Hlavní obsah

Čínský zákon má bránit národní bezpečnost. „Konec Hongkongu,“ tvrdí odpůrci

Foto: Profimedia.cz

Místopředsedkyně hongkongské prodemokratické strany Civic Tanya Chanová (uprostřed) a poslanci strany.

Reklama

21. 5. 2020 21:07

Čína chce v Hongkongu uplatnit zákon týkající se národní bezpečnosti. Zákon zakazuje „zradu a pobuřování“ vůči čínské vládě nebo snahy o odtržení. Hongkong přitom loňský rok zažil nejrozsáhlejší protesty od připojení města k Číně.

Článek

O ničem jiném se teď asi v Hongkongu nemluví více než o číslovce 23. Právě článek 23 hongkongské ústavy znovu vzbudil obavy o svobodu autonomního regionu. Čínský parlament totiž chce uvést v platnost článek ústavy, který trestá „zradu, pobuřování a podvratné chování“ namířené proti čínské vládě a zakazuje také snahy o odtržení od Čínské lidové republiky. Článek zmiňuje také otázky zásahů ze zahraničí do chodu země a terorismu.

Peking se o uplatnění tohoto článku nesnaží poprvé. Naposledy proběhly snahy o jeho zavedení v roce 2003, do ulic v Hongkongu tehdy vyšlo okolo půl milionu lidí. Protesty propukly také loňský rok kvůli návrhu zákona, který by umožňoval vydávání podezřelých osob na území pevninské Číny.

Mluvčí čínského parlamentu k projednání zákona uvedl, že Čína tak chce ještě zlepšit fungování politiky „jedna země, dva systémy“, tedy že Hongkong uznává politiku jedné Číny, ale může si zachovat kapitalistický systém. „Národní bezpečnost je základem stability země. Upevnění národní bezpečnosti slouží zájmu všech, čínských i hongkongských krajanů,“ cituje mluvčího parlamentu Čanga Jie-sueje list The Guardian.

Přijetí zákona by mohlo podle BBC mít vliv na zářijové volby v Hongkongu. Podle odborníků by se totiž mohl zopakovat úspěch prodemokratických stran z loňských místních voleb. Prodemokratické síly by tak v místním parlamentu získaly potřebnou většinu, a mohly tak blokovat schvalování zákonů čínskou komunistickou vládou.

Čínský parlament se bude článkem 23 zabývat v pátek. Zatímco podle čínských médií jde o krok ke zvýšení národní bezpečnosti, oponenti zákon označují za možný „konec Hongkongu“. Ke kritice se připojil například i poslední britský guvernér Hongkongu Chris Patten, podle něhož jde o „útok na autonomii města“, píše The Guardian. Za „nejsmutnější den v historii Hongkongu“ pak případné schválení zákona označila hongkongská poslankyně Tanya Chanová.

Podle zdrojů britské BBC se má hlavně zaměřit na „teroristické aktivity“ na území Hongkongu. Prodemokratičtí aktivisté se obávají, že zákon bude hlavní nástrojem k potlačování protičínských protestů. „Pokud dojde k aktivaci tohoto článku, je konec s ‚jednou zemí, dvěma systémy‘ a znamená to konec pro Hongkong,“ cituje agentura Reuters hongkongského poslance Dennise Kwoka. Zákon naopak podporuje propekingská strana DAB, podle jejíž členů je legislativa „nezbytná a čím dříve bude přijata, tím lépe“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované