Hlavní obsah

Chovat v klecích, nebo ne? Rozhodnout mohou spotřebitelé

Rozhovor s Martinem Pýchou, předsedou Zemědělského svazu ČR.Video: Anita Baselová

 

Reklama

Klecových chovů nosnic v Česku ubylo. Zákaz tohoto způsobu je ale pro zemědělce život ohrožující zátěž. Obávají se, že si tím Česko spíš uškodí. Jenže otázku humánnosti klecových chovů si klade stále více lidí.

Článek

Podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé klesl podíl nosnic v klecovém chovu v Česku o 15 procent na 70 procent ze všech chovů. Poslanci sněmovního zemědělského výboru ve středu úplný zákaz klecového chovu však nepodpořili.

Přechod z klecí by stál pět miliard

Přechod na chov bez klecí byl Dlouhou i Zemědělským svazem ČR vyčíslen na zhruba pět miliard korun. Část z chovatelů by tak byla nucena s chovem skončit, podle dřívějších vyjádření o tom uvažuje i Agrofert, který chová zhruba milion z 5,4 milionu nosnic v komerčních chovech.

„Poslední investice do klecových chovů proběhly v roce 2018, staré klece jsme v roce 2012 nahradili obohacenými, investice se odepisují nějakou dobu a hlavně je to otázka nákladové rentability. I když ti zemědělci měli osm let na to technologie obměňovat, tak oni je ještě nemají splacené a v mnoha případech je ani nesplatí. Proto jsme chtěli upozornit, že pokud ten radikální zákaz uděláme, tak 15 až 30 procent produkce vajec prostě skončí,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Supermarkety přestanou trojkové vejce prodávat

Cena vajec, za které je v průměru zemědělci prodávají obchodníkům, se navíc dlouhodobě nezvyšuje. „Loni byla průměrná cena vajec 1,7 koruny. Před 22 lety šlo o 1,9 koruny za kus,“ dodává předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Cena se tak v průměru nezvýšila ani s přechodem části chovů na neklecové systémy.

Obchodní řetězce, které podle zemědělců výkupní a následně prodejní cenu určují, se ale zároveň zavázaly ukončit prodej vajec z klecového chovu do roku 2025.

Podle Martina Pýchy jde sice o hezké gesto, ale ideální by bylo ponechat rozhodnutí o způsobu chovu na konkrétních zemědělcích. Pokud bude poptávka po vejcích z halového nebo volného chovu ze strany spotřebitelů větší, zemědělci na tento způsob stejně budou nuceni přejít i bez zákazu. Důležité je podle něj najít kompromis ekonomický i etický. A pokud má padnout nějaký zákaz, tak na úrovni celé Evropské unie.

Je klecový chov humánní, nebo ne?

Organizace na ochranu zvířat dlouhodobě upozorňují na nehumánní způsob chovu slepic v klecích, kde se často tísní a žijí v nepřirozených podmínkách. Někteří odborníci a zemědělci však upozorňují, že chov v halovém výběhu může být pro slepice mnohem nebezpečnější a s volným chovem zemědělci zase často naráží na stížnosti okolí nebo větší riziko úhynu celého chovu v případě zavlečení nemoci.

„V klecových chovech nám umírá do pěti procent zvířat, v ostatních technologiích je to od osmi až do dvaceti procent. V okamžiku, kdy dáte tisíce nosnic do jedné haly nebo jednoho výběhu, tak ta slepice potřebuje mít jasnou hierarchii. A ve chvíli, kdy jich je tam tisíc, tak každou vteřinu naráží na jiné zvíře a musí si vyjasnit, kdo je silnější a kdo je slabší,“ vysvětluje postoj Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Další důležitý aspekt, který je třeba zohlednit, je česká soběstačnost a nabídka v obchodech. Pokud by se totiž zákaz klecového chovu nosnic v ČR prosadil, hrozí riziko, že řetězce budou vejce z těchto chovů dovážet ze zahraničí, aby se českému zákazníkovi zavděčili cenou, na kterou nejčastěji slyší.

Reklama

Doporučované