Aktivity této společnosti by měly být prověřeny mezinárodními vyšetřovateli. Takto nezávislou kontrolu totiž v rámci Bulharska není možné provést,“ uvedl pro Seznam Zprávy Tchobanov.

Piráti na zteči

Celá krize vypukla počátkem července podle bulharských médií takto: Lídr protikorupční politické strany Ano, Bulharsko! Christo Ivanov se vylodil poblíž Burgasu na pláži, ze které jej vyvedli bodyguardi. Problém byl, že pláž byla veřejná a bodyguardi - ve skutečnosti státem placená ochranka - měli hlídat prostor a soukromí pro vlivného zákulisního hráče bulharské politiky a čestného předsedu Hnutí za práva a svobody Achmeda Dogana. Ten má poblíž své letní sídlo.

Ivanov své „vylodění“ přenášel živě na svém facebookovém profilu.

Do Doganovy kritiky a jemu blízké vládnoucí elity kolem premiéra Borisova se pustil bulharský prezident Rumen Radev. Vzápětí policie provedla razii v prezidentově úřadu a zadržela dva jeho spolupracovníky. To už část veřejnosti neskousla, neboť pojala podezření, že šlo o odvetu za prezidentovu kritiku. Tisíce nespokojených lidí vyrazily do ulic protestovat proti vládě a nejvyššímu žalobci s výzvou na jejich rezignaci.

Jméno zmíněného vlivného politika Achmeda Dogana rezonovalo poměrně nedávno i v české politice. Na konci loňského roku inicioval český senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) pátrání bulharské policie kvůli podezření, že ČEZ svou operací kolem nákupu a prodeje elektrárny ve Varně přišel o 8,5 miliardy korun. Elektrárnu v roce 2018 převzal právě Dogan.

Šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek se podivoval i nad tím, že původně odstavenou elektrárnu se novým majitelům povedlo rozhýbat. „Je zarážející, že elektrárna Varna byla v roce 2015 odstavena kvůli údajnému nesplňování množství znečišťujících látek a prachu a následně v roce 2017 prodaná dětem bývalého bulharského ministra dopravy. Krátce na to se elektrárny zmocnil vlivný zákulisní hráč a politik reprezentující tureckou menšinu Achmed Dogan s vazbami na Rusko. Za těchto okolností společnost TEC Varna EAD najednou elektrárnu zprovoznila a začala hospodařit se ziskem,“ uvedl Michálek.

Bulharská anabáze je pro vedení ČEZu v čele s Danielem Benešem špatným snem. V uplynulých dvou a půl letech nedokázalo ani nadvakrát prodat bulharské distribuční a prodejní „dcery“. Buď si ČEZ vybral nedůvěryhodného kupce (firmu Inercom), nebo věřil zájemci (skupina Eurohold), který si nevyjednal dostatečné politické krytí.

Vedle toho vede ČEZ s bulharským státem mezinárodní arbitráž kvůli údajnému nesplnění podmínek z doby vstupu ČEZu na bulharský trh (v roce 2004). Ve hře je až 500 milionů eur pro českou společnost. Podle informací Seznam Zpráv se arbitráž nyní nachází v takzvané jurisdikční fázi a čeká se na rozhodnutí, jací rozhodci se případem budou zabývat.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené