Hlavní obsah

Chcu víc. Z rakety minulých voleb, hnutí Žít Brno, se možná stává Umřít Brno

24. 9. 2018

Žít Brno má momentálně šestnáct členů. Kandidátku do komunálních voleb podle svých slov doplnilo o nezávislé odborníky. (Video: Jan Kozel, Seznam.cz)

Část odborníků předpovídá Žít Brno v komunálních volbách krach. Fenomén hlasování z roku 2014 míří do voleb samostatně, přestože usiloval o spojení s Piráty i zelenými.

Článek

Na titulní straně předvolebních novin Žít Brno se pod sloganem „Chcu víc“ usmívá několik tváří, pro širokou veřejnost vcelku neznámých. „Hollana znáte, toho vám neukazujeme,” stojí v malém popisku pod fotografiemi.

Volební tiskoviny přesně ukazují rozpaky současného hnutí Žít Brno. Fenomén minulých komunálních voleb v Brně řeší, co si počít s Matějem Hollanem. Bývalý aktivista partu přátel vytáhl v roce 2014 k oslnivému volebnímu výsledku a na druhou největší radnici v republice.

Jako pozdější náměstek primátora se však poté u části veřejnosti zapsal jako černý pasažér, návštěvník ukrajinského nočního podniku, nebo ten, co řeší dopravu bez řidičáku. „Přišlo pár komických rádoby skandálů a v tomto ohledu možná hnutí zaplatilo daň za to, že za sebou nemělo větší PR tým. Jiné strany by se možná raději vymluvily, nebo to nechaly vyšumět. Matěj to řešil férově sám, ale možná to kolem něj vytvořilo negativní auru,” popisuje Jan Pospíšil, který v roce 2010 spoluzakládal hnutí Žít Brno. V politice se však angažovat nechtěl.

Ostatně dlouho nebyla vidět ani předsedkyně hnutí Barbora Antonová. „Matěj byl hromosvod všeho. Občas to v Brně vypadalo, že je tam jediný radní. Lidé mu kladli odpovědnost i za věci, s nimiž neměl nic společného,” vypráví kandidátka na primátorku.

Přesto si i členové hnutí uvědomují, že Hollanova tvář mnoho voličů provokuje. A tak nejznámější osobnost hnutí míří do voleb trochu v tichosti až jako čtyřka na kandidátce.

Ale zároveň i proto vstupuje Žít Brno do hry o voliče jako outsider. „Hnutí sehrálo v koalici roli pátého kola u vozu. Když se podíváme na jejich heterogenitu hlasování, problematický postoj vůči vlakovému nádraží, vnitřní rozpory, nejednotnost. Už dávno nejsou to, co byli. Tedy protestní alternativa vůči dvěma velkým stranám, které předtím Brno ovládaly. Budou mít problém překročit pět procent,” říká politolog Masarykovy univerzity Michal Pink.

Žít Brno musí na své druhé cestě do brněnského zastupitelstva překonat ještě jednu překážku. Uchází se o velmi podobný typ voličů jako zelení a Piráti. Právě druzí jmenování před čtyřmi lety vystoupali po boku Žít Brno až mezi radní. Jenže v uplynulých měsících dali od koaličních partnerů ruce pryč. Jako uskupení, které zaznamenalo úspěch v celostátních parlamentních volbách, si to mohou dovolit. A ve stranických primárkách vystavili většině uchazečů ze Žít Brno stopku. „My jsme nikoho nehodili přes palubu. Nikdy jsme nedeklarovali, že do těch dalších voleb půjdeme zase společně. Měli jsme memorandum na jediné volební období,” vysvětluje brněnský lídr Pirátů Tomáš Koláčný.

Také nová lídryně zelených Jasna Flamiková stála s kolegy před rozhodnutím, jestli jít s Žít Brno ve městě do voleb společně. „Nejdřív chtěli na kandidátku Pirátů. Až když jsme měli hotový náš seznam kandidátů, tak nás trochu alibisticky oslovili, jestli to s nimi chceme dát dohromady. Sešli jsme se, stanovili jsme si několik podmínek a už ta první byla neakceptovatelná,” popisuje Flamiková. Zelení totiž zavrhli, že by se měl na čelních místech objevit Hollan.

Tyto tři strany, které mají mnoho názorových shod, před čtyřmi lety v Brně získaly téměř dvacet procent. Také letos mohou jejich výsledky hodně napovědět, jestli bude koalice stát na podobném půdorysu jako doposud.

Doporučujeme

Další zprávy