Hlavní obsah

Čína sbírá genetická data milionů mužů, stoupají obavy o jejich zneužití

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

Čína vytváří genetickou mapu pomocí krevních vzorků milionů mužů a chlapců, chce tak bojovat proti kriminalitě. Kritici se ale obávají, že čínské úřady získaná data zneužijí k zásahům proti rodinám aktivistů nebo disidentů.

Článek

Čínská policie podle deníku The New York Times sbírá vzorky krve mužů a chlapců po celé zemi, těch v Číně žije na 700 milionů. Cílem je vytvořit něco na způsob genetické mapy. Policie genetická data podle studie Australského strategického institutu sbírá od roku 2017. Pomocí této databáze by tak zvládla vysledovat například mužské příbuzné jen pomocí krve, slin nebo jiného genetického materiálu.

Číně má v tomto výrazně pomáhat americká společnost Thermo Fisher. Firma se sídlem v Massachusetts policii prodala testovací sady přizpůsobené čínským požadavkům, sady ale podle amerických médií dodává policii v mnoha státech světa. Společnost už si za to vyslechla kritiku od některých amerických zákonodárců, svůj byznys ale dál brání. Podle The New York Times tak firma pomáhá Číně v projektu, který má pomocí genetiky ještě zefektivnit kontrolu nad životem v zemi a zvýšit dohled nad etnickými a jinými menšinami. Sběr genetického materiálu se tak přidává k sofistikované monitorovací síti, která už obsahuje velké množství kamer, systémy na rozpoznávání obličeje nebo umělou inteligenci.

Policie existenci databáze obhajuje tím, že napomůže snížit kriminalitu, dárci prý navíc s odběrem vzorků a zařazením do genetické mapy souhlasí. Aktivisté zabývající se lidskými právy i exiloví politici ale varují před zneužitím databáze pro stíhání a trestání příbuzných disidentů a aktivistů. Argumentace o dobrovolnosti dárců podle nich nelze brát vážně, protože jde o obyvatele autoritářské země, kteří jednoduše nemohou odmítnout. „To, že mohou úřady zjistit, kdo je s kým příbuzný, jim dává možnost trestat celé rodiny za postoje jediné osoby, bude to mít výrazný vliv na společnost jako takovou,“ cituje The New York Times Mayu Wangovou z organizace Human Rights Watch.

Důvod, proč policie sbírá vzorky jen od mužů, má vcelku jednoduché vysvětlení – podle statistik čínské policie páchají více trestných činů než ženy. Sběr dat má ale počátek v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, kde kriminalisté tři dekády vyšetřovali znásilnění a vraždy jedenácti žen a dívek. Policisté zde posbírali 230 tisíc otisků prstů a více než 100 tisíc vzorků DNA. V roce 2016 ale policie kvůli uplácení zatkla muže, u kterého podle čínských státních médií po odebrání vzorků DNA našla shodu s DNA nalezenou na místě činu jedné z vražd. Muž se k vraždám přiznal a byl popraven.

Tento případ rozpoutal v zemi diskusi o vytvoření národní databáze mužských vzorků DNA. O to se v minulosti pokoušely některé z provincií. Například třetí nejlidnatější provincie Che-nan sesbírala mezi lety 2014 a 2016 okolo 5,3 milionu vzorků, tedy genetická data zhruba 10 % mužské populace. V listopadu 2017 pak čínské ministerstvo státní bezpečnosti, pod které spadá policie, oznámilo vytvoření národní databáze.

Čína aktuálně patří mezi největší světové sběratele genetických informací, podle státních médií obsahuje národní databáze na 80 milionů profilů. Dřívější sběr genetického materiálu ale nebyl tak plošný, policie se zaměřovala hlavně na podezřelé nebo „potenciálně destabilizující“ skupiny, například zahraniční dělníky. Policie také sbírala genetická data etnických menšin, především Ujgurů. „Pozorujeme rozšiřování sběru těchto dat do zbytku Číny tak agresivním způsobem, který tu dosud nebyl,“ cituje The New York Times jednoho z autorů studie, doktoranda Emila Dirkse.

Shromažďování genetických dat v Číně zákon nijak nereguluje. Na březnové schůzi čínského parlamentu právě k regulaci vyzvali dva delegáti regionálních vlád, podle nich je potřeba se začít zabývat ochranou práv osob, které jsou v databázi. Už v roce 2015 varoval vládu Liu Bing, jeden z lékařů Ústavu forenzní vědy ministerstva státní bezpečnosti. Lékař v časopise vydávaném ústavem napsal, že odběr vzorků krve „nevhodnými způsoby“ může způsobit sociální nestabilitu, zejména „v dnešní společnosti, kde se zvyšuje povědomí občanů o jejich právech“. Podle autorů australské studie se odběry následně přesunuly více na venkov, kde je povědomí o celém programu výrazně nižší.

Reklama

Související témata:

Doporučované