Hlavní obsah

Data: Zemřelých prudce přibylo, v jedné věkové skupině o 70 procent

Foto: Seznam Zprávy

Interaktivní mapa níže v článku.

Reklama

15. 6. 18:20

Za první čtvrtletí zemřelo v České republice nejvíce lidí v historii samostatného státu. S téměř 46,5 tisíci úmrtí jde o meziroční nárůst o více než polovinu. V přepočtu na populaci byl nejpostiženější Karlovarský kraj.

Článek

Od začátku ledna do konce března letošního roku zemřelo v České republice 46 437 lidí. Jde o nejvyšší hodnotu od roku 1992, kdy začíná časová řada Českého statistického úřadu. Česká populace klesla pod hranici 10,7 milionu obyvatel. Pro srovnání: minulý rok za první čtvrtletí zemřelo o 16,2 tisíce Čechů méně – meziroční nárůst tak činí 54 procent.

Více umírali muži, z věkových kategorií byli nejzasaženější sedmdesátníci s meziročním nárůstem o více než 70 %. Nejvíce obětí vzhledem k počtu obyvatel pak eviduje Karlovarský kraj a v jeho rámci okres Cheb.

Ačkoliv statistici konkrétní důvod vyšší úmrtnosti neupřesňují, významnou roli sehrála epidemie koronaviru, která v tomto období v Česku dosáhla dosavadního vrcholu. Na grafu nadúmrtí je dobře vidět, jak počty zemřelých oproti normálu přibývají a klesají podle toho, jak se mění počet obětí nemoci covid-19.

Vliv epidemie na rekordní statistiky je tedy jasně patrný. V krajích, které evidují nejvíc zesnulých na 100 tisíc obyvatel, nejvíce zabíjel i koronavirus.

Nejvíce životů si epidemie vyžádala v Moravskoslezském kraji, následoval Středočeský a Jihomoravský. V přepočtu na populaci však koronavirus naprosto jednoznačně nejvíce zasáhl Karlovarský kraj. Tam si na 100 tisíc obyvatel vybral více než 500 životů.

Na úrovni okresů pak data potvrdila tragickou situaci, která na začátku roku zasáhla Chebsko. Region drží smutné prvenství jak v absolutním počtu obětí, tak v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.

Na druhém konci spektra se nacházejí okresy Praha-východ a Praha-západ. Oba okresy se v Česku řadí k oblastem s nejmladší populací, což se odrazilo i na úmrtnosti na covid-19.

Nadprůměrná úmrtí statistici evidovali napříč věkovými kategoriemi. Se stále masivnějším šířením pandemie se černé statistiky dostávaly napříč věkovými skupinami ke stále mladším ročníkům. Od doby, kdy se začal projevovat vliv očkování, však u seniorů odchylka klesá.

Vliv vakcín ukazuje například graf procentuálního zastoupení věkových kategorií v koronavirových úmrtích. Zatímco nejstarší tvořili po dlouhou dobu téměř polovinu všech obětí, od začátku očkování tento poměr klesal.

Možný opětovný nárůst pak ukazuje, že se očkují i další skupiny a senioři tak pomyslně přicházejí o „výhodu“. Zde je však důležité mít na paměti, že celkový počet obětí prudce klesl. Situace se tedy zlepšila napříč kategoriemi.

Vliv koronaviru potvrzuje i to, že statistiky vypíchnutá kategorie sedmdesátníků, která měla nejvyšší meziroční změnu, je zároveň skupinou, ve které covid-19 zabíjel nejvíce. Průměrný věk oběti byl 77 let, medián pak 78. Nejstarším obětem covidu-19 bylo 104 let, nejmladší pak nestačila oslavit ani první narozeniny.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované