Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hezké velikonoční počasí vybízí k procházkám do parků, se stoupajícími teplotami ale roste i aktivita klíšťat. A právě v městské zeleni je riziko onemocnění lymeskou borreliózou až třikrát větší než v lese.
„Na jaře na nás klíšťata čekají na spadaném listí, stačí se posadit na lavičku,“ upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu.
Toto onemocnění, jehož příznakem je červená skvrna s bledým středem, lze léčit antibiotiky. Proti encefalitidě, neboli zánětu mozku, existuje vakcína. Ačkoliv je Česko zemí s dlouhodobě nejvyšším výskytem této nemoci na počet obyvatel v EU, očkovaná je jen menší část populace.
„V minulých letech stoupla proočkovanost první dávkou, u které se blížíme téměř polovině populace. To bohužel k vytvoření celkových protilátek nestačí, důležité je dostat druhou i třetí dávku, které teprve zaručí dlouhodobou imunitu,“ vysvětluje Kybicová.
Na jakých místech nejvíce hrozí nákaza přenášená klíšťaty?
Kromě lesních porostů už od roku 2014 testujeme klíšťata z dvanácti různých pražských parků, před třemi lety jsme také přidali testy klíšťat ze všech krajských měst. Nyní už máme data od více než 100 tisíc jedinců, a ta hovoří jasně. Největší riziko nákazy je v centrálních parcích velkých měst.
Proč tomu tak je?
Klíšťata zde opakovaně sají na stejných hostitelích, zejména na populacích ptáků a drobných savců, jako jsou hlodavci, ježci či veverky. Právě toto opakování způsobuje, že klíšťata jsou borrelií infikována z 25 až 30 procent. Na Petříně nebo na Krejcárku v Praze je borrelií infikováno každé druhé. Pokud mluvíme o městských parcích v celém Česku, alespoň jeden z mnoha možných patogenů nese polovina všech jedinců. Lesní porosty jsou na tom v porovnání s parky mnohem lépe. Rozšíření borrelie je zde mezi deseti a dvanácti procenty, vždy záleží na roce.
Klíšťovou encefalitidou ročně onemocní méně lidí než borreliózou. Kde je riziko největší?
Ohniska klíšťové encefalitidy jsou mnohem menší a izolovanější než ta s borreliózou. Při testech jsme našli klíšťata bez viru, za dalších 500 metrů už ale byla klíšťata infikovaná. V minulých dvou letech jsme virus detekovali v menších a větších městech i v lesních lokalitách. Klíšťata jsou encefalitidou infikovaná v mnohem menším počtu, kolem jednoho procenta. I přesto se jedná o velmi závažné onemocnění, po kterém mohou zůstat trvalé následky.
V Česku jsou nemoci přenášené klíšťaty dlouhodobě velmi rozšířené. Jaké jsou pro to důvody?
Vše souvisí s našimi klimatickými podmínkami, ve kterých se klíšťatům velmi daří. Jsou aktivní už velmi brzy zjara, v únoru či v březnu. Protože je v městských lokalitách tepleji, klíšťata zde můžeme najít i v průběhu zimních měsíců, jako je prosinec a leden. Léto většinou nemáme horké a suché, proto aktivita neustává ani během něj. Přenos nemocí také podporují hostitelé klíšťat, kteří jsou oběma onemocněními velmi promořeni.
Hraje roli i nízká proočkovanost české populace?
Samozřejmě, velkou. Třeba Rakušané jsou proočkovaní z více než 90 procent. Přesné číslo pro českou populaci je těžké říci. V minulých letech stoupla proočkovanost první dávkou, u které se blížíme téměř polovině populace. To bohužel k vytvoření celkových protilátek nestačí, důležité je dostat druhou i třetí dávku, které teprve zaručí dlouhodobou imunitu.
Jak aktivity klíšťat ovlivňuje změna klimatu?
Zvyšování teplot určitě bereme v potaz. S kolegy z dalších oborů dáváme dohromady aktualizaci Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. „Našemu“ klíštěti obecnému se zde pořád bude dařit velmi dobře, ale mohou nám přibýt další klíšťata z jižní Evropy a z Afriky. S vyššími teplotami velmi pravděpodobně přijdou nová onemocnění přenášená komáry, která se už nyní vyskytují právě v jižní Evropě.
Co byste doporučila lidem k ochraně před klíšťaty kromě známých rad, jako jsou dlouhé nohavice a nesedání do trávy?
Důležité je používat repelenty, dobře fungují opravdu jen ty se syntetickými látkami. Lidé by měli myslet na to, že klíště mohou chytit nejen, když jdou do lesa, ale zejména při návštěvě městského parku. Neměli bychom se vyhýbat pouze vysoké trávě, zejména teď na jaře na nás klíšťata čekají na spadaném listí. Pod hrabankou totiž přežila zimu. Pokud se posadíme v parku pod strom na lavičku, v listí klíšťata určitě budou.
Jakmile přijdeme domů z lesa nebo z městské zeleně, měli bychom se prohlédnout a všechna klíšťata hned odstranit. Klíště na nás může počkat v kalhotách, které si další den znovu oblékneme. Pokud se ho chceme zaručeně zbavit, pomůže vyprání a sušička.
Encefalitida a borrelióza
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění centrálního nervového systému, které se přenáší infikovaným klíštětem často již během prvních hodin sání. Nemoc má typicky dvoufázový průběh: po inkubační době (7 až 14 dní) nastupuje první fáze připomínající lehčí chřipku s bolestmi svalů, únavou a horečkou.
Poté následuje období klidu, které u části pacientů vystřídá druhá, mnohem závažnější fáze. Tu provázejí vysoké horečky a napadení nervové soustavy, což se projevuje krutými bolestmi hlavy, světloplachostí, ztuhnutím šíje, závratěmi nebo třesem.
Text zpracoval Vojtěch Mareš.
