Hlavní obsah

Šéf ČEZ: Chystáme solární parky za několik miliard korun

Druhá část rozhovoru s Danielem Benešem (Video: Zuzana Kubátová)

22. 6. 7:12

Energetická skupina ČEZ zavře většinu svých uhelných elektráren do roku 2037. Jen nejmodernější Ledvice by mohly přežít až do začátku 50. let. Kromě jaderných Dukovan firma chystá i velké solární parky.

Článek

Plány ČEZu na odchod od uhlí popsal ve druhé části rozhovoru pro Seznam Zprávy generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Podle něj ČEZ chystá stavby velkých solárních elektráren v areálech svých dnešních uhelných zdrojů, hlavně v severních Čechách.

Beneš také předpokládá, že v přechodu na nízkoemisní energetiku by mohly pomoci malé modulární reaktory, které jsou zatím ve vývoji a na trh by se měly dostat do deseti let. „Jsou ale zatím jen na papíře, bylo by dobré je vidět,“ říká.

O přípravách obří zakázky na jadernou elektrárnu v Dukovanech Beneš mluvil v první části rozhovoru, kterou Seznam Zprávy zveřejnily v pátek.

Velký jaderný projekt v Dukovanech je českou cestou ke snižování emisí, na což stále aktivněji tlačí Evropská komise. Co si myslíte o evropské klimatické politice vy – energetik, který vidí konkrétní dopady na váš obor?

Evropská klimatická politika předurčuje nejen podobu energetiky. Program Green Deal s cílem na klimatickou neutralitu do roku 2050 bude znamenat výraznou změnu celého hospodářství. Je potřeba to brát jako fakt, prostě je to vůle velké většiny občanů Evropské unie. Nakonec, když se teď „po covidu“ testovalo, kolik zemí je ochotno Green Deal zpomalit, tak ty země představovaly jen 11 procent občanů Evropské unie. Tedy dá se zjednodušeně říct, že 90 procent Evropanů by chtělo, aby Green Deal pokračoval tak, jak byl naplánován „před covidem“.

Daniel Beneš

Pochází z Havířova.

Vystudoval strojařinu na VŠB-TU v Ostravě.

Kariéru začínal u obchodníků s uhlím Bohemiacoal a Tchas.

V ČEZ pracuje od roku 2004, od září 2011 skupinu řídí.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, člen Národní ekonomické rady vlády

Člen ČSSD s pozastaveným členstvím

Patříte i vy osobně mezi těch 90 procent evropských podporovatelů klimatické neutrality do roku 2050?

Green Deal není nějaká proklamace, je to jasný plán s harmonogramem a konkrétními úkoly. Já osobně jsem celoživotní realista. A pragmatik. Vidím rozumné důvody, proč se to dělá. Zároveň si myslím, že se to má dělat způsobem, který není zmatený, chaotický a překotný. Abychom neudělali škody z hlediska konkurenceschopnosti evropského prostoru vůči našemu okolí.

Naivní přístup

Jak to myslíte?

Nedává smysl bojovat za snižování globálních emisí bez toho, aby byly jasné celosvětové dohody. Protože atmosféra je jen jedna, není ohraničena hranicemi schengenského prostoru nebo EU. Neřešit třeba ocelárny v Turecku a průmysl v Číně nebo Americe a myslet si, že všechno vytrhne Evropa, není samo o sobě moc realistické. Já kladu důraz na to, že by se měla najít celosvětová shoda, a té by měla být Evropská unie součástí. Evropa je velmi vyspělý kontinent, takže by měla jít napřed. Ale ne tak napřed, aby se u toho sama zničila.

Je reálné přesvědčit země, které dohánějí Evropu v životní úrovni, v míře industrializace, aby víc dbaly na snižování emisí?

Pokud tomu věříme, měli bychom se o to pokusit. Rozvojovým zemím bychom v tom měli pomoct. Ale říct, že my uděláme v rámci Evropy všechno, i když oni neudělají nic, je naivní přístup, který vede jen k sebezničení.

Uhlí už odstavujeme

České tempo odchodu od uhlí by měla určit vláda na základě doporučení uhelné komise. Máte už v ČEZu vlastní plán uhelného útlumu?

My jsme nečekali na uhelnou komisi a odchod od uhlí jsme oznámili několik let předtím, než vůbec vznikla. V posledním roce jsme odstavili skoro tisíc megawattů instalovaného výkonu uhelných elektráren. To je velikost velkého jaderného bloku. Jen tento měsíc odstavujeme 440 megawattů v Prunéřově, odstavili jsme dva bloky v Ledvicích, 200megawattový blok v Dětmarovicích a menší 80megawattový v Ostravě Vítkovicích.

Kdy zavřete poslední uhelný zdroj?

Přesně vám to neřeknu, to právě bude jeden z výstupů uhelné komise. Ale řekněme, že předposlední a před-předposlední elektrárna bude odstavena někdy kolem roku 2037. Technická životnost naší poslední nejmodernější elektrárny v Ledvicích, tam je 660 megawattů, je do roku 2053. Myslím si, že to bude poslední uhelná elektrárna v České republice a bude odstavena přesně ve chvíli, kdy Česko bude mít velkou míru jistoty, že bude schopné bez ní mít stabilní síť a dodávku energií. Bude to asi někde před rokem 2050, ale přesně to v tuhle chvíli nikdo neřekne.

Objevují se názory, že byste měli definitivně skončit s uhlím minimálně do roku 2040. Ale zaznívají i daleko radikálnější požadavky.

My budeme uhelné elektrárny provozovat tak dlouho, jak dlouho nám to bude dávat smysl. A jak dlouho to po nás trh a občané budou chtít. A ti to po nás budou chtít určitě tak dlouho, jak dlouho budou potřebovat elektřinu a nebudou ji mít z jiných zdrojů. Různé ambiciózní plány většinou říkají lidé, kteří nejsou zodpovědní za to, jaká bude dodávka elektřiny v té době, a moc to neřeší. Je to možné skončit dřív, ale musíme vědět přesně, co je náhrada za uhelné elektrárny. Nejde to udělat tak, že uděláme proklamativní rozhodnutí, vypneme uhlí a nějak se to nahradí. To můžou říkat lidé, kteří nemají odpovědnost za výsledek.

Kritici stavby velké jaderky soudí, že by se výroba elektřiny dala řešit obnovitelnými zdroji, případně obnovitelnými zdroji v kombinaci s plynovými elektrárnami.

Česká Státní energetická koncepce je sice už pět let stará, ale přesto je napsaná velmi dobře a na míru České republiky. Počítá s tím, že se budou postupně odstavovat uhelné elektrárny, protože skončí většina ložisek uhlí. A základní axiom je, že chceme být soběstační, nechceme spoléhat, že elektřinu odněkud dovezeme. Což myslím, že je správně.

Koncepce je velmi dobře postavená na mixu zdrojů – část energie se má udělat v jádře, část v obnovitelných zdrojích, a to má být doplněno především v teplárenství plynem. Nespoléhá se na jednu technologii. Myslím, že je důležité nespoléhat na jednu kartu.

Větrníky Češi nechtějí

Jak vůbec vidí naše největší energetická firma budoucnost obnovitelných zdrojů? Podle vlády bychom z nich měli vyrábět kolem roku 2030 přes pětinu elektřiny. Myslíte si, že je jejich potenciál větší, jak tvrdí zastánci zelené energetiky?

My v obnovitelných zdrojích vidíme část budoucího portfolia ČEZu, vidíme v tom potenciál. Jednak je to dáno tím, že díky technologickému pokroku jsou účinnější a levnější, tudíž se vyplatí čím dál tím víc i bez dotací. ČEZ v obnovitelných zdrojích už dneska je a vyrábí z nich. A jestli je jejich potenciál v České republice větší? Je to možné, ale je to politické rozhodnutí. To, že Česká republika se zavázala ke 22procentnímu podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030, je prostě dohoda mezi Českou republikou a Bruselem.

Jestli říkáte, že dnes už má smysl do obnovitelných zdrojů investovat bez jakékoliv dotace, tak je jejich budování jen na rozhodování soukromých investorů a obchodních firem, jakými je i ČEZ. Jestli se vyplácejí bez státní podpory, proč by se do nich masivně neinvestovalo?

Může se stát, že navzdory tomu, že se stát zavázal k nějakému číslu, obchodně motivovaní investoři budou do nich investovat natolik, že to třeba i překročí plánovaných 22 procent, to je možné.

Chystá se k takovým investicím ČEZ?

ČEZ ve své strategii má investice do obnovitelných zdrojů v České republice i v nejbližším okolí. Máme větrné farmy v Německu. Věnujeme se částečně Francii, máme velkou větrnou elektrárnu ještě stále v Rumunsku. Náš primární trh je ale český a vedle toho slovenský trh.

Komora obnovitelných zdrojů podpořená Akademií věd nedávno vydala analýzu, podle které je jenom ve větrné energii v Česku potenciál na pokrytí asi 31 procent spotřeby elektřiny. Budete stavět větrníky?

No, u větrných elektráren je trošku problém, že ten výpočet, který udělala Komora obnovitelných zdrojů, je čistě teoretický. Oni by všude, kde fouká, nasázeli větrníky a všechny municipality by s tím souhlasily.

Největší problém větrných elektráren je ale přijatelnost pro místní veřejnost. To znamená, aby konkrétní vesnice dala ve svém územním plánu souhlas s tím, že by jim někde na poli vedle vyrostla větrná elektrárna. To bude reálné možnosti nejvíc limitovat.

On se ale vztah veřejnosti třeba k větrníkům dá i ovlivnit. Vy s tím máte zkušenost v případě jaderných elektráren. V jižních Čechách a na Třebíčsku, kde stojí Dukovany a Temelín, mají obce z provozu elektráren velký příjem, vy je velmi slušně podporujete. To se dá dělat, i kdybyste někomu nabídli větrný projekt, ne?

To je možné, samozřejmě. Ale myslím, že ne všude to tak funguje.

Máte už s tím konkrétní zkušenost?

Ta analýza, jak říkám, je velmi teoretická a technická. Jak silný bude odpor těch obcí do budoucna, neumím odhadnout. Jen říkám, že Češi prostě obecně nemají rádi větrnou elektrárnu na dohled.

Soláry za miliardy

Nejrychleji zlevňujícím obnovitelným zdrojem v současné době je fotovoltaika. Jak moc spoléháte na solární elektrárny?

Fotovoltaické elektrárny na střechách a na brownfieldech, to je velká součást budoucnosti české energetiky. My budeme stavět fotovoltaické elektrárny na brownfieldy a na střechy, nakonec už to tak děláme i na našich elektrárnách. A v malém to stavíme na všechny možné budovy.

Znamená to, že na místě zavíraných uhelných elektráren vyrostou velké solární parky?

Ano, i s tím počítáme. Některé jsou už postavené, některé v přípravě, děláme na tom aktuálně.

Kolik chcete v příštích letech investovat do fotovoltaiky? Případně do větru – i když říkáte, že možnosti větrné energetiky u nás jsou omezené.

Jednotky miliard korun v nejbližším období.

Můžete jmenovat lokality, kde bude první velký solární park postavený v režii ČEZu?

Určitě v našich elektrárnách. V těch severočeských určitě. V Tušimicích, v Prunéřově, připravujeme taky projekt v Dukovanech. V našich areálech to je pro nás nejsnazší. Nejpřijatelnější je postavit takovouto elektrárnu vedle technologického zařízení, na které jsou lidé zvyklí.

Jaký potenciál vidíte v plynu?

Plyn bude určitě dobrá náhrada za uhlí pro teplárny, většina tepláren se v krátkém čase může přestavět na plynové elektrárny. Největší výhoda plynu je, že se ty elektrárny dají postavit rychle. A investičně docela jednoduše a levně. Největší nevýhoda je, že velká část celkových nákladů vyrobené elektřiny není investiční náklad, ale provozní. Neboli právě plyn, který proudí do elektrárny, je velká část nákladů. A je to strašně náchylné na to, že když se vám celosvětově zdraží plyn, že s ekonomikou pak už nic neuděláte. A plyn se do České republiky dováží.

Je to velký rozdíl proti jádru. Občas, když slyším, že dovážet plyn z nějaké země je stejně nebezpečné, jako mít technologii jaderné elektrárny ze stejné země, tak to je naprosto nesrovnatelné a může to říkat jen někdo, kdo tomu vůbec nerozumí.

Malé reaktory

Na trh se tlačí jedna nová průlomová jaderná technologie, a to jsou malé modulární jaderné reaktory, které by se asi do 10 let mohly dostat běžně do provozu. Nakolik tomu věříte?

Ona to není úplně průlomová technologie, řekněme, že to je nový design, nové provedení. Všichni světoví hráči docházejí k tomu, že by bylo fajn mít standardizovaný menší projekt, který by mohli vyrábět ve více kusech. A tudíž by snížili jednotkové náklady. Takových projektů je ve světě celá řada. Od amerického NuScale, britského Rolls-Royce po společný projekt GE a Hitashi. Já věřím, že v dohledné době budou tyto zdroje prostě součástí komerční nabídky a začnou se stavět.

Blbé je, že my musíme v tuto chvíli řešit konec uhelných elektráren a to, čím budeme svítit v roce 2035. A nejsme schopni udělat už teď rozhodnutí, že to bude z malých modulárních reaktorů, protože v tuto chvíli nikde ve světě nestojí a nejsou v provozu, všechny jsou ještě na papíře. V provozu budou nejdřív v roce 2026, 2027.

To je ale pořád o 10 let dřív, než by měly začít fungovat nové velké Dukovany.

To ano, ale udělejte rozhodnutí, že teď zastavíte přípravu na velký zdroj! Kdybychom teď podepsali smlouvu, tak – zjednodušuji – někdy v roce 36 budeme mít elektrárnu, která vyrábí elektřinu. Když to neudělám teď, v roce 2028 už to nedoženu.

V energetice je nejlepší dělat portfoliová rozhodnutí, rozkládat riziko, nevsázet na jednu kartu. Část elektráren udělat tak, část jinak. Nový blok v Dukovanech, o kterém se bavíme, je 10 procent spotřeby České republiky. To znamená, rozumný přístup a vyvažovat.

Předpokládá se, že malé modulární reaktory vzhledem k tomu, že by se vyráběly v továrnách jako standardizovaný výrobek a dovážely se na místo hotové, by potřebovaly mnohem jednodušší povolovací procesy i samotnou stavbu na místě. Doba výstavby má být kratší, tím pádem i cena na jednotku výkonu z takové elektrárny by měla být výrazně nižší. Věříte tomu?

Zní to logicky, nemám důvod tomu nevěřit.

O kolik by mohly být elektrárny spojené z modulů levnější než klasické velké reaktory?

To je předčasné hodnotit. Vlastně nikdo ještě nepředstavil hotový produkt…

Některé firmy, které tyto projekty chystají, tvrdí, že cena na jednotku výkonu bude o třetinu nižší. Je to reálné?

Ano, říkají to firmy o svých projektech. To znamená, bylo by dobré to vidět.

Staví se podle vás Evropská unie k novým malým modulárním reaktorům vstřícně? Připravuje se legislativa a regulatorní podmínky pro ně dostatečně tak, aby mohly v reálné době nahrazovat uhlí a další fosilní technologie?

Nedá se říct, že by se k nim Evropská unie stavěla hůř než k velký blokům, spíš naopak. Nevidím tam nic, co by je mělo diskreditovat nebo zhoršovat jejich příchod na trh.

Jde spíš o to, jestli Evropa aktivně otvírá dveře této nové slibné technologii. Protože pokud se splní předpoklady, které se do malých modulárních reaktorů promítají, pak by měla být jejich výstavba z bezpečnostního i regulatorního hlediska daleko jednodušší.

Evropa teď má jako úplnou mantru obnovitelné zdroje. Myslím ale, že pro velkou část těch zemí, které nemají vhodné přírodní podmínky, budou i malé modulární reaktory částí budoucnosti. Určitě ano.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené