Hlavní obsah

Chybu při nákupu radarů jsme neudělali, až na jednu drobnost, řekl Metnar

Lubomír Metnar.

Reklama

30. 1. 2020 13:51

Stát zaplatí za nové pasivní radary Věra NG 1,5 miliardy korun. Podle kritiků je cena příliš vysoká.

Článek

Interní kontrola Ministerstva obrany podle ministra Lubomíra Metnara (za ANO) nenalezla chyby v nákupu pasivních radarů Věra NG. Na tiskové konferenci dnes společně s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou a dalšími zástupci Ministerstva obrany zakázku od české firmy ERA za 1,5 miliardy korun hájil.

Kritici ministerstvu vyčítají to, že je nákup radiolokátorů předražený. Poukazují na tendr Severoatlantické aliance, která si radary pořídila za 433 milionů korun bez DPH. Podle Ministerstva obrany má ale NATO odlišný systém.

Obrana chce od české firmy ERA pořídit dva komplety pasivních sledovacích systémů DPET, jejichž základem jsou radiolokátory Věra NG. Za komplety má zaplatit 1,245 miliardy korun bez DPH (asi 1,5 miliardy Kč včetně DPH). Když před rokem úřad informaci o zakázce předkládal vládě, uváděl jako předpokládanou cenu 780 milionů korun.

Obrana už dříve uvedla, že tato částka vycházela ze starého průzkumu a neodpovídala reálné ceně. Na ministerstvu proto skončil jeden z úředníků. Výslednou hodnotu zakázky ministerstvo opakovaně hájí tím, že ji ověřil nezávislý znalecký posudek, podle kterého je v čase a místě obvyklá.

Metnar na tiskové konferenci řekl, že nákup dvou kompletů DPET je v pořádku, a to z hlediska ceny i procesu pořízení. Uvedl, že pokud má někdo důkazy o tom, že tomu tak není, měl by je předat policii. Jediným pochybením podle něj bylo, že vládě byl předložen starý posudek, který nezohlednil další části nakupovaného systému. „V budoucnu k tomu nesmí docházet,“ řekl.

Úřad také musí zdůvodňovat, proč NATO před šesti lety pořídilo radary od firmy ERA jen za 433 milionů korun bez DPH. Podle ministerstva jsou nyní pořizované nejmodernější pasivní sledovací systémy od dodávek pro Severoatlantickou alianci odlišné. Opata řekl, že armáda chce systém, který může být bojově nasazen ve vzduchu, na moři i na zemi. NATO poptávalo pouze systém pro přehled situace ve vzduchu.

Vysvětlit okolnosti zakázky požaduje premiér Andrej Babiš (ANO) i poslanci ze sněmovního branného výboru, který se zakázkou bude zabývat příští týden ve středu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené