Hlavní obsah

Chov starokladrubských koní málem zanikl. Nyní tamní krajina usiluje o zápis na seznam UNESCO

Kladrubský hřebčín měl o víkendu mimořádně otevřeno.

4. 2. 2018 15:14

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem se o víkendu mimořádně otevřel pro návštěvníky. Ti se tak mimo letní sezonu mohli dostat do míst, která usilují o zápis na seznam UNESCO. Představitelé Pardubického kraje nominační dokumentaci o třech tisících stranách na konci ledna odevzdali v centrále UNESCO v Paříži. Její posuzování může trvat dva až tři roky.

Článek

Kraj spolu s kladrubským hřebčínem, který byl založen v 16. století, chtějí na seznam nechat zapsat krajinu pro chov a výcvik ceremoniálních kladrubských koní. Ti jsou nejspíš jediným plemenem na světě, které bylo vyšlechtěno pro tažení kočárů císařů a králů. Kladrubský hřebčín od svého ustavení císařským dvorním hřebčínem, na nějž ho v roce 1579 povýšil císař Rudolf II., patřil právě monarchii. V roce 1918 připadl nově vzniklému státu, což málem vedlo k jeho zániku.

„Po první světové válce byli lidé proti všemu, co připomínalo monarchii, tedy i proti starokladrubským koním, kteří byli jedním z jejích symbolů. Bělouši proto museli pracovat především v zemědělství a vraníky chtěli nechat úplně vyhynout. To se naštěstí nepodařilo, a to díky Františku Bílkovi, který je v 30. letech minulého století zachránil,” vysvětlila průvodkyně hřebčína Kateřina Vrubová.

V hlavním hřebčíně v Kladrubech nyní chovají 250 běloušů s nezaměnitelným tvarem hlavy, o stejný počet vraníků se pak starají v hřebčíně v nedalekých Slatiňanech u Chrudimi. Česká republika usiluje o zápis krajiny na seznam UNESCO už delší dobu, již od roku 2007 je místo na takzvaném indikativním seznamu. Hřebčín je rovněž národní kulturní památkou, jíž se stal v roce 2002.

Koně z Kladrub slouží stále svému účelu, a to například na dánském královském dvoře. Starokladrubáky využívá i švédská královská jízdní garda. Český stát jednoho plemenného hřebce daroval v roce 2011 také do Velké Británie, a to jako svatební dar princi Williamovi a jeho manželce, vévodkyni z Cambridge. Novomanželé však dopředu avizovali, že živé dary přijímat nebudou, kůň je proto stále ustájen v Kladrubech.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené