Článek
Poblíž Tchaj-wanu se v posledních dnech míhala čínská válečná letadla, stíhačky i bombardéry. Nešlo jen o zkoušku trpělivosti ostrovanů, ale i o oťukávání postoje Joea Bidena – vydá se ve stopách svého předchůdce Trumpa, nebo najde s Čínou smířlivější řeč?
Mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Čchien ve čtvrtek na pravidelné tiskové konferenci v Pekingu vysvětlil, že Lidová osvobozenecká armáda (PLA) provádí vojenské aktivity v Tchajwanském průlivu jako nezbytnou „přísnou reakci na zásahy vnějších sil a provokace tchajwanských jednotek nezávislosti“. „Zcela vážně tímto říkáme tchajwanským silám bojujícím za nezávislost: ti, kteří si hrají s ohněm, se popálí a nezávislost Tchaj-wanu znamená válku,“ řekl Wu. „Čínská lidová osvobozenecká armáda přijme veškerá nezbytná opatření, aby rozhodně zmařila jakoukoli formu tchajwanských separatistických pokusů o nezávislost a pevně hájila národní suverenitu a územní celistvost.“
China said that its recent increased military activities in the Taiwan Strait were in response to provocation and foreign interference, and warned that independence for Taiwan ‘means war’ https://t.co/HCteJqOuMX pic.twitter.com/O9b8nPATbM
— Reuters (@Reuters) January 29, 2021
Silná slova přichází jako varování po vyostřeném vojenském napětí v Tchajwanském průlivu, o to více eskalujícím během vlády tchajwanské prezidentky Tsai Ing-wen a bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Podle tchajwanského ministerstva obrany vyslala pevninská Čína přes víkend na jižní konec Tchajwanského průlivu 13 válečných letadel – protiponorkové letadlo Y-8, osm bombardérů H-6K a čtyři stíhačky J-16. Letadla dle vyjádření tchajwanské armády vstoupila do identifikační zóny jihozápadní protivzdušné obrany a v sobotu překročila středovou čáru, která rozděluje Tchajwanský průliv. V neděli následovalo 12 stíhaček, dvě protiponorková letadla a průzkumné letadlo.
I když jsou taková cvičení v posledních letech běžná a mnohdy bývají i větší, odborníci mají za to, že tímto signálem Čína vítala Joea Bidena v úřadu a vyslala tak upozornění nejen Tchaj-peji, ale i Washingtonu. Tchajwanská armáda uvedla, že v reakci na to vyslala rádiové varování čínským letadlům, uvedla do pohotovosti obranné raketové systémy a vyslala hlídková letadla, aby je sledovala.
V sobotu do vod Jihočínského moře vplula také americká letadlová loď Theodore Roosevelt. Americké námořnictvo to označilo jako „rutinní operaci“ k „zajištění svobody moří“.
Peking od inaugurace pečlivě sleduje kroky Joea Bidena, zejména pak ty signalizující navázání užších vztahů s Tchaj-wanem. Těch se k nelibosti Číny nebála poslední čtyři roky vláda Donalda Trumpa, která mimo jiné zrušila omezení oficiálních návštěv mezi USA a Tchaj-wanem a zvýšila prodej zbraní Tchaj-peji. Podle vyjádření mluvčího Wu by byl jakýkoli pokus o zadržení Číny nemožným úkolem, který by nakonec poškodil akorát Spojené státy. V angličtině nakonec dodal: „Ovládnout Čínu – mission impossible“. Tchaj-wan výhrůžky Číny odsoudil. Jeho prezidentka slíbila, že bude bránit svobodu ostrova a nenechá se zastrašovat.
Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla
- V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
- Napětí v posledních letech znovu eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
- Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.
Navzdory přísnému varování však Wu popsal bilaterální vztah mezi Čínou a USA jako „stojící na novém počátečním bodě historie“ a poněkolikáté za čínskou stranu zopakoval, že jsou ochotní spolupracovat na nápravě vztahů. „Doufáme, že nová administrativa USA bude spolupracovat s čínskou stranou, bude udržovat nekonfliktního a nekonfrontačního ducha, ducha vzájemného respektu a vzájemně prospěšné spolupráce, posílí dialog, zaměří se na spolupráci, zvládne rozdíly a podpoří zdravý a stabilní rozvoj vztahů mezi Čínou a USA,“ řekl Wu a dodal, že tento vztah utrpěl vážné rány během období Trumpovy administrativy.
China's drills in the Taiwan Strait have been common and sometimes larger in recent years, but the timing of this effort, just days after a new American administration took office, drew notice both in Taipei and Washington https://t.co/BdywXyg7hQ
— New York Times World (@nytimesworld) January 25, 2021
O den dříve v americkém Senátu Linda Thomas-Greenfieldová, nominovaná na americkou velvyslankyni při OSN, uvedla, že Washington musí pomoci Tchaj-wanu v boji proti čínskému úsilí ohrozit ostrovní bezpečnost. Dodala, že Tchaj-wan je „jednou z nejsilnějších demokracií v regionu“, kterou Spojené státy musí podpořit a „stát za ní“.
Na čínskou výhrůžku pro Spojené státy reagoval tiskový mluvčí Pentagonu John Kirby. „Považujeme tento komentář za nešťastný,“ řekl novinářům Kirby a dodal, že Pentagon „nevidí důvod, proč by napětí u Tchaj-wanu muselo vést ke střetu“.
