Hlavní obsah

Hazarduje ČEZ kvůli vládě? Víme, co děláme, ujišťuje Beneš

Magazín Špičky byznysu s Danielem Benešem. (Video: Seznam Zprávy)

29. 6. 15:00

Největší státem kontrolovaná firma ČEZ se mění. Stahuje se ze zahraničí, bude zavírat tradiční elektrárny. Zato chce jít do telekomunikací, těžby lithia či do výroby baterií. Podle části akcionářů riskuje, aby vyhověla vládě.

Článek

Loni na jaře představilo vedení skupiny ČEZ novou strategii. Po nepříliš úspěšné zahraniční expanzi z první dekády tisíciletí se firma obrací především na český trh. A stanovila si čtyři priority.

Za prvé, má se soustředit na optimální provoz a využití svých elektráren. Za druhé, má zabezpečit moderní distribuci a péči o energetické potřeby zákazníků. Třetí prioritou je rozvoj obnovitelných zdrojů a komplexních energetických služeb. A konečně za čtvrté má ČEZ rozvíjet služby ve stabilních regionech Evropy.

Poslední kroky energetického „národního šampiona“ ale z vytyčených plánů vybočují. Nejde jen o to, že ČEZ bude - tak jako další energetické firmy v Evropě - zavírat uhelné elektrárny i před vypršením jejich životnosti.

Firma rozjíždí řadu nových aktivit, z nichž tou největší je stavba nové jaderné elektrárny v Dukovanech. Nedávno ČEZ po dlouhém vyjednávání s vládou potvrdil, že se skutečně stane obřím developerem v jejích službách a postaví pro stát velký jaderný reaktor.

Kromě toho jde ale ČEZ i do úplně nových oborů, v nichž nemá žádnou zkušenost a jež jsou na hony vzdáleny jeho dosavadní činnosti, jíž je těžba hnědého uhlí, elektroenergetika a obchod. Typickým příkladem takové novinky je lithium.

Sázka na Cínovec

ČEZ letos v březnu vstoupil protřednictvím svých Severočeských dolů do firmy Geomet, jež zkoumá možnost těžby lithia v Krušných horách. Za necelých 30 milionů eur (cca 800 mil. Kč) ČEZ v Geometu navýšil kapitál a slíbil účast minimálně do roku 2023.

Pokud se ložisko u Cínovce osvědčí a těžba se rozjede, půjde o úplně jinou hornickou činnost, než s jakou má ČEZ, respektive jeho Severočeské doly, zkušenost: lithium by se těžilo v hlubinných dolech, zatímco ČEZ provozuje povrchové uhelné velkolomy.

Geomet je stále ve fázi průzkumů. Není jisté, že se mu komerční těžba lithia vyplatí. Poptávka po surovině sice roste, ve světě se ale otevírají i další nové těžební lokality a na trhu se bude bojovat o pozice jednotlivých producentů. Záležet bude hlavně na ceně, kterou dokážou nabídnout. Tedy hlavně na tom, v jakých geologických i regulatorních podmínkách budou těžit a jak vyřeší zpracování rudy.

Proč ČEZ investuje stovky milionů do projektu, jehož budoucnost je zatím nejasná? „Lithium je zajímavý chemický prvek pro bateriový byznys,“ vysvětluje v rozhovoru pro magazín Špičky byznysu generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Podle něj chtěla firma dostat další fázi cínoveckého projektu pod kontrolu.

ČEZ bude financovat především stavbu malé poloprovozní jednotky, která má z cínovecké rudy vyrábět hydroxid lithia - surovinu pro bateriový průmysl. Postup se zatím zkoušel jen v laboratoři, není jisté, zda je reálný i v průmyslovém měřítku. Právě poloprovoz to má ukázat.

Beneš připouští, že na Cínovci komerční těžba nemusí vyjít. „Čistě teoreticky se to stát může, to je podnikatelské riziko. Zatím ze všech čísel, která máme, ale vychází, že by to vyjít mělo. Nechceme zatím mrhat penězi na výstavbu velké továrny, když nemáme výrobní postup odzkoušený,“ řekl.

ČEZ nezajímá jen těžba. „My vidíme bateriový byznys jako velkou součást budoucí energetiky. Díváme se na celý řetězec od těžby lithia přes zpracování horniny, výrobu hydroxidu lithia až po výrobu baterky pro komerční využití,“ řekl Beneš v rozhovoru.

Plány v bateriích

ČEZ proto zvažuje výstavbu továrny na výrobu samotných baterií, což podle Beneše představuje investici kolem miliardy eur. Pro projekt má firma vytipované dvě lokality, jednu v severních Čechách na vlastním pozemku, o druhé zatím Beneš nechce mluvit.

Na financování by se podle šéfa ČEZu mohla podílet i Evropská unie z fondů, určených na přechod k bezuhlíkatým technologiím.

ČEZ se do stavby továrny nehodlá pustit sám. „Nemyslíme, že je rozumné, aby samotný ČEZ stavěl továrnu na baterky bez obchodní dohody s technologickým partnerem nebo s renomovanou automobilkou,“ říká Beneš. Firma hledá spoluinvestora z oboru automobilového průmyslu, testuje i zájem mladoboleslavské Škody Auto. „Je to jedna z automobilek, která přichází do úvahy, dlouhodobě se s ní bavíme o energetických projektech i o baterkách,“ upřesnil Beneš.

Zatím podle něj není jasné, jaký by měl být poměr partnerů na bateriovém projektu. „Jsou to předčasné úvahy. Gigatovárna na baterie je ale rozhodně plán, kterým se v této chvíli dává smysl zabývat,“ dodává.

Ze stejných důvodů ČEZ investoval i do chystané stavby továrny na baterie na Slovensku. „Tam je to zatím ve fázi, řekněme, pokročilého start-upu. Ale my se primárně věnujeme Česku, kde máme teď také projekt lithia,“ dodal Beneš. Ani pokud by se tuzemská těžba lithia nevyplácela, nemuselo by to znamenat automaticky stopku pro úvahy o továrně na baterie. Jen v Česku je podle něj prostor pro dvě až tři takové továrny do roku 2030, hlavně kvůli silnému zázemí automobilového průmyslu v zemi.

Dalším novým předmětem zájmu ČEZu jsou telekomunikace. Beneš v rozhovoru potvrdil přípravy na účast v aukci na kmitočty pro 5G sítě. A dodal, že ČEZ hledá spojence pro roli čtvrtého telekomunikačního operátora v Česku.

Hlubinná těžba lithia, vývoj výrobních technologií na hydroxid lithia, továrna na baterie, budování infrastruktury pro čtvrtého mobilního operátora, to všechno jsou pro ČEZ nové průlomové aktivity. Je to výrazný posun od obnovitelných zdrojů a moderních energetických služeb, na něž má ČEZ soustředit své inovační úsilí podle loni přijaté strategie.

Šnobr: politická objednávka

„Je na tom vidět obrat, jaký se odehrál za poslední rok s příchodem Karla Havlíčka do čela Ministerstva průmyslu. ČEZ začal plnit politickou objednávku vlády, nedívá se přitom na zájmy menšinových akcionářů,“ říká dlouhodobý kritik současného vedení energetické firmy ČEZ Michal Šnobr, sám minoritní podílník a reprezentant dalších nespokojených investorů do ČEZu.

Podle Šnobra se vláda ocitla v úzkých, protože nedokáže plnit některé sliby a proklamace z poslední předvolební kampaně. Tehdy získávala hlasy voličů i díky slibům o převzetí národní kontroly nad lithiem. Nebo slibovala příchod čtvrtého operátora, který srazí ceny za telekomunikační služby.

„Vláda je v úzkých, předvolební sliby neumí jinak naplnit, a tak zneužívá ČEZ,“ prohlásil Šnobr.

Čistě politicky je podle něj tlačen i obří jaderný projekt, v němž ČEZ má být investorem. „Nechceme, aby ČEZ naskakoval na politickou hysterii. Chystaný velký jaderný blok neřeší problém budoucnosti české energetiky a vzhledem k ceně to je bizarní plán – stejně jako lithium nebo účast v kmitočtové aukci,“ řekl Šnobr. Nové rozvojové projekty podle něj ani nemusí být dotahovány do konce. Jde podle něj o to, aby je vládní strany mohly používat jako argumenty v politickém boji.

Minoritní podílníci se pokusí zpochybnit novou orientaci ČEZu a odklon od schválené strategie i na dnešní výroční valné hromadě ČEZu. Jejich pokus je ale beznadějný. Dvoutřetinovou majoritu v energetické firmě drží bezpečně stát. A Šnobrova skupina má sice pozici „kvalifikovaného akcionáře“, vlastní však jen mizivý podíl akcií a nemá šanci strategii ovlivnit.

Daniel Beneš navíc trvá na tom, že nové rozvojové projekty ČEZu mají smysl a nejsou výsledkem politického nátlaku. „Nevnukli nám to politici, přišli jsme na to sami,“ ujišťuje.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené