Hlavní obsah

Čína a Rusko se dohodly na spolupráci ve vesmíru, na Měsíci postaví stanici

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

10. 3. 11:21

Rusko a Čína představily plány na společnou lunární výzkumnou stanici. Zatímco Rusku má spolupráce pomoci se udržet mezi elitními průzkumníky vesmíru, pro Čínu jde o další z řady ambiciózních vesmírných programů.

Článek

Ruská kosmická agentura Roskosmos podepsala dohodu s Čínskou národní vesmírnou agenturou (CNSA) o vývoji „komplexu experimentálních výzkumných zařízení na povrchu nebo na oběžné dráze Měsíce“. CNSA dále uvedla, že projekt je „otevřen i dalším zemím a mezinárodním partnerům“. Podle odborníků jde o dosud největší čínský projekt mezinárodní vesmírné spolupráce, uvádí The Guardian.

„Čína a Rusko využijí svých nashromážděných zkušenosti v oblasti vědy, výzkumu a vývoje i využití vesmírných zařízení a vesmírných technologií ke stavbě mezinárodní lunární vědecké výzkumné stanice (ILRS),“ cituje CNN Čínskou národní vesmírnou agenturu. Podle Ruska pak obě země chtějí tímto projektem mimo jiné „posílit vědeckou spolupráci i s dalšími státy a podpořit průzkum a využití vesmíru pro mírové účely“.

Obě země mají aktuálně pracovat na kompletním návrhu stanice a následně i na stavbě a provozu. Podle CNN také obě vesmírné agentury řeší, jak projekt „odprezentovat před světovou vesmírnou komunitou“. Zástupci Číny a Ruska také podepsali dohody o společném vytvoření datového centra pro průzkum Měsíce a hlubokého vesmíru. V budoucnu mají úzce spolupracovat jak na čínské misi Čchang-e 7, tak na ruské Luně 27, které mají zkoumat jižní pól Měsíce.

Pro oba státy jde podle CNN o důležité rozhodnutí. Rusko sice patří k zakládajícím členům projektu Mezinárodní vesmírné stanice, která si loni připomněla dvacet let nepřetržitého osídlení lidmi, poslední roky se ale zemi nedaří navázat na úspěšná 60. léta. Ruská vláda podle místních médií pokračuje ve snižování rozpočtu na vesmírný program, k čemuž přispěly i korupční skandály v Roskosmu.

Ruská vesmírná agentura navíc v roce 2020 ztratila monopol na dopravu lidí na Mezinárodní vesmírnou stanici po první úspěšné misi americké společnosti SpaceX. Společnost Elona Muska se stala klíčovým hráčem v „moderních vesmírných závodech“ píše CNN. SpaceX pak podle svých plánů chce v roce 2023 dostat na let kolem Měsíce osm členů veřejnosti, cestu má financovat japonský miliardář Jusaku Maezawa.

Naproti tomu Čína není zapojena do projektu Mezinárodní vesmírné stanice, částečně kvůli americké legislativě, která zakazuje spolupráci s Pekingem na vesmírných projektech, uvádí server Politico. Čína sice v porovnání se Spojenými státy nebo Ruskem zpočátku zaostávala, první družici vyslala na oběžnou dráhu až v roce 1970, poslední roky ale čínská vláda do vesmírného programu investuje miliardy dolarů a země sbírá jeden úspěch za druhým.

V roce 2019 se Čína stala první zemí, která poslala bezpilotní sondu typu rover na odvrácenou stranu Měsíce. V červenci 2020 pak země zahájila svou první bezpilotní misi na Mars. Sonda Tchien-wen-1 vstoupila na oběžnou dráhu rudé planety v únoru tohoto roku. Dalším krokem bude přistání roveru na povrchu planety, které by mělo přijít v květnu nebo červnu tohoto roku.

V prosinci 2020 se pak díky čínské bezpilotní misi Čchang-e dostaly na Zemi vzorky měsíční půdy, což z Číny děla teprve třetí zemi na světě, která úspěšně dopravila na Zemi horniny z měsíce. Čínská vesmírná agentura má také plány nejpozději do konce 30. let 21. století vyslat astronauty na Měsíc. Pokud by byla mise úspěšná, Čína by se stala teprve druhou zemí po USA, která by dopravila člověka na Měsíc. Také Spojené státy se chtějí na satelit Země vrátit, dojít k tomu má v rámci programu Artemis, během něhož by na povrch Měsíce vstoupila také první žena.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované